Magyarovo vítězství zajistila touha po ekonomické reformě i demontáži Orbána, míní experti

Vítězství Péterovi Magayrovi zajistila hlavně touha Maďarů po ekonomických reformách a demontáži režimu, který za 16 let své vlády vybudoval dnes poražený premiér Viktor Orbán. Shodli se na tom politologové, které oslovila ČTK.

Dalším silným tématem voleb byl návrat země do Evropy, v tomto směru lze tedy podle nich očekávat, že nová maďarská vláda zaujme vůči EU vstřícnější a pragmatičtější přístup než předchozí garnitura. S českým premiérem Andrejem Babišem (ANO) budou Magayra pojit dobré vztahy, shodli se dále.

LNejvětší překvapení z voleb je pravděpodobně voličská účast, která je rekordní. Magayr a jeho strana Tisza získali nejlepší možný výsledek, v jaký mohli doufat,“ řekl politolog Vratislav Havlík z Masarykovy univerzity.

Orbánův vyzyvatel získal jasnou ústavní většinu v parlamentu, a může tak podle Havlíka prosazovat v zemi změny vedoucí k demontáži Orbánova režimu. Právě únava ze současného fungování maďarského státu a špatná ekonomická situace byly důvody, které pomohly lídrovi Tiszy vyhrát, shodují se také politologové Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci a Daniel Šitera z Ústavu mezinárodních vztahů.

K maďarským volbám přišlo nejvíce voličů od pádu komunismu. Volební účast činila 77,8 procenta. Viktor Orbán přiznal porážku a pogratuloval svému protivníkovi k vítězství.

Návrat do Evropy

Dalším tématem voleb byl podle Havlíka návrat Maďarska do Evropy, kdy mnozí voliči tak hlasem pro Magayra chtěli odmítnout Orbánu servilnost vůči Rusku. Šitera se tak domnívá, že Budapešť se nyní bude častěji shodovat s ostatními státy při hlasování v Radě EU a odblokuje půjčku 90 miliard eur pro Ukrajinu, kterou doposud blokoval Orbán.

Výměnou za to podle Šaradína může Magyar žádat uvolnění peněz z některých evropských fondů, které Brusel kvůli Orbánově porušování právního státu pozastavil.

Evropa se podle Havlíka také zbavila hlavního odpůrce snah o prohloubení evropské integrace. Nyní je podle něho ideální čas například na přijetí hlasování kvalifikovanou většinou při přijímání rozhodnutí v zahraniční politice, kde je stále vyžadována jednomyslnost.

Problematický ale podle Šitery a Havlíka zůstává vztah k Ukrajině. Magyar se podle Šitery nebude snažit vyjít vstříc Ukrajině, podle Havlíka zůstává jeho postoj ke Kyjevu nejasný, vzhledem k tomu, že se tomuto tématu snažil ve volební kampani vyhnout a soustřeďoval se zejména na domácí politiku.

Změna uspořádání Evropy

„Určitě ale nebude blokovat sankce EU proti Rusku, pokud se nebudou týkat jeho energetické bezpečnosti,“ vysvětlil Šitera. Dodal, že ve volebním programu Tiszy je, že se chtějí zbavit závislosti na ruském plynu a ropě, ale plánují toho docílit až v roce 2035.

Zároveň podle Šaradína Magyarovo vítězství znamená změnu geopolitického uspořádání střední Evropy. Například slovenský premiér Robert Fico se nyní podle Havlíka ocitá v těžké situaci, kdy ztratil významného spojence v Bruselu. „Fico zůstává osamocený a bude muset přehodnotit svůj odpor vůči EU,“ míní také Šaradín.

Naopak s Babišem bude mít podle politologů Magyar dobré vztahy. Spojuje je pragmatismus a Babišova flexibilita v navazování politických spojenectví. Jestli se ale obnoví hlubší spolupráce zemí visegrádské čtyřky (V4), záleží na polském premiérovi Donaldovi Tuskovi, který není dlouhodobě spolupráci na této úrovni příliš nakloněn.

„Polsko je v EU velmoc, pro něho jsou spojenci země typu Francie, Itálie nebo Španělsko,“ řekl Šaradín. Dokáže si ale představit do budoucna spolupráci V4 například v energetice, automobilovém průmyslu nebo obraně EU proti Moskvě.