


„Když už vím, že se blíží aktivní střelec, připravím si něco těžkého, co po něm hodím... A domluvíme se – já ho tím fláknu, vy na něj skočíte,“ radí střelecký instruktor Zdeněk Charvát. Pokud útočníkovi seberu zbraň, je nejlepší ho ihned zastřelit. Jenže: „Podle zákona to není správně, protože už netrvá útok.“ Od tragické střelby na Filozofické fakultě v Praze uplynuly v neděli právě dva roky.

„Kudy uteču, kdyby se něco stalo? Jakým schodištěm půjdu? Dokážu zamknout dveře? Které zdi jsou z betonu a které z umakartu?“ To by si člověk měl předem uvědomit, pokud chce být připraven na útok, jaký se právě před dvěma lety stal v české metropoli, radí dlouholetý policejní instruktor Zdeněk Charvát. A varuje: „Kdyby se útok nestal v Praze, kde je velká koncentrace policistů, ale někde na okresním městě, obětí je mnohem více.“
„Musíte se naučit předvídat stejně, jako když předvídáte při jízdě autem,“ popisuje odborník. „Kudy uteču, kdyby se něco stalo? Jakým schodištěm půjdu? Dokážu zamknout dveře? Které zdi jsou z betonu a které z umakartu?“ To by si člověk měl předem uvědomit, pokud chce být připraven na útok, jaký se stal před dvěma lety na fakultě.

Podle Charváta policie od okamžiku prvního zavolání z fakulty, že došlo ke střelbě, fungovala na jedničku. „Američané nám tleskali, když viděli zásah policie na fakultě,“ vzpomíná dlouholetý policejní instruktor Zdeněk Charvát na dva roky starý případ masakru v centru metropole. Charvát je autorem první české metodiky zásahu proti aktivnímu střelci.
Dá se podobné tragédii zabránit? „Určitě bych ze škol nedělal druhé letiště s bezpečnostními rámy. Fungovat ale budou různé systémy zamykání a zablokování dveří. Budou fungovat takzvané panic tlačítka, která mohou být v každé třídě. Je dobré koukat kolem sebe a sledovat a nahlašovat potenciálně rizikové osoby – když se někdo divně vyjadřuje nebo chová, nenechám si to pro sebe…“
Omezení různých typů zbraní, třeba samonabíjecích pušek, podle Charváta k ničemu nevede. Spíše než typ zbraně hraje roli, jak je ten člověk vycvičen. Při nedávném teroristickém útoku na pláži v Sydney dokázali vrazi udělat velkou neplechu s loveckými puškami. Vrah z fakulty naopak moderní a výkonnou samonabíjecí puškou nikoho netrefil a většinu obětí zabil pistolí.






Třetí díl stále sebevědomější série s Danielem Craigem v roli svérázného detektivka Benoita Blanca se odehrává převážně v kostele. Hodně se v něm mluví o Bohu, patriarchátu a povaze skutečnosti. Tvůrci ale občas zapomínají, že i detektivka s přesahem by měla mít spád.



Nejslavnější fotografie naší planety, která se stala symbolem moderního environmentálního hnutí. Řeč je o snímku Východ Země (Earthrise), pořízeném na Štědrý den roku 1968 posádkou Apolla 8. Neplánovaný záběr „modrého mramoru“ vznášejícího se nad pustým měsíčním obzorem změnil pohled lidstva na vlastní domov a dodnes patří mezi nejsilnější vizuální svědectví, jaké kdy člověk zachytil.






Únos 12letého školáka na Zlínsku vyděsil nejednoho rodiče. Někteří na sociálních sítí prohlašují, že budou dítě doprovázet častěji do školy, jiní přemýšlí nad chytrými zařízeními, jež by hlásila polohu jejich ratolesti. Ovšem podle dětského psychologa Václava Mertina byly okolnosti únosu chlapce v Halenkovicích tak specifické, že tomu předejít nešlo. Rodičům nicméně poradil, co by měli nyní dělat.



„Mám-li nějakou představu pekla, pak to, že ležím v LDN se třemi jinými stařečky, běží televize a já už nemůžu vstát, abych to vypnul,“ říká filozof a spisovatel Stanislav Komárek. Sám patří k těm, kdo volají o povolení eutanázie.