"Nejvíce souhlasných odpovědí získala možnost, že marihuana by měla být dostupná výhradně pro léčebné účely (tj. vázaná na lékařský předpis) - 71 procent respondentů s tímto výrokem spíše nebo zcela souhlasilo," uvedl jeden z autorů studie, Ladislav Kážmér z NUDZ. Jde o přístup, který v ČR platí v současnosti.
"V pořadí druhou nejvíce podporovanou variantou byla: marihuana by měla být dostupná pro dospělé starší 18 let, ale jen za podmínek přísné regulace (např. pod kontrolou státu ve speciálních licencovaných prodejnách). S danou variantou zcela nebo spíše souhlasilo 45 procent dotázaných respondentů, 43 procent se ale vyslovilo proti," doplnil vědec.
Podle něj měly nejmenší podporu plná legalizace pro osoby starší 18 let, a naopak i přísnější restrikce, než platí dnes.
Výzkum ukázal, že téměř dvě třetiny respondentů mají za to, že zavedení specializovaných prodejen by způsobilo zvýšení celkového počtu uživatelů marihuany. Podobný podíl odpovídajících mínil, že by vzrostl počet lidí závislých na marihuaně.
Více pohody, více problémů
Necelá polovina dotazovaných by rovněž očekávala větší zátěž pro zdravotní systém a také, že zavedení specializovaných prodejen by vedlo ke zvýšení zátěže na práci policie. Zvýšení počtu dopravních nehod pod vlivem marihuany předpokládá více než polovina dotázaných.
"Celkově negativně laděná očekávání veřejnosti představují významný podnět pro odbornou diskusi na toto téma. Koncept zavedení regulované dostupnosti konopí ve specializovaných prodejnách vychází z předpokladu, že tím dojde ke snížení škod a rizik spojených s nelegálním trhem."
"Výsledky šetření však ukazují, že značná část české populace tato pozitivní očekávání buď nesdílí, nebo není s tímto přístupem dostatečně obeznámena," shrnul Kážmér.
Negativní hodnocení podle vědců významně souviselo s vyšším věkem - v seniorské skupině (65 a více let) by celkový vliv regulované dostupnosti považovala za negativní téměř polovina dotázaných, naproti tomu v nejmladší věkové skupině (15 až 24 let) to byla přibližně třetina.
Vědci zkoumali i vnímání rizikovosti marihuany ve srovnání s alkoholem. Více než polovina dotázaných míní, že obě látky představují pro jednotlivce i společnost srovnatelná rizika. Asi čtvrtina respondentů má za to, že alkohol je jak z hlediska zdraví jednotlivce, tak z hlediska dopadů na společnost rizikovější než marihuana. Přibližně pětina respondentů považuje za větší riziko marihuanu.
Výzkumu se zúčastnilo 1809 lidí, tvořili reprezentativní zastoupení pohlaví, věku a 14 tuzemských krajů.
