Evropská komise doporučila, aby se výrazně snížil podíl průmyslově vyráběných tuků v potravinách. Obsahují totiž transmastné kyseliny, které mají silný vliv na vznik srdečních a cévních onemocnění.
Pojištění odpovědnosti nemocnic je předražené, zdravotnická zařízení za ně platí miliony, které by mohly jít na léčení pacientů. Tvrdí to poslanci sněmovního zdravotního výboru. Rozhodli se proto navrhnout změnu: pojištění odpovědnosti by se mělo v budoucnu regulovat podobně jako povinné ručení u aut. Takže špitály by platily nejen podle své velikosti a typu, ale také podle toho, jestli často dělají chyby. Dnes nic z toho komerční pojišťovny nezohledňují, pojistky počítají podle celého trhu.
Náměstkyně ministerstva zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová připustila, že elektronické cigarety vypustí z protikuřáckého zákona. "Jsme ochotni připustit jediný kompromis, a to, že bude možné nadále používat v restauracích elektronické cigarety," upřesnila náměstkyně. Elektronické cigarety totiž podle ní svým dýmem neohrožují lidi v okolí kuřáků, některým lidem navíc pomáhají přestat kouřit.
Ve středu v poledne začal znovu fungovat konopný registr. Oznámil to Státní ústav pro kontrolu léčiv. Pacienti si tak mohou opět vyzvedávat léčebnou marihuanu na elektronický recept. Provoz registru si prý sám zajišťuje lékový ústav. "Odmítli jsme vydírání ze strany dodavatelské firmy v systému IT," reagoval na dřívější problémy registru šéf ústavu Zdeněk Blahuta. Zpráva ale zaskočila poslance zdravotního výboru Sněmovny. Chtějí po ústavu vysvětlení. Ještě v prosinci totiž ústav tvrdil, že potřebuje utratit za e-recept dalších 50 milionů korun, zakázku IT firmě se navíc chystal zadat bez soutěže. Systém také předtím spolykal stovky milionů. Podle poslanců mohl ústav vyhodil peníze oknem.
Evropská komise vydala minulý měsíc doporučení, podle kterého by se měl výrazně snížit podíl průmyslově vyráběných rostlinných tuků v potravinách. Omezení by se ale mělo týkat jen těch margarínů, které se vyrábějí zastaralou metodou ztužování. Tyto tuky totiž obsahují takzvané transmastné kyseliny, které mají podle evropských lékařů na svědomí čtyři miliony úmrtí ročně.
Hlavní hygienik Vladimír Valenta napsal podřízeným, že odchází z ministerstva zdravotnictví. Opouští prý funkci hygienika i ministerského náměstka, k rozhodnutí ho údajně vedly osobní důvody.
Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo novelu zákona o návykových látkách, která podle kritiků umožní, aby lékový ústav místo transparentní veřejné soutěže přidělil zakázku na léčebné konopí jen vyvoleným. Dnes se pěstitelé marihuany vybírají ve dvoukolové otevřené soutěži, v budoucnosti bude moci licenci zadat jen tak. Stačit k tomu bude jediné: určit předem takovou cenu, kterou většina pěstitelů nesplní. To ministerstvo ale odmítá, podle něj naopak zmizí nejasnosti, které plynuly ze současného znění zákona.
Česká lékařská komora chce, aby mohli doktoři v penzi předepisovat lidem léky. Recepty by mohli vystavovat svým příbuzným a nejbližším známým. Tyto medikamenty by pak lidem musela zaplatit pojišťovna. Dnes praxe funguje jen "na dobré slovo" - pojišťovna si může vybrat, jestli lidem léky uhradí, nebo ne. Změna má uspořit čas lékařům a miliony zdravotním pojišťovnám.
Lékárníci upozorňují na další problém s léčebným konopím: droga, na kterou čekali hlavně pacienti s roztroušenou sklerózou, prý není na léčení této choroby vhodná. Nemá totiž správný podíl účinných látek. Pochybnosti o účincích českého konopí mají také pacienti, kteří už tento druh konopí vyzkoušeli. Lékový ústav ale nesouhlasí. Konopí, které se v Česku vypěstuje, prý pacientům rozhodně pomůže. Lékaři a lékárníci prý jen nemají k dispozici dostatek odborných informací. Změnit by to měl vznik nové odborné společnosti.
Miliardy, které v posledních dvou letech natekly do zdravotnictví, nemocnicím příliš nepomohly. Řada z nich je stále zadlužená. Podle průzkumu, který ve 156 nemocnicích provedla auditorská společnost Nexia AP spolu s HealthCare Institute, může mít se splácením svých závazků problémy dokonce 38 procent nemocnic. Peníze totiž spolykaly náhrady za zrušené poplatky a vyšší odměny pro zdravotníky. Experti tvrdí, že je navíc české zdravotnictví špatně nastaveno. Dokud se systém nezmění, peníze se v něm ztratí. Z průzkumu v nemocnicích totiž vyplynulo i to, že vyšší platby nemocnicím nemusí nutně znamenat, že špitály hospodaří lépe.
Lidé si chtěli pročistit organismus a posílit jeho imunitu. Tablety se sladkovodní řasou chlorela a vláknitou sinicí spirulina, které jim v tom měly pomoci, jim ale místo toho způsobily zdravotní problémy, zejména zažívací potíže. Podle Státního zdravotního ústavu nebyl výrobce schopen doložit úplné složení tablety a původ suroviny. Lidé by si měli na takové potravinové doplňky dávat pozor.
Od středy nefunguje elektronický recept, na který je vázaný výdej konopí k léčebným účelům. Centrální úložiště, kam se data z elektronických receptů shromažďovala, svým předběžným opatřením uzavřel pražský městský soud. Na ten se obrátil dosavadní dodavatel technické podpory systému - společnost Tronevia, která se s lékovým ústavem nedomluvila na dalším pokračování spolupráce po vypršení smlouvy. Ústav přesto některé systémy soukromé firmy používal.
Desítky českých lékařů řeší problém: nachytali se na fintu portugalské společnosti Temdi. Mysleli si, že si objednávají bezplatnou inzerci v katalogu evropských zdravotníků, místo toho ale podepsali placenou službu. Firma teď po nich vymáhá desítky tisíc korun. Zdravotníci se proto masově obracejí na Českou lékařskou komoru. Případem už se zabývají také europoslanci - chtějí kvůli nekalým praktikám takzvaných katalogových firem měnit legislativu.
Česká lékařská komora navrhuje, aby pojišťovny začaly proplácet práci i těm lékařům, se kterými předtím neuzavřely smlouvu. Lékařům by pojišťovny zaplatily alespoň dvacet procent práce, zbytek by si doplatili sami pacienti. Podobně to podle komory funguje v Rakousku nebo ve Švýcarsku. Díky tomu by podle šéfa komory Milana Kubka mohlo začít samostatně ordinovat dalších pět procent lékařů. Návrh se ale nezdá poslancům zdravotního výboru Sněmovny, obávají se navýšení výdajů pojišťoven.
Nemocnicím s koncem roku docházejí peníze na péči, některé pacienty tak musejí odmítat. Nejde přitom jen o plánované operace kloubů či očí. Stop-stavy na pacienty mají i centra na léčbu rakoviny či roztroušené sklerózy. Právníci to považují za sporné opatření, které může poškodit pacienta, neboť nemocnice lidem péči poskytnout musí. Naopak podle zástupců pojišťovny a ministerstva zdravotnictví jsou stropy na péči potřeba. Pokud se pacient k léčbě ve své nemocnici nedostane, může se obrátit na klientské centrum pojišťovny a to mu najde náhradní špitál.
Ministerstvo zdravotnictví zastavilo práce na reformě psychiatrické péče a přestalo komunikovat s odbornou veřejností, tvrdí experti. Není proto zřejmé, co s reformou bude nebo kam potečou miliardy od Evropské unie. Pod prohlášení, které za to ministerstvo kritizuje, se podepsali zástupci třinácti organizací sdružujících lékaře, sociální pracovníky i pacienty. Reforma psychiatrie přitom měla pomoci zamezit množícím se útokům nepříčetných pacientů na okolí - v každém regionu mělo vzniknout komunitní centrum, které by do péče přebíralo pacienty propuštěné z psychiatrických klinik. Pacient tak měl být pod neustálým dohledem. Dnes na propuštěné pacienty nikdo nedohlíží.
Česká lékařská komora prosazuje, aby Česko mělo jednu státní záchranku. Doteď spravují záchranku jednotlivé kraje, leteckou pak dokonce soukromníci. To se lékařům z komory i některým poslancům zdá nešťastné. Podle příznivců tohoto návrhu by centrální státní záchranka pomohla třeba při teroristickém útoku, kdy by se usnadnila komunikace mezi regiony.
České nemocnice dokážou utratit za naprosto stejnou techniku různé sumy. To by se mělo změnit. Pod Ústavem zdravotnických informací a statistiky vzniká nový registr, který bude přístroje v nemocnicích mapovat. Obsahovat bude i závaznou tabulku s nejvyššími možnými cenami, jaké smí špitál za přístroj zaplatit. Podle šéfa ústavu Ladislava Duška už se tak nestane, že nemocnice dá za přístroj vyšší částku než jiná. Některým poslancům ale vadí, že budou o závazných cenách v registru spolurozhodovat lidé, jejichž posudky údajně zpochybnilo ministerstvo spravedlnosti.
Co nemocnice, to jiná cena roušky. A nejen to. Cena stejného materiálu se může lišit dokonce uvnitř jednoho špitálu - podle toho, jestli ho v dané chvíli používají ortopedové, nebo revmatologové. Ministerstvo zdravotnictví se proto rozhodlo ceny materiálu sjednotit. Jenomže to se nelíbí části lékařů. Ceny pomůcek jsou podle nich často „uměle našlehané“, aby se tím vyrovnala nízká cena lékařské práce. Pokud klesne cena materiálu, nebude podle zdravotníků na výplaty.
Jako nejpřívětivější je letos hodnocená Ústřední vojenská nemocnice v Praze, absolutním vítězem je Nemocnice České Budějovice. Vyplývá to z průzkumu, který uspořádala HealthCare Institute mezi pacienty a personálem. V případě menších nemocnic bodovala soukromá zařízení, například chirurgická klinika SurGal Clinic.
