Vaňková neví, zda chce být i nadále v čele Brna. Otazníků před volbami je ale víc

Zahajujeme cyklus článků, který mapuje situaci ve velkých českých a moravských městech před podzimními komunálními volbami. Jako první zveřejňujeme rozbor jihomoravské metropole, kde po minulých volbách vznikla široká – takřka národně-frontovní – koalice složená ze stran, které jsou na centrální úrovní nesmiřitelnými konkurenty.

„Čekají nás náročné čtyři roky. Čelíme už nyní mnoha výzvám, jako je energetická krize, zvyšující se inflace nebo covid. Očekávám, že následující čtyři roky budou podobné. Dospěla jsem proto k závěru, že v této nelehké a složité době je nejlepší, aby Brno vedla co nejširší koalice.“ A jak po volbách v roce 2022 Markéta Vaňková z ODS řekla, tak se také nakonec stalo.

Ve druhém největším městě republiky tehdy vznikla aliance, která popírala dominantní konflikt české politiky posledních několika let. Součástí široké koalice v Brně totiž kromě ODS, TOP 09, lidovců, STAN, SOCDEM a Pirátů bylo také hnutí ANO. V zastupitelstvu tento národně-frontovní blok disponoval většinou 46 hlasů z 55. V opozici zůstaly pouze marginální formace: SPD, Trikolora, Moravané a Zelení s Žít Brno.

A pokud lze před podzimními volbami říci něco takřka s jistotou, pak snad pouze to, že po nich už podobně široká koalice nevznikne. Tím ale veškeré jistoty končí. Ve hře je totiž několik proměnných – a všechny jsou v danou chvíli v mlze. Tedy až na jednu: tak jako minule budou i letos v Brně ambiciózní lidovci. A nelze vyloučit, že to bude právě KDU-ČSL, která po volbách rozhodne o tom, kdo bude další čtyři roky v Brně u moci.

Zatím nerozhodně

Jinak ale platí toto: V danou chvíli neexistují aktuální data, na základě kterých bychom mohli učinit spolehlivou prognózu o síle jednotlivých politických stran v moravské metropoli. Opřít se můžeme leda o jejich popularitu na centrální úrovni, případně o volební výsledky v minulých komunálních volbách. Jenomže pokud jde například o hnutí ANO, pro Brno je typické, že tu opakovaně zkolabovala jeho stranická buňka.

Andreji Babišovi tudíž nezbude nic jiného, než se pokusit volby v Brně „utáhnout“ na sebe, případně na Alenu Schillerovou. A byť může být jméno lídra hnutí ANO v Brně pro celou řadu voličů irelevantní – nejčastěji se v zákulisí hovoří o poslanci ANO Václavu Trojanovi, který byl ředitelem pěstírny léčebného konopí ve Fakultní nemocnici u sv. Anny – je spíše nepravděpodobné, že by zde Babišovo hnutí ve volbách obdrželo 30 a více procent hlasů.

Ostatně minule zde pro Babišovu formaci hlasovalo pouhých 20,46 procenta voličů, jasně prohrála s ODS primátorky Markéty Vaňkové. Ta se o hlasy voličů ucházela v alianci s TOP 09. A stejně tomu bude i letos. Ovšem podstatný rozdíl spočívá v tom, že Vaňková stále neví, zda bude mandát obhajovat. „Prozatím jsem se nerozhodla, ale už se to blíží,“ uvedla primátorka Brna pro Aktuálně.cz s tím, že se rozhodne do konce dubna.

Brněnská ODS má přitom městský sněm, který o lídrovi rozhodne, naplánován až na konec května. Jasné je jedno: Pokud by Vaňková do voleb nešla, byl by to pro ODS velký problém. Kromě toho, že primátorka ztělesňuje prvek kontinuity, její nástupce by měl málo času na zviditelnění. Navíc zde pro ODS platí, že nemá – pokud jde o věrohodné lídry – skoro kde brát.

Občanské demokraty v jihomoravské metropoli navíc zatěžuje několik vleklých a v médiích hojně diskutovaných skandálů. A zdaleka nejde jen o bytovou kauzu v Brně-střed, vždyť z Brna je také v loňských sněmovních volbách poražený expremiér Petr Fiala a především někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který musel z politiky odejít kvůli bitcoinové šlamastyce.

Jako o jednom z možných náhradníků Vaňkové v čele kandidátky ODS a TOP 09 se navíc v zákulisí hovoří o řediteli městského muzea a bývalém místostarostovi městské části Královo Pole Zbyňku Šolcovi. Jenže na toho před několika lety prasklo, že mu nečiní žádný problém zneužít svou pozici k nepotismu. „Bratr ředitele Muzea města Brna Michal Šolc nabízí za poplatek stánkařům účast na akcích, které muzeum pořádá, nemá ale s kulturní institucí uzavřenou smlouvu,“ uvedl třeba Deník N loni v září.

Příležitost pro lidovce

A pokud platí, že v Brně hnutí ANO letos ve volbách opět oslabí jeho už několikátý kolaps, podobně oslabená půjde do voleb vinou rozličných kauz právě také ODS. Obojí může nahrát třetímu vzadu: a tím jsou na jihu Moravy tradičně silní lidovci, kteří jdou letos do voleb stejně jako před čtyřmi lety se Starosty a nezávislými.

Tato teze může platit obzvlášť, pokud se bude v kampani angažovat na jihu Moravy mimořádně oblíbený hejtman Jan Grolich, který tou dobou již bude skoro jistě také předsedou lidovců. V čele kandidátky navíc mají silnou trojku: Lídrem bude starosta městské části Brno-Kohoutovice a od roku 2022 také zastupitel na magistrátu Jakub Hruška, trojkou na kandidátce je bývalá populární poslankyně Marie Jílková, čtyřkou pak bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík.

Pro kontext je potřeba připomenout toto: Před volbami v roce 2022 to byl právě Hladík, kdo se profiloval jako hlavní vyzyvatel Markéty Vaňkové z ODS. Lidovci v Brně tehdy měli masivní kampaň a Hladík se netajil tím, že by chtěl primátorku v čele města nahradit. Dělo se tak v čase, kdy na centrální úrovni byli lidovci, ODS a TOP 09 klíčovými spojenci v rámci koalice Spolu.

V Brně tomu ale bylo obráceně, což se projevilo i v napjatých vztazích mezi předáky ODS a KDU-ČSL, které nakonec tehdejší předseda lidovců Marian Jurečka vyřešil tím, že Hladíka přizval do vlády Petra Fialy. Právě tento manévr odblokoval situaci a lidovci si to pak mohli namířit do široké koalice pod taktovkou občanských demokratů.

I letos se přitom v politickém zákulisí spekuluje, že má Hladík ambice být za jistých okolností po volbách třeba i primátor. Pokud totiž platí, že osu budoucí koalice vytvoří dvě ze tří pravděpodobně úspěšných stran – tedy ODS, lidovci a ANO, pak nelze vyloučit, že klíčový bude právě postup lidovců. Zkrátka: KDU-ČSL je strana, která by mohla za jistých okolností vládnout s ODS i s ANO. A Hladík bude moct v takové konstelaci svým partnerům říkat něco na tento způsob: „My vám dodáme hlasy k většině – od vás na oplátku chceme post primátora.“

Což platí pouze za předpokladu, že v Brně nebude moct vzniknout koalice složená z ODS a ANO. A tady je otázka, zda by byl takový půdorys vlády nad Brnem akceptovatelný pro předáky obou těchto stran na centrální úrovni. Tam se totiž jejich politický konflikt jeví téměř jako nesmiřitelný. Jde o další a možná klíčovou neznámou: Protože pokud by po volbách převládly pragmatické vztahy politiků na místní úrovni před tím, jak se vůči sobě ODS a ANO vymezují ve velké politice, lidovci by mohli na podzim po volbách skončit v jihomoravské metropoli v opozici.

Vše ostatní bude pro celkový výsledek voleb nejspíš vedlejší. Piráti v Brně uzavřeli s ohledem na to, jak se dlouhodobě profilují v české politice, pro jejich voliče stěží akceptovatelnou alianci se spolkem Fakt Brno. Což je sdružení, které před minulými volbami založilo několik bývalých politiků strany Svobodných pod taktovkou Davida Pokorného. Připomeňme, že Svobodní sice vznikli jako strana s neoliberálním programem, postupem času ale těžiště své politiky přesunuli blíž k národovecké pravici, což vyvrcholilo jejich spoluprací s SPD Tomia Okamury před loňskými sněmovními volbami.

Z případné porážky Pirátů by mohli těžit Zelení. Což platí obzvlášť v čase, kdy o svou relevanci nejspíš už definitivně přišli sociální demokraté.

A pak je tady několik nových stran, mezi kterými poutá pozornost hlavně uskupení Brno klidem. To zformovali bývalí politici hnutí ANO, kteří po minulých volbách vstoupili do široké koalice s ODS a dalšími politickými stranami, což se postupem času – především po bitcoinové kauze Pavla Blažka – znelíbilo Andreji Babišovi. Jeho úspěch ve volbách je ale spíš málo pravděpodobný.

Totéž platí i o subjektu Nové Brno, které založil bývalý městský architekt Michal Sedláček. A také o formaci Za Lužánky, za níž stojí i lidé, kteří tvoří tvrdé jádro fanoušků fotbalové Zbrojovky. Mezi její zakladatele patří advokát Richard Novák, který na sebe v minulosti upozornil třeba tím, že zastupoval nechvalně proslulého předsedu krajně pravicových Slušných lidí Zbyňka Pernicu.

„Nejvíce nepřehledná situace“

Celková situace před volbami je tedy do jisté míry stále otevřená. „Na úrovni statutárního města Brna voliči vnímají komunální politiku podobně jako na celostátní úrovni a spíš než osobní známosti a obliba kandidátů zde hraje důležitou roli hodnotová orientace strany/značky, pod kterou kandidují,“ říká pro Aktuálně.cz politolog Michal Pink. „A k tomu i schopnost komunálního politika chovat se a vystupovat spíše jako státník než starosta malého městečka,“ dodal.

Také on přitom zdůrazňuje, že se v Brně dlouhodobě nedaří hnutí ANO. „Ať už to je kauza Stoka, odchod Petra Vokřála nebo trampoty s širokou koalicí na úrovni magistrátu, tak to nejsou věci, které by nyní dokázaly kapitalizovat relativně dobrou výchozí pozici,“ rekapituluje Pink. Podle toho, kdo bude lídrem ANO a jak se podaří sestavit kandidátní listina, můžeme podle něj odhadnout, jak to asi může dopadnout.

Pokud jde o brněnskou ODS, ta podle něj dlouhodobě pracuje na své marginalizaci. „Je šest měsíců před komunálními volbami a neznáme lídra? To není moc dobrá vizitka, na úrovni magistrátu vládne v čele hodnotového slepence, který bude rád, když úspěšně dokončí celé funkční období,“ zdůrazňuje politolog.

Navíc připomíná, že je primátorka pro veřejnost zčásti neviditelná, pohybuje se spíše v pozadí. A že značka ODS nyní podle všeho nebude to nejpřitažlivější, za čím voliči půjdou. „Toto vše nenapovídá ke slušnému zisku v nadcházejících komunálních volbách. A pokud by nakonec na čelo kandidátky vstoupila, tak získat třetí mandát v čele Brna se za posledních více než třicet roků nikomu nepodařilo,“ připomíná.

A co se bude dít po volbách? „To je dnes hodně těžko předvídatelné,“ uzavírá politolog Michal Pink: „Jediné, co si snad dovolím říct, je to, že situace v Brně před volbami je ve srovnání s minulostí asi nejvíce nepřehledná.“