Vědci už totiž podle něj jednoznačně prokázali, že covid napadá celý organismus - tedy nejenom orgány, ale i nervový systém. "Nepůsobí škody jen na plicích, srdci a cévách či ledvinách. Je to současně neurotropní virus, který ničí i buňky vyživující neurony. Může proto vyvolat změny na mozku," říká Prymula. Najevo postupně vyplouvají i další možné dopady.
"Pokud si tedy uvědomíme, jak velký vliv tento virus na organismus má, není podle mě vyloučeno, že se mohl podepsat i na našem imunitním systému. Mohl ho poškodit," uvedl Prymula. Prozatím je to podle něj jen domněnka, řadu jevů posledních let by to ale podle něj vysvětlovalo.
Intenzivní vlny viróz a bakteriálních chorob, které postupně plní české nemocnice, už se tady totiž prakticky nevyskytovaly. "Argument, že se jedná jen o kompenzační vlnu nemocí, které vypukly hlavně kvůli dvouleté izolaci a nošení roušek, už přitom platit nemůže. To bylo možné tvrdit jen během prvních dvou let po pandemii, kdy jsme byli vůči všemu opravdu vnímavější," pokračuje Prymula. Dnes už bychom podle něj měli být znovu odolní.
"Přesto se tady něco děje, každý rok se objeví masivní vlna nemocí, které se tady dlouho nevyskytovaly. Začínám si proto myslet, že za tím může být opravdu covid," řekl.
Roli může hrát i počasí nebo mobily
Epidemie ale podle něj mohou mít i jiné příčiny. Třeba počasí. "Například letošní léto nebylo zrovna nejšťastnější, oproti předchozím sezonám bylo chladněji. Lidé se proto začali mnohem dřív sdružovat v uzavřených prostorách, což vyvolalo i první šíření virů," uvádí Prymula. Zatímco v jiných letech se tedy objevila chřipková sezona až koncem roku, letos podle něj začne pravděpodobně dřív. "Už se objevují první případy, což je neobvyklé," říká.
Zvláštní podle něj byla i letošní vlna covidu. "Byla sice extrémně silná, současně ale krátká. Po prudkém nárůstu v září se situace stabilizovala," popisuje. Současné subvarianty Nimbus a Stratus jsou totiž daleko nakažlivější, byť o něco mírnější.
"Největším problémem je ale letos hepatitida, která se začíná vymykat kontrole. Ani přes zavedená hygienická opatření se její šíření nedaří zastavit," pokračuje Prymula. Lékaři už podle něj napočítali skoro 1800 případů, z nichž 24 dopadlo fatálně. Tito lidé na žloutenku zemřeli. "To je hodně vysoké číslo," hodnotí situaci epidemiolog.
V tomto případě podle něj můžou stát za nárůstem dvě skutečnosti - první je ta, že se řada lidí se žloutenkou doposud nesetkala, jsou proto vůči tomuto viru mimořádně vnímaví. "Skoro nikdo z mladé generace tuto nemoc neprodělal, velmi málo lidí je proti ní i očkováno. Rychleji se proto nakazí," uvádí Prymula.
Kromě toho se změnil i životní styl. "Dřív neexistovaly mobily, teď bez nich nedáme ani ránu. Máme je pořád v ruce a u obličeje, saháme na ně i venku či v MHD. Můžeme na ně proto virus velmi snadno přenést," přibližuje další možný kanál pro šíření viru. Pak už podle Prymuly stačí jen to, abychom si stejnou rukou, jakou jsme telefon drželi, sáhli na rty. "A je to. I tato cesta přenosu je teoreticky možná," uvedl. I mobilní telefony či klávesnice u počítačů proto doporučuje pravidelně čistit a dezinfikovat. "Před každým jídlem je pak samozřejmě nutné si umýt ruce," uzavírá.
