


Za každého pacienta přišla odměna. Lékaři z Fakultní nemocnice Olomouc dostávali peníze od výrobce defibrilátorů značky Biotronik. Oficiálně za to, že vedli klinický registr pro pacienty s těmito přístroji. Podle expertů ale mohla tato finanční motivace přispět k tomu, že mašinku dostali i lidé, kteří ji nutně nepotřebovali. Podezřením na provádění neindikovaných implantací se nyní zabývá policie.

Takové množství defibrilátorů, jaké lidem všili do těla lékaři z Fakultní nemocnice Olomouc, nevykázala žádná jiná tuzemská nemocnice. Zatímco jiná centra v republice provedla v průměru 204 implantací ročně, v olomoucké nemocnici to bylo 757. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Vůbec nejčastěji přitom lidé dostávali přístroj od firmy Biotronik. Tento typ defibrilátorů tvořil více než třetinu všech vykázaných implantací. Podle oslovených lékařů k tomu mohla přispět skutečnost, že nemocnice uzavřela s výrobcem tohoto přístroje několik smluv.
Podle jedné z nich se nemocnice zavázala k tomu, že pro společnost Biotronik naplní klinický registr – tedy databázi pacientů, jimž lékaři implantovali právě defibrilátor této značky. „Účelem shromažďování údajů je vytvořit úplný přehled o předoperačním a pooperačním zdravotním stavu pacienta a průběhu léčby,“ píše se ve smlouvě z listopadu 2018, kterou má redakce Aktuálně.cz k dispozici.
V dalších smlouvách špitál slíbil provést pro společnost Biotronik takzvanou observační studii.
Za každého pacienta, kterého lékaři do těchto studií zařadili, přitom firma vyplácela nemocnici odměnu. Peníze šly i doktorům. V dokumentu se přímo píše: „Celková odměna bude rozdělena mezi hodnotitele a hlavního zkoušejícího. Odměna pro hlavního zkoušejícího a tým bude řešena separátní smlouvou.“
Na jaké peníze si lékaři přišli, ale nemocnice sdělit odmítá. „Pro zveřejnění výše odměn bychom museli požádat o svolení smluvního partnera,“ vysvětlil její mluvčí Adam Fritscher. V dokumentech, které jsou volně přístupné v registru smluv, jsou tyto sumy začerněné.
Částky nepřiblížila ani společnost Biotronik. Manažerka komunikace Antonia Hasenstab si nejprve vyžádala vysvětlení, proč se na to redakce Aktuálně.cz ptá, poté už se ale neozvala. Neodpověděla ani na otázku, jak měli být pacienti do studie vybíráni nebo jestli firma podepsala podobnou spolupráci i s jinými zařízeními.
Podle odborníků přitom mohly odměny přispět k tomu, že dostali defibrilátor i takoví lidé, kteří ho nezbytně nutně nepotřebovali. „Pokud lékaři obdrží za každého pacienta finanční odměnu, jsou tím logicky stimulováni k tomu, aby používali výrobek určité firmy častěji,“ zhodnotil uvedenou praxi například profesor Roman Prymula, který má s vedením klinických studií zkušenosti.
Podobně se vyjádřil i další lékař. Nestandardní je podle něj i to, že firma vyplácela část odměny přímo doktorům, a to na základě separátní smlouvy. „Pokud jsem se já někdy účastnil studií, tak šla platba vždy jenom nemocnici. Ta pak lékařům poslala jejich část,“ řekl Aktuálně.cz muž, který si nepřál zveřejnit jméno. Redakce ho ovšem zná.
Mluvčí nemocnice Adam Fritscher ale lékaře brání. Žádná ze smluv se podle něj netýkala samotné implantace defibrilátorů. Tím, že šlo o „observační studii“, se podle něj odměna vázala pouze na sledování zdravotního stavu pacientů po této implantaci. Lékaři dostali zaplaceno i za to, že všechno řádně zdokumentovali.
„K žádným platbám za implantace defibrilátorů ze strany společnosti Biotronik tudíž nedošlo,“ tvrdí Fritscher. Mezi implantací a následným vyšetřováním podle něj není přímý vztah.
Jenomže oslovení lékaři si myslí opak. „Observační studie neznamená jen observaci neboli pozorování pacienta. Je to jeden z typů studie, při kterém pacientovi nejprve něco implantujeme a potom ho na základě této implantace sledujeme,“ namítá kardiolog, který si rovněž přál zůstat v anonymitě. Mezi samotným zákrokem a následným kontrolním vyšetřením tedy podle něj přímý vztah existuje.
Stejně to vidí i specialistka na zdravotní právo Barbora Steinlauf. „Mezi implantací a účastí ve studii sice teoreticky nemá být kauzální vztah, prakticky však může vzniknout problém, pokud lékař ví, že za implantovaného pacienta dostane finanční plnění. Zde je riziko střetu zájmů zřejmé,“ napsala Aktuálně.cz.
Podezřením, že lékaři všívali defibrilátory i do lidí, kteří to nepotřebovali, už se začala zabývat policie. „Na základě vlastního šetření a provedeného znaleckého posudku jsme zjistili závažná podezření na dlouhodobé a systematické provádění neindikovaných implantací defibrilátorů u několika set pacientů se závažnými srdečními problémy ze strany zaměstnanců 1. interní kliniky – kardiologické v rozmezí doby od roku 2015 do února 2025,“ uvedla Policie ČR v tiskové zprávě.
Třeba podle svědectví, které jako první přineslo Aktuálně.cz, dostal defibrilátor i pacient, kterého zdravotníci ten samý den převezli do hospicu. „Lékaři věděli, že umírá a defibrilátor nepotřebuje, přesto mu ho voperovali,“ popsal redakci pracovník, který si také nepřál zveřejnit své jméno. Redakce ho ale zná. Nešlo podle něj navíc o první takový případ.
Policisté už proto zahájili trestní řízení pro podezření z těžkého ublížení na zdraví. Podle mluvčího odboru hospodářské kriminality olomouckých policistů Libora Hejtmana ale prozatím nebyl nikdo obviněn.
Nemocnice nicméně od začátku jakákoliv podezření odmítá. Pacienti podle ní nebyli v souvislosti s implantacemi defibrilátorů jakkoliv poškození. „Implantáty samy o sobě nemohou způsobit těžké ublížení na zdraví. Jsou preventivně léčebným prostředkem, který zachraňuje životy pacientům ohroženým náhlou srdeční smrtí,“ uvedl v tiskovém prohlášení mluvčí Fritscher.
Nemocnice podle něj neví, z čeho policie svá podezření vyvozuje. „Nejsme ani rámcově seznámeni se znaleckým posudkem a výsledky šetření, na které policie odkazuje,“ napsal mluvčí. Doplnil, že z vlastního šetření nemocnice nevyplývá, že by došlo k jakékoliv újmě či poškození zdraví pacientů.
Vedení nemocnice už podle svého ředitele Romana Havlíka předalo policii veškerou studijní a zdravotnickou dokumentaci, a to na základě soudního příkazu. S kriminalisty také aktivně spolupracuje.
„Chceme, aby se jasně ukázalo, zda skutečně někdo pochybil, popřípadě jak a proč k tomu došlo. Jsme připraveni na výsledek adekvátně reagovat. Chci znovu ujistit, že jsme pacienty ve studii opakovaně prověřili, jsou léčeni adekvátně jejich diagnózám a v souvislosti se zařazením do mezinárodní studie nedošlo k poškození jejich zdraví,“ uvedl Havlík.
Redakce Aktuálně.cz se na dění ve Fakultní nemocnici Olomouc zeptala i ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO). Ten ale uvedl, že prozatím žádné kroky neplánuje ani nevyšle do nemocnice audit. „Jakmile něco prověřuje policie, nedává smysl, aby tam chodila i kontrola z ministerstva zdravotnictví,“ řekl Vojtěch.
Nicméně současně připustil, že by mělo vedení jeho resortu lépe nastavit pravidla pro klinické studie v českých nemocnicích. „Už jistý záměr mám,“ dodal Vojtěch bez bližších podrobností.



Tim Cook po 15 letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple, od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Společnost Apple to oznámila v noci na úterek s tím, že Cook se stane předsedou představenstva.



Armádu čeká dramatická expanze – o více než 10 tisíc mužů. Kde je vzít? Ministr obrany Jaromír Zůna odmítá úvahy o jakékoliv formě základní vojenské služby. „Já jsem konskripční armádu zažil. A to není levná věc ani to není řešení všeho,“ říká ministr obrany Jaromír Zůna. Připravuje ale obnovení vojenských kateder, ovšem na dobrovolné bázi.



Ranní mrazy mohou ve středu a čtvrtek zejména v Čechách poškodit pozdně kvetoucí ovocné stromy, hlavně třešně, višně a jabloně. Na síti X to v úterý uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V polohách kolem 400 až 500 metrů nad mořem mohou být ohrožené také meruňky nebo broskvoně, které v těchto výškách teprve kvetou a na mráz jsou z ovocných dřevin nejcitlivější.



Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou v úterý v Lucemburku jednat o ruské agresi proti Ukrajině. Na úvod se s nimi prostřednictvím videokonference spojí jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha, který jim poskytne informace o aktuální situaci v zemi a o nejnaléhavějších potřebách Ukrajiny. Za Česko se jednání zúčastní ministr Petr Macinka.



Loňský americký útok na Írán vedl k naprostému zničení tamních jaderných areálů, vykopání zasypaných zásob uranu tak bude složité a časově náročné. Na své sociální síti Truth Social to v noci na úterý napsal prezident Spojených států Donald Trump. USA spolu s Izraelem letos na konci února znovu udeřily na Írán, což vedlo k válce na Blízkém východě, kterou nyní pozastavilo dočasné příměří.