Začátkem minulého roku plnily titulky v médiích případy školáků předávkovaných relativně novými typy drog. Několik dětí skončilo v nemocnici například po užití gumových medvídků s HHC (tehdy neregulovaný derivát THC).
"Typická byla porucha vědomí. Děti nešlo vzbudit, nezvládaly komunikovat, nedokázaly se samy postavit a pohybovat," vyjmenovávala ředitelka Karlovarské nemocnice symptomy pěti hospitalizovaných školáků v tehdejší reportáži ČT.
Na jasném řešení, jak podobným případům předcházet, přitom panuje mezi experty dlouhodobě naprostá shoda. Nutná je prevence a informovanost ve školách i doma.
"Prevence je nejlevnější a nejúčinnější způsob boje proti drogám. To, že děti nezačnou experimentovat, je samozřejmě tím nejlepším, čeho můžeme dosáhnout. Všechny ostatní cesty jsou dražší a mají dopad na zdraví," vysvětluje lektor všeobecné prevence a vedoucí brněnského preventivního centra organizace Podané ruce Michal Škerle.
Nutnost vzdělávání v těchto tématech přitom zahrnují i rámcové vzdělávací programy. "Programy sice nejsou pro školy povinné, ale témata primární prevence jsou v nich obsažena jak ve vzdělávacích oblastech, tak v průřezových tématech," vysvětluje Dušan Fousek z Národního pedagogického institutu.
Téma drog se tak může, ale nemusí objevit i přímo v hodinách běžných předmětů. "Co se týče výuky, o návykových látkách je možné vyučovat v předmětech jako biologie nebo chemie. Poté jsou to průřezová témata občanské či sociální výchovy, kde v předmětu může být žákům předestřený třeba vztah k závislostem," doplňuje expert.
Téma návykových látek zároveň může být zahrnuto také ve školním vzdělávacím programu, který si každá škola zpracovává na základě obecných doporučení sama. Zároveň musí mít každá ze škol také svůj specifický preventivní program. "Ten je povinným dokumentem, který musí mít každá škola zpracovaný na základě konkrétní potřeby a výskytu rizikového chování," přibližuje Fousek.
O prevenci se na fakultách neučí
Učitelé ale často nejsou dostatečně připraveni se tomuto tématu věnovat. O závislostech, návykových látkách, prevenci nebo řešení už rozjetých problémů se totiž na pedagogických fakultách zpravidla vůbec nevyučuje, jak redakci potvrdila celá řada pedagogů.
Další problém je, že i připraveným učitelům může časem snadno takzvaně ujet vlak. Spektrum návykových látek se totiž neustále rozšiřuje a modernizuje. "Pokaždé mě překvapí, že i dnes na přednáškách pro pedagogické sbory stále nacházíme učitele, kteří nikdy neslyšeli o nikotinových sáčcích," diví se Škerle. Ty se přitom v Česku objevují už od roku 2018 a odborníci před jejich užíváním mladistvými opakovaně varují.
"Role preventistů je ale velmi těžká," upozorňuje Škerle. "Před 20 lety šlo zejména o varování před drogami, jako je alkohol, cigarety a marihuana. Dnes se ale bavíme o celé paletě syntetických drog, nových formách nikotinu, neregulovaných derivátech a dalších," popisuje odborník.
Na to, že se žáci dnes potýkají s úplně jinými závislostmi než dříve, upozorňují i pedagogové z brněnské základní školy Košínova. "Trochu nás překvapuje, že klasické cigarety už moc netáhnou, ale potýkáme se s nikotinovými sáčky nebo vapováním, i když jen v jednotkách případů. Z jiných škol občas slyším o kratomu. Nejrozšířenější je podle mě ale závislost na telefonu," popisuje ředitel školy Boris Mičánek.
Strašit drogami nemá smysl
A chybný je podle odborníků také přístup "strašení drogami", který si ovšem většina Čechů ze školy pamatuje jako mnohdy jediný nástroj prevence. Mnozí pedagogové se totiž snaží splnit povinnost věnovat za pololetí alespoň hodinu tématu prevence třeba prostřednictvím divadelního představení, přednášky o závislostech s bývalým uživatelem nebo sledování filmů s triviálním poselstvím: "Prostě řekni drogám ne". Takové i další chyby popisuje i metodický materiál ministerstva školství.
"Strašení nefunguje, to máme jasně podložené. Nikdo neexperimentuje s možností, že dopadne jako odstrašující příklad, dítě si prostě řekne: nejsem blbej, abych tak dopadl," upozorňuje Michal Škerle z organizace Podané ruce.
Drogy jsou přitom v rámci metodiky resortu jen jednou z 24 oblastí rizikového chování, kterým mají základní školy předcházet.
Na brněnské základní škole Košínově se proto rozhodli spolehnout se raději na pomoc odborníků. "My zkrátka nejsme profesionálové. Ano, máme plně funkční poradenské pracoviště, chystáme programy do tříd, ale věcí k řešení je pro nás tolik, že nikdy nezvládneme být na úrovni expertů," popisuje sociální pedagog Daniel Meidl, proč se ve škole rozhodli "outsourcovat" - tedy najmout externí odborné pracovníky.
Po podpoře expertů se přitom poohlíží velké množství českých škol, na všechny se ale nedostává. "Prevence v Česku není dostatečná. Nejde na ni dost peněz a my tak musíme některé školy odmítat, protože na ně zkrátka nemáme kapacity," popisuje Michal Škerle. Jeho organizace Podané ruce je přitom jednou z největších, jen na jižní Moravě uskuteční přes 900 programů ročně napříč 150 školami.
V programech pro školy se zaměřují především na zážitkovou pedagogiku. Zásadní je podle něj ale hlavně vytvoření bezpečného prostředí, aby děti měly prostor upřímně sdílet a probírat své postřehy a pocity. Na to se při rozebírání tématu se žáky spoléhá i Vojtěch Rozehnal, učitel a metodik prevence ze zmíněné základní školy. "Sám se snažím zahrnout téma prevence třeba, když supluju hodiny," popisuje učitel.
Pedagogům radí především držet se při tématu pravdivých informací. "Učitel by měl nejdřív něco vědět, být edukovaný. Zásadní jsou pravdivé informace. Netvrdit tak třeba, že marihuana je "gateway" droga (vedoucí k užívání tvrdších návykových látek, pozn. red.), což není pravda a máme to výzkumy ověřené," doplňuje Škerle.
Prevence běží na polovičním rozpočtu
Finanční zdroje na dobrou prevenci ale podle expertů dlouhodobě nestačí. "Už několik let máme kompletní materiál, jak by prevence měla v Česku vypadat. Dnes se financuje zhruba z půlky toho, co by bylo třeba," tvrdí ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb Matěj Hollan.
Financování části programů se navíc zčásti spoléhá na peníze, o kterých se rozhoduje při sestavování státního rozpočtu. Původní návrh z léta přitom podle Hollana počítal s nulou. "Do ruky se mi dostal pracovní návrh rozpočtu s totálními škrty. To už ale neplatí. Teď jsou na příští rok celkem normální peníze," popisuje ředitel adiktologické asociace.
Jisté podle něj ale zatím není nic. "Důležité je dodat, že tahle vláda schválila rozpočet, který bude řešit jiná sněmovna. Čeká se rozpočtové provizorium a uvidí se. Teď tak nejde vlastně říct nic definitivního," uzavírá Hollan.
Do příští vlády přitom s největší pravděpodobností zamíří SPD a Motoristé sobě, subjekty, které si na slibech o drastickém škrtání peněz pro neziskové organizace dlouhodobě staví svůj politický program. Černý scénář, kdy by už tak nedostatečné financování ještě dále vysychalo, by přitom podle Škerleho nerovnoměrně zatížil především části Česka, které se už dnes potýkají s řadou dalších problémů.
"I bez dotací zbydou osvícené školy a zřizovatelé, kteří prevenci dokryjí. Poté ale budou oblasti, kam se prevence nedostane vůbec. Jsou typicky lokality, kde už obce sanují další hluboké problémy a na prevenci jim peníze nezbydou. Paradoxně to však jsou regiony, kde je často prevence nejvíce potřeba," dodává.
Mohlo by vás zajímat: "Děti to berou jako džus." Kratom se na školách vymyká kontrole, varuje adiktoložka (5. 9. 2025)
