Uchovávání dat o elektronické komunikaci v Česku závažně porušuje unijní právo

Česká právní úprava plošného uchovávání dat o elektronické komunikaci dlouhodobě a zvlášť závažným způsobem porušuje právo Evropské unie, potvrdil Nejvyšší soud (NS). Zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu, které se podle pravomocného rozsudku musí omluvit novináři Janu Cibulkovi za zásah do jeho práv na ochranu soukromí a osobních údajů.

Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval. Rozsudek je dočasně zpřístupněný na úřední desce.

Spor se týkal zákona o elektronických komunikacích, konkrétně paragrafu upravujícího uchovávání provozních a lokalizačních údajů. "Směřuje k preventivnímu uchovávání údajů prakticky všech uživatelů služeb elektronických komunikací prakticky vždy, a to v takovém rozsahu údajů, ze kterého je možné vyvodit konkrétní závěry o soukromém životě osob," konstatoval senát NS s předsedou Davidem Vláčilem.

Právní úprava tak neodpovídá požadavkům unijní legislativy a Soudního dvora EU. NS také zopakoval dřívější závěr, že stát nese odpovědnost za majetkovou i nemajetkovou újmu způsobenou nesprávnou implementací unijních směrnic.

Sporný paragraf konkrétně říká, že provozovatelé komunikačních sítí musejí půl roku uchovávat provozní a lokalizační údaje. Lze z nich odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval. Obsah zpráv se takto plošně neuchovává. O provozní a lokalizační údaje pak mohou operátory požádat policisté, Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství a v některých případech i Česká národní banka.

Cibulka v žalobě tvrdil, že plošné shromažďování údajů, tzv. data retention, zasahuje do práv na soukromí a informační sebeurčení. Žádal omluvu jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jemu i dalším Čechům vznikla kvůli nesprávnému přenosu směrnice. Ministerstvo úpravu hájilo zejména s poukazem na bezpečnostní zájmy.

Obvodní soud pro Prahu 1 ani Městský soud v Praze nejprve žalobě nevyhověly s vysvětlením, že stát neodpovídá za legislativní činnost. Údajná újma, tedy obava z možného zneužití uchovávaných dat, byla podle pražských soudů navíc jen potenciální, nikoliv konkrétní a doložená. Cibulka se ale dovolal k NS, který tehdy nařídil nové projednání věci a uvedl, že stát odpovídá za porušení práva EU, pokud příslušnou směrnici řádně nepřenese do vnitrostátního práva. Poté už Cibulka se žalobou uspěl.

V novém rozhodnutí NS připustil praktickou užitečnost plošného a nerozlišujícího uchovávání údajů. Poukázal také na úvahy o novelizaci na unijní úrovni. "Nelze vyloučit, že ve střednědobém časovém horizontu povedou nejspíše ony snahy ke změně v podobě zmírnění nyní poměrně striktních požadavků unijního práva týkajících se uchovávání provozních a lokalizačních údajů," uvedl NS. Nic to však nemění na tom, že současná česká úprava nynějším unijním požadavkům neodpovídá.