Deník N zveřejnil archiv starých příspěvků z Turkových sociálních sítí, které měly obsahovat rasistické, sexistické či homofobní výroky a narážky na nacistickou symboliku. Mezi jiným měl zlehčovat žhářský útok ve Vítkově, při kterém byla těžce popálena tehdy tříletá Natálka. V příspěvku údajně napsal, že popálení dítěte by mělo být "polehčující okolností" a že zapálení "cikánské chatrče" by nemělo být trestáno stejně přísně jako útok na "normální dům".
Filip Turek se konkrétně proti tomuto výroku ostře ohradil, ostatní příspěvky označil za manipulaci. "Tohle už překročilo všechny meze, protože někdo není schopen se srovnat s tím, jak dopadly demokratické volby, tak využívá neštěstí malé holčičky k tomu, aby někoho dehonestoval," uvedl. Podle svých slov řeší celou věc právní cestou.
Právní rozměr kauzy je zásadní nejen pro politika, ale i pro médium. Advokáti Tomáš Nahodil i Aleš Rozehnal se shodují, že v případě žaloby o ochraně osobnosti by musel vydavatel přinést důkaz pravdy, tedy to, že informace prokazují pravdu nebo alespoň pravdivý základ.
Screenshoty jako důkaz nestačí
Deník N tvrdí, že má kromě screenshotů i některé URL adresy. Ty mohou sloužit jako přesný identifikátor zdroje, pokud je lze zpětně dohledat. Jenže samotné screenshoty nejsou právně průkazným důkazem, jak vysvětluje soudní znalec v oboru elektroniky Jiří Bernatík.
"Je to grafický obrázek, který si v libovolném programu můžete stvořit podle svojí fantazie. Dneska pomocí umělé inteligence uděláte téměř cokoliv," sdělil Bernatík Aktuálně.cz. "Forenzní věda uznává pouze důkazy, které jsou podložené - počínaje IP adresou přes průchod dané informace internetem, různými platformami a tak dále."
Bernatík dodává, že zkoumání autenticity příspěvků je v rukou specializovaného útvaru policie: "Předpokládám, že to dostal na starost útvar OKTE, což je odbor kriminalistické techniky a expertiz, a ti jsou oprávněni k tomu, aby si vyžádali tzv. zákonnou součinnost od subjektů, které danou informaci zpracovávali, ať už je to prostě doména, provozovatel webu či správce."
Svědci, metadata a šest měsíců
I když samotný printscreen nestačí, může být jedním z více důkazů. Advokát Tomáš Nahodil připomíná: "Za důkaz může v trestním i v civilním řízení posloužit pestrá paleta důkazních prostředků - přímých i nepřímých, původních i odvozených. Důkazem může být v zásadě všechno, pokud zákon nestanoví jediný možný důkazní prostředek".
Pokud existují svědci, kteří si příspěvky pamatují, jejich výpovědi mohou doplnit technické důkazy. "I několik let starý facebookový post může být zachycen a po léta uchován nejen jako mediální soubor na usb flash disku nebo CD-ROMu spolu s meta daty, ale též vytištěný na papír spolu se svou webovou adresou," dodává Nahodil.
Důležitou roli ovšem hraje i čas. Provozovatelé sociálních sítí, jako je třeba Meta Platforms, uchovávají data jen šest měsíců. To znamená, že pokud se jedná o starší příspěvky, jejich přímé ověření u provozovatele už může být nemožné.
V Česku je u nenávistných projevů na internetu, například rasistických příspěvků, hanobení či podněcování k nenávisti vůči skupině osob, promlčecí lhůta tři roky od zveřejnění příspěvku. Pokud jde o závažnější formu, například organizované šíření nenávisti, může být lhůta delší - až pět nebo deset let.
Advokát Tomáš Nahodil však upozorňuje na možné opakované naplňování stejné skutkové podstaty trestného činu. "Obdobný způsob naplňování stejné skutkové podstaty týmž pachatelem v blízké časové souvislosti, tedy v určitých opakujících se intervalech, může policie vyhodnotit jako takzvaný pokračující trestný čin. U něj nezačíná promlčecí doba běžet u každého z dílčích útoků proti trestnímu zákoníku zvlášť, ale teprve až když pachatel spáchá poslední z nich a v trestné činnosti již dál nepokračuje. To může hranici promlčecí doby významně posunout blíže k současnosti," vysvětluje Nahodil.
Trestní oznámení, nebo civilní žaloba
Podání trestního oznámení míří k policii a státnímu zastupitelství a má ověřit, zda médium nespáchalo trestný čin - například pomluvu či poškození cizích práv. Civilní žaloba na ochranu osobnosti se podává k soudu a chrání pověst a čest. Může vést k omluvě nebo finančnímu zadostiučinění, nikoli ale k trestnímu postihu.
Pokud Filip Turek skutečně podá žalobu, spor bude zřejmě dlouhý. "Myslím si, že to prověřování ze strany policie určitě bude delší a důkladné. Jde přece jen o mediálně sledovanou kauzu," soudí Nahodil.
Aféra propukla koncem minulého týdne v době, kdy se o Turkovi spekulovalo jako o kandidátovi na ministra zahraničí. Někteří politici z koaličních stran i opozice vyčkávají na výsledky vyšetřování. Jenže ověřování autenticity starých digitálních stop je komplikované a může trvat měsíce až roky.
