Vláda dnes totiž schválila strategii obnovy území postiženého jarními záplavami. Schválila uvolnění pěti milard korun na odstranění povodňových škod a ministři také souhlasili s pravidly, podle kterých budou peníze rozdělovány.

Snadněji se k penězům dostanou především obce, které už nebudou muset svoje žádosti předávat krajům, ale budou dostávat dotace přímo do státu.

K hlavním prioritám obnovy území, které letos na jaře postihly záplavy, patří podle vlády obnova základní infrastruktury, tedy silniční sítě včetně zničených mostů, obnova kanalizace a čistíren odpadních vod.

Krajům, kde až na jednu výjimku vládnou hejtmani z opoziční ODS, se ale nelíbí, že mají na rozdíl od obcí dostávat pouze padesátiprocentní příspěvek na obnovu zaplaveného majetku.

Pomalá pomoc?

Na odstranění povodňových škod a opatření proti záplavám měla vláda uvolnit miliardy korun už minulý týden, většina z nich má jít právě na obnovu obecního a krajského majetku. Ministři ale tehdy popovodňovou pomoc o další týden odložili.

Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek deníku Aktuálně.cz řekl, že důvodem pro odložení materiálu je to, že státní úřady ještě musí zpřesnit odhady škod na majetku státu.

Podle Martínka kraje a obce mohou čerpat už uvolněné peníze (380 milionů korun). "Nemáme na účtu ani korunu a také žádné informace od ministerstva, kdy peníze přijdou," řekl Aktuálně.cz mluvčí olomouckého krajského úřadu Tomáš Kocych. hejtman Olomouckého kraje, který se dnes sešel se starosty obcí regionu potvrdil Aktuálně.cz , že na účtech obcí ze slibované pomoci státu není dosud ani koruna.

Přitom kraje už předminulý týden vyzvaly vládu, aby projednání strategie a uvolnění dalších peněz stále neodkládala. "Postup státu je pomalý a nesmyslně byrokratický," uvedl hejtman Olomouckého kraje Ivan Kosatík.

Všechny kraje, které se letos potýkaly s velkou vodou, poslaly vládě stejný vzkaz. "Postižené obce shodně uvádějí, že škody na majetku jsou takového rozsahu, že je nezvládnou financovat prostřednictvím svého rozpočtu," napsalo vládě vedení Ústeckého kraje.

Podobný názor mají i další hejtmanství. "Obce ani kraj nemají ve svých rozpočtech dostatek volných prostředků ke krytí vzniklých nákladů na obnovu zničeného majetku bez toho, aby značným způsobem nemusely omezit jiné výdaje," uvedli zlínští krajští politici.

Jiná pravidla

Krajům se ani nelíbí ani to, že by měly mít nárok na poloviční příspěvek na obnovu svého majetku, zatímco obce dostanu sto procent.

Náklady krajů na obnovu majetku vyčíslilo ministerstvo pro místní rozvoj ve zprávě pro vládu na více jak jednu miliardu korun. Například Jihočeský kraj v rámci svého rozpočtu vyčlenil 30 milionů korun určených na opravy především vodou poškozených silnic.

"Když se někde vyhlásí stav nouze a poničí se silnice obecní nebo krajská, kraj žádné mimořádné zdroje nemá, aby měl na opravy vytvořenou rezervu. Pokud by to bylo 50 procent, je to diskriminace, která snad jinak než politicky nemůže být motivována," uvedl první náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek..

Zatopený zámecký park v Lednici na Břeclavsku | Foto: čtk

Pokud kraje a obce státních peníze nevyčerpají letos, bude možné zbylé peníze převést do rozpočtové rezervy na příští rok. "Počítáme s tím, že takto vyčleněné peníze by se mohly v budoucích letech použít na preventivní opatření, třeba budování hrází a financování dalších protipovodňových opatření," řekl už dříve ministr financí Sobotka.

Povodňové peníze na zaměstnanost

Vláda už přitom rozhodla, že 200 milionů korun, které byly ve státním rozpočtu určeny na odstranění povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření, dostane ministerstvo práce a sociálních věcí.

Peníze mají společně s dalšími 250 miliony z dávek sociální péče posloužit na zaplacení rekvalifikací, veřejně prospěšných prací, ale také investičních pobídek.

"Pokud bychom tyto peníze nedostali, hrozilo by reálné nebezpečí, že by se zvýšila nezaměstnanost," řekla mluvčí ministerstva Kateřina Beránková.

V dubnu přitom bylo bez práce v Česku nezaměstnanost 486 163 osob (míra 8,3 procenta), což je nejméně od července 2002. Počet lidí, kteří vykonávali veřejně prospěšných prací se podle ministerstva podařilo už v dubnu zvýšit z původních 5 383 na 9 055 osob.