Už třetím týdnem probíhají v Íránu celonárodní protesty proti islámskému režimu. V ulicích demonstrují statisíce lidí napříč sociálním spektrem. Chameneího režim proti nim postupuje brutálně. Probíhá v Íránu revoluce? Jak reálná je změna režimu? Hostem Spotlightu Terezy Engelové byl Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.
Podle agentury Reuters zemřelo přes 500 demonstrantů a téměř 11 tisíc jich bylo zadrženo. Čísla ale můžou být mnohem vyšší.
„Nevím, jaký je práh pro určení revoluce. Jak to měřit. Většinou to poměřujeme s jinými předchozími protestními akcemi. Je jasné, že teď je v Íránu velmi vážná situace a byl-li někdy režim ohrožen, pak právě v tuto chvíli,“ říká k aktuálnímu dění v zemi Břetislav Tureček.
V Íránu je od čtvrtka vypnutý internet, zprávy, o tom, co se v zemi děje se dostávají do médií omezeně. Podle zahraničních agentur íránské bezpečnostní složky proti demonstrujícím lidem tvrdě zasahují, počty mrtvých jdou do stovek, možná tisíců obětí.
„Íránskému režimu jde o to, aby přežil. Dospěl do bodu, kdy benevolence nemůže stačit. Je možné, že v tuto chvíli probíhají v zemi masakry, které můžou vést k tomu, že demonstranti znovu, jako už několikrát v minulosti prohrají,“ upozorňuje na možný scénář vývoje situace v zemi vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.
Pád íránského režimu se může dotknout i Evropy
Možný zásah Spojených států by podle něj mohl způsobit, že se Íránci paradoxně semknou proti „nepříteli zvenčí“. Je pravděpodobné, že režim bude s Američany raději vyjednávat. Nestabilita v regionu a pád režimu by se podle Břetislava Turečka mohl dotknout i Evropanů.
„Vždycky, když se hroutil režim v Sýrii nebo v Afghánistánu, viděli jsme velké vlny uprchlíků nebo migrantů do Evropy, navíc jakákoliv nestabilita v Perském zálivu se může dotknout celosvětových cen ropy,“ říká ve Spotlightu Břetislav Tureček.
Íránský režim je oslaben ztrátou většiny spojenců v regionu i tak má ale podle něj kapacitu škodit svým nepřátelům. „Írán utrpěl v posledních dvou letech řadu vojenských debaklů v podobě oslabení spojenců z Hizballáhu, pádu syrského režimu i hnutí Hamás v Gaze, takže se může zdát, že režim je naprosto oslabený, ale on má pořád nástroje, kterými může škodit svým nepřátelům na Blízkém východě, takže ta nestabilita se nesoustředí jen na samotné dění uvnitř islámské republiky, ale může zasáhnout širší střední východ,“ soudí vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
00:00 – 4:33 - Proč by mělo dění v Írán u zajímat i lidi v Evropě. Jak je může vývoj místní situace ovlivnit? A jak ovlivní dění v regionu Perského zálivu?
4:53 – 6:50 - Co způsobí větší nestabilitu? Pád režimu nebo jeho udržení? Íránskému režimu jde o to, aby přežil, je ochoten k ústupkům vůči Západu a jakým?
6:50 – 13:30 - Aktuální situace v zemi? Počty mrtvých a možné scénáře vývoje. Změnil by vývoj situace rozhodnutí armády nezasahovat proti demonstrantům?
14:42 – 21:06 - Možné scénáře vývoje situace v Íránu. Pozice syna posledního íránského šáha Rezy Páhlavího. Možnost návratu monarchie. Má opozice šanci na vytvoření nové vlády?
21:06 – 26:50 - Mohla by íránce vést k demokratické tranzici Narges Mohammadiová, vězněná držitelka Nobelovy ceny za mír? A jaké mechanismy jsou potřeba pro klidný přechod k demokracii? Jak by Íránci vnímali případný „zásah zvenčí“ od USA či Izraele.
26:50 – 31:28 - Kdo ze sousedních zemí by těžil z případného pádu islámského režimu. Jak se k takové možnosti staví dosavadní spojenci íránského režimu Rusko a Čína a silně konzervativní kruhy uvnitř Íránu?
Sdílet
Nejnovější videa
