V Praze s košíkem do kostela. Jak Ukrajinci slaví Velikonoce i daleko od domova

Jiný kalendář, jiný termín

Ukrajinské Velikonoce se neřídí stejným kalendářem jako ty české. Pravoslavná církev vychází z juliánského kalendáře, a proto svátky často připadají na pozdější datum. Vrcholí nedělí, která je nejvýznamnějším dnem celých svátků.

Rozdíl je patrný i mezi samotnými Ukrajinci. Zatímco katolíci už mají oslavy za sebou, pravoslavní se na ně teprve chystají.

Související

ŽIVĚ Pravoslavné Velikonoce vrcholí. Rusko ani Ukrajina prodloužením příměří nepočítají

Před svátky ožily trhy, zájem byl hlavně o tradiční výbavu

Atmosféra svátků je patrná i mimo kostely. V sobotu zaznamenaly trhy velký zájem. Lidé na nich nakupovali proutěné košíky, vyšívané ubrusy i další výzdobu spojenou s tradicí.

Košík patří k hlavním symbolům Velikonoc a jeho příprava má svá pravidla. Často se navíc dědí v rodinách po generace.

Půst jako součást příprav

Velikonocím předchází zhruba čtyřicetidenní půst. Ten není jen o vynechání masa nebo živočišných produktů.

Věřící ho vnímají především jako období zklidnění a sebereflexe. Snaží se omezit špatné návyky, vyhýbat se konfliktům a více se soustředit na duchovní stránku života.

Košíky plné symbolů

Vyvrcholením příprav jsou velikonoční bohoslužby, které se konají v noci ze soboty na neděli nebo brzy ráno. Právě tehdy si lidé nechávají v kostele požehnat své košíky s jídlem.

Každá položka má svůj význam. Vejce symbolizují nový život. Krasanky jsou obarvená vajíčka jednou barvou, pysanky naopak představují ručně zdobená vejce s jemnými ornamenty, která patří k tradičním lidovým uměním.

V košících nechybí ani sýr, máslo, klobásy nebo sladké pečivo – tedy potraviny, které byly během půstu veskrze zapovězené. Součástí bývá také pascha, tradiční velikonoční koláč z kynutého nebo tvarohového těsta. Symbolizuje konec půstu a radost ze zmrtvýchvstání. Často bývá zdobená křížem nebo nápisy jako „ХВ“ (zkratka pro „Christos Voskres“), které odkazují na vzkříšení Krista. Pascha je jedním z prvních pokrmů, které se po posvěcení v kostele jedí, a společně s vejci tvoří základ velikonočního stolování.

Co se na Velikonoce „nesmí“

Sváteční období má i svá nepsaná pravidla. Podle tradice by lidé neměli uklízet ani pracovat, pořádat svatby v kostele nebo půjčovat peníze.

Důraz se klade na klid a dobré vztahy. Vyvarovat by se měli hádkám, zlosti i nadměrného pití alkoholu. Zajímavostí je i to, že návštěvy hřbitovů se na samotné Velikonoce nedoporučují. Ty mají v ukrajinské tradici vyhrazený jiný čas.

Souboj vajec a první sousto

Po bohoslužbě se rodiny scházejí u slavnostního stolu. Jídlo má svůj řád. Začíná se paschou a posvěcenými vejci.

Právě vejce se stávají i součástí jedné z nejoblíbenějších tradic. Lidé si jimi ťukají o sebe a zjišťují, které vydrží bez prasknutí. „Vítězné“ vejce má podle zvyku přinést svému majiteli štěstí na celý rok.

Pozdrav, který spojuje

Velikonoce na Ukrajině nejsou jen o jídle, ale i o setkávání. Lidé se zdraví tradiční větou „Christos Voskres“, což v překladu znamená Kristus vstal z mrtvých. Odpověď zní „Voistinu Voskres“ (Vpravdě vstal.)

I daleko od domova tak Ukrajinci dodržují zvyky, které jim připomínají rodinu, tradice i smysl jednoho z nejdůležitějších svátků v roce.