Praha - Osmého veletrhu neziskových organizací, který organizuje Nadace Fórum 2000, se zúčastnilo přes 160 neziskovek, z nichž dvacet přijelo nejen ze sousedních zemí ČR, ale také z Ukrajiny, Běloruska, Moldávie a Tchaj-wanu.
Nejvíce vystavujících organizací působí v sociální a zdravotní oblasti, vystavovala ale i sdružení zabývající se mezinárodní výměnou, ekologií a politikou.
Hlavním cílem veletrhu podle organizátorů je zbavit veřejnost "předsudků, nezájmu a nedůvěry vůči neziskovému sektoru". Veletrh umožňuje představení NGO veřejnosti i ostatním organizacím. Organizace mohou přilákat sponzory i dobrovolníky.
"Jsme rarita v tom, že registrace na veletrhu je zdarma. V doprovodném programu se představí také dárci z řad firem s rozvinutými donorskými programy, které mohou organizace využívat. Zdarma také neziskovkám poskytujeme konzultační semináře," říká koordinátorka veletrhu Jana Neupauerová z Fora 2000.
Kam patří třetí sektor
Jak vidí svůj úkol samotné organizace? "V žádném případě nemá neziskový sektor nahradit stát," říká Hana Frištenská z Nadace rozvoje občanské společnosti, jedné z největších českých NGO, která každoročně rozdělí 100 až 200 milionů korun.
Úkolem neziskového sektoru je podle Frištenské "urychlovat pokrokové procesy ve společnosti, které neziskové organizace dokáží vnímat ze společenské atmosféry."
Podle Piotra Kaczynskeho z diskusního serveru café babel musí neziskový sektor odpovídat i na útoky z řad politiků. "Naším úkolem je radit, jaká by mohla být řešení," říká Kaczynski.
Důležitou zprávou veletrhu neziskových organizací je podle Jing-Yen Liu z tchajwanské komise pro NGO poselství demokracie, komunikace a vstřícnosti k cizincům.
"Česká republika je zralá demokracie. Po patnácti letech, kdy jsem tu byl poprvé, je vidět ohromný rozvoj. Mladý tchajwanský neziskový sektor těží z mezinárodních konktaktů," dodává Liu, jehož komise zastřešuje NGO bojující za záchranu živočišných druhů, nebo za zrušení trestu smrti.
Pomáhejme sobě i druhým
Z mnoha stran zaznívala výzva, aby neziskový sektor využil potenciálu mladých lidí a entusiasmu, s jakým se dokáží věnovat dobrovolnické práci. "Snažím se probudit ve studentech dojem, že pomáhat je normální a že zapojit se může každý. Ptám se studentů, co jednou udělají s množstvím peněz, které vydělají," uvádí Antonie Doležalová, která na Vysoké škole ekonomické vede kurz Ekonomie, filantropie, altruismus.
V doprovodné debatě Postkomunistická společnost a neziskový sektor nabídli panelisté mezinárodní srovnání neziskového sektoru. V Polsku je charitativní činnost tradičně spojena s katolickou církví, v Ukrajině naopak s nacionalismem.
"Problémem není nezájem nebo apatie veřejnosti, ale její neinformovanost o neziskovém sektoru," shrnuje Natalia z ukrajinského prodemokratického hnutí Alliance Maiden. "Chceme-li být pro veřejnost přístupní, musíme se zaměřit na informovanost, průhlednost v činnosti a financích a také zapojit známá jména," dodává Doležalová.
Problémy a výzvy
"Problémy nám působí zejména přísný nadační zákon, který nadacím dovoluje pouze prostředky rozdělovat, a vyžaduje tak ohromnou disciplinovanost neziskových organizací," říká Hana Frištenská z NROS. Kromě problémů s financováním, který omezuje většinu neziskovkových organizací, si jejich pracovníci také stěžují na systémové problémy.
"Peníze z rozpočtů lze získávat pouze na jednoleté plánování, i když projekty děláme i tříleté. Často se stává, že dochází ke zpožděním a my musíme třeba půl roku fungovat bez peněz," vysvětluje Dagmar Trkalová ze sdružení Educon, které organizuje celorepublikovou kampaň Česko proti chudobě. Na administrativní problémy si stěžují i lidé z Institutu aplikované ekologie Daphne, který poskytuje jihočeským zemědělcům monitoring a praktické poradenství v oblasti krajinotvorby.
"Nejenže spoustu času trávíme v kanceláři papírováním a žádáním o dotace ze strukturálních fondu Evropské unie. Práci nám ale komplikují také vnější vlivy, kdy úředníci třeba udělají chybu," dodává Jiří Koptík z Institutu Daphne.
Originální řešení finanční tísně objevilo sdružení Klíček, jež se zabývá hospicovou péčí pro děti. "Navázali jsme partnerství s obecně prospěšnou společností Energeia, která ze zisků z vodní elektrárny bude financovat provoz našeho hospice," vysvětluje koordinátor projektu Radek Nohál.
Česká nezisková krajina
"Legislativní rámec pro vznik a práci neziskovek je dnes hotový. Nyní je třeba pracovat na jeho úpravách," říká Hana Frištenská z NROS. Podle Doležalové i Frištenské má český neziskový sektor dlouhou tradici, ať již z doby národního obrození nebo z první republiky.
"V roce 1951, kdy byl neziskový sektor zlikvidován, bylo jen na území Prahy registrováno 18 000 spolků a sdružení," dokumentuje tradici české občanské společnosti Doležalová. Téměř polovina Čechů je členem nějakého sdružení a 66 % občanů v roce 2006 přispělo na charitu.
