Reklama
Reklama

V čem všem jede Babiš? EU si s jeho „neviditelným“ byznysem neví rady, žádá jediné

Hnojiva, spodní prádlo, pohřební květiny i lidská plodnost. To je jen zlomek položek, které v konečném součtu tvoří kolosální byznysové impérium šéfa hnutí ANO a premiéra Andreje Babiše. Nyní se o něj podrobněji zajímá Evropská unie, která ovšem přiznává, že ztrácí přehled o podnikatelské struktuře českého předsedy vlády. Je totiž příliš spletitá a nepřehledná.

Andrej Babiš, jmenování ministra
Premiér Andrej Babiš (ANO)Foto: HN - Lukáš Bíba
Reklama

„Andrej Babiš vybudoval své jmění na výrobě hnojiv. Ale další – méně známá část jeho obchodního impéria – pomohla přivést na svět více než 170 tisíc dětí po celé Evropě,“ začíná článek bruselského deníku Politico, který analyzoval méně viditelnou část Babišových podnikatelských aktivit.

Jak s premiérem souvisí zmíněné narozené děti? S Babišovým jménem souvisí jedna z největších sítí klinik IVF v Evropě – FutureLife. Zahrnuje 60 poboček v 16 zemích od Prahy přes Madrid až po Dublin. S předsedou vlády je ovšem společnost spojována jen zřídkakdy a sám se k ní nijak hlasitě nehlásí.

Důvod je prostý. Debaty o střetu zájmů českého premiéra se podle webu Politico věnují zejména holdingu Agrofert. Od něj je však oddělen soukromý investiční fond Hartenberg Holding, který Babiš založil společně s finančníkem Jozefem Janovem v roce 2013.

Nenápadný gigant, o kterém se nemluví

Český premiér drží většinový podíl ve fondu prostřednictvím společnosti SynBiol, kterou plně vlastní a která na rozdíl od Agrofertu nebyla převedena do svěřenského fondu. Firma nicméně dříve uvedla, že se Babiš nepodílí na jejím řízení a že její kliniky fungují jako ostatní poskytovatelé zdravotní péče.

Reklama
Reklama

Vedle Agrofertu tak vyrostl fond, který disponuje obřími prostředky, aniž by se stal terčem větší mediální pozornosti kvůli potenciálnímu střetu zájmů. „S aktivy v hodnotě přibližně 600 milionů eur (14,6 miliardy korun) investuje Hartenberg do zdravotnictví, maloobchodu, letectví a nemovitostí,“ uvedl web ve svém pátečním článku.

Babiš se přitom v roli premiéra vrací k jednáním o evropském rozpočtu, zdravotnických nařízeních a průmyslové politice. A Evropská unie nemá žádný přehled o tom, zda některé další s ním spojené společnosti čerpají evropské dotace.

Předseda vlády, král květin i spodního prádla

Klinikami na umělé oplodňování to nekončí. Česká on-line prodejna spodního prádla Astratex nyní provozuje lokalizované e-shopy na přibližně deseti evropských trzích a generuje roční tržby v desítkách milionů eur.

V roce 2019 získal Hartenberg také většinový podíl v řetězci květinářství Flamengo, který v Česku provozuje přibližně 200 prodejen. Další on-line podniky spojené s Babišem prodávají sportovní vybavení, vlnu či textil.

Reklama
Reklama

Skrz Hartenberg investoval Babiš také do rozvoje měst a do nemovitostí. Hartenberg byl například podle serveru jedním z prvních majoritních investorů do společnosti stojící za projektem Císařská vinice v Praze, zástavbou vil a bytů na svahu v blízkosti parku Ladronka.

Za účelem financování výstavby se spojil s developerem JRD. Ten uvedl, že Babiš ani s ním spojené firmy už v projektové společnosti nemají žádný přímý ani nepřímý podíl. Společnost dodala, že projekt nezískal žádné finanční prostředky z fondů EU ani jinou veřejnou podporu. Žádná ze společností skupiny Hartenberg nebyla nikdy obviněna ze zneužívání unijních dotací.

Brusel se ptá, odpověď teprve dostane

Premiér minulý týden vložil veškeré akcie holdingu Agrofert do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust, Brusel se ale nadále zabývá otázkami možného střetu zájmů.

Česká ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová za hnutí ANO ve čtvrtek potvrdila, že její úřad dostal dopis Evropské komise ohledně Babišova střetu zájmů. Ministerstvo podle ní nyní pracuje na odpovědi.

Reklama
Reklama

Evropská komise dodala, že nemá seznam společností, které Babiš v členských státech EU vlastní či ovládá. Nevede ani přehled o prostředcích EU, které obdržely společnosti spojené s Babišem mimo Agrofert.

Za kontrolu střetu zájmů a podávání zpráv o tom, kdo je konečným příjemcem unijních prostředků, jsou odpovědné členské státy. Neexistuje žádný jednotný celoevropský registr, který by propojoval konečné majitele se všemi platbami EU.

Reklama
Reklama
Reklama