"Nebudu tu mluvit o vizích. Nebudu mluvit o prioritách. Budu mluvit o konkrétních opatřeních, které chceme provést, aby vzletné fráze nezůstaly právě jen vzletnými frázemi," uvedl Mirek Topolánek svůj vzdělávací program na setkání s rektory v Hradci Králové.
Rozšířit a prohloubit vzdělanost se mají snažit všichni ministři. Premiér je k větší aktivitě vyzve na vládní schůzi příští středu.
Vyslyšel tak hlasy předních ekonomů, podle kterých je podpora výzkumu a výchova kvalifikovaných pracovníků nutným předpokladem, aby Česko obstálo v mezinárodní konkurenci za deset let.
Je to cesta vzhůru
"Pokud dokážeme překonat to, že jsme především oblastí, kde se montují automobily, případně vyvíjejí jednodušší zařízení, a staneme se do budoucna třeba významným vývojovým centrem, potom máme šanci dlouhodobě obstát na světových trzích," říká analytik banky Patria David Marek.
Upozorňuje na to, že na konkrétní kroky je nejvyšší čas: "O podpoře vědy a vzdělanosti se neustále mluví, ale při porovnání se zeměmi, které tak opravdu činí, jsme na tom velmi špatně."
Topolánkovi může pomoci opozice. "Školy musí zvýšit kvalitu výuky budoucích zaměstnanců. Odvádět vysoce kvalifikovanou práci je alfa i omega hospodářského rozvoje," popsal hlavní úkol budoucí vlády stínový ministr školství za ČSSD a bývalý vicepremiér Jiří Havel.
Topolánek v Hradci Králové popsal konkrétní postup ve výzkumu. Ambiciózní změny na univerzitách představí vláda příští rok v tzv. Bílé knize. V základním a středním školství se spokojí s doladěním reforem bývalé ministryně Petry Buzkové (CSSD).
Výzkum: větší konkurence a daňové odpisy
Ostrý start ve výzkumu se týká už nejbližších týdnů. Během března předloží ministerstvo školství v Bruselu plán, jak čerpat dotace z rámcových programů EU ve výši 130 miliard korun. Mezi nimi budou investice do nového centra technologického výzkumu v Brně, na zelené louce vyroste ústav na výzkum biotechnologií ve Vestci u Prahy.
Ministerstvo zároveň odstraní překážky při čerpání vědeckých dotací z Bruselu. "Připravujeme novelu vysokoškolského zákona, aby vědecká pracoviště nemusela odvádět DPH za granty z Bruselu," říká náměstek ministryně školství Pavel Komárek.
Český daňový zákon totiž odvody žádá a Evropská unie zakazuje daně z dotací platit.
Tento krok může změnit neblahou statistiku, podle níž čeští vědci dostávají vůbec nejméně podpory z Bruselu: "Nemají peníze na DPH, a proto si granty nemohou dovolit. Buď se nepřihlásí do soutěže, anebo získané granty nakonec odmítnou," upozorňuje Petr Matějů, který ministryni školství radí v otázkách výzkumu.
Pozor, Topolánek dohlíží
K úkolům premiéra, který převzal řízení vládní rady pro výzkum a vývoj, patří dohled nad kvalitou. "Není žádným tajemstvím, že podpora aplikovaného výzkumu a vývoje nepřináší odpovídající výsledky, jako jsou nové patenty či nově zavedené technologie. Tento stav musíme změnit a k tomu potřebujeme nejprve zjistit, v čem je problém," řekl Topolánek.
Proto nařídí audit všech dvaadvaceti rozpočtových kapitol, přes které stát dotuje výzkum a peníze z těch méně úspěšných převede jinam. Větší konkurence zajistí, že se uplatní výhradě kvalitní projekty.
"Vedle ministerstva školství a Akademie věd by měly výzkum podporovat maximálně dva až tři státní úřady. Dnes vědu podporuje téměř každé ministerstvo, což se ukazuje jako málo efektivní," vysvětluje Matějů.
Výsledky výzkumníků se prosadí ve výrobě díky změnám v daních z příjmu. Topolánek chce podnikatelům umožnit daňové odpisy za investice do vědeckých ústavů.
"Očekáváme, že v tom nás sociální demokracie podpoří. Její vláda přece v roce 2004 prosadila, že podniky mohou z daní odepisovat vlastní výzkum," věří Topolánkův mluvčí Martin Schmarcz v širokou dohodu ve sněmovně.
Podnikatelé ve správních radách
Experti upozorňují, že podpora vědy bude mít zásadní efekt pouze tehdy, pokud svůj přístup k výzkumu nezmění univerzity.
"Dnes se chovají podle toho, jak jsou placeny. Záleží jim tedy především na přijetí co největšího počtu studentů. Nezáleží však už na tom, jak kvalitní mají absolventy a jaký mají výzkum. Ten v mnoha případech zůstává jen soukromým koníčkem některých pedagogů," vysvětluje ředitel vládní rady pro výzkum Marek Blaška.
Zároveň doporučuje hlavní pravidlo v nastávajících změnách: "Školy je třeba platit za to, co udělají, a ne za to, co dělají."
Vláda přitom nemusí vymýšlet pro univerzity speciální plán, stačí převzít doporučení OECD z loňského roku a vypracovat podle nich tzv. Bílou knihu. Podle ní se pak sepíší potřebné zákony, které mimo jiné posílí zastoupení podnikatelů a výzkumníků ve správních radách vysokých škol. Ti zajistí spolupráci univerzit s průmyslem.
"Nejdříve proběhnou rozsáhlé diskuse s reprezentacemi škol a Bílá kniha bude hotova v polovině příštího roku," slibuje náměstek Komárek.
Havel volá po matematice
Poradce Matějů předpokládá, že zásadní kroky proběhnou již předtím. S pomocí peněz z Bruselu se začne univerzitní výzkum hodnotit ještě důkladněji než dosud, zároveň se zjistí, jak se na trhu práce uplatňují absolventi.
"Už dnes je známo, že kvalita absolventů jednotlivých škol je velmi rozdílná," tvrdí Matějů.
Právě Matějů upozorňuje, že vysoké školy se nemohou příliš zlepšit, pokud do nich nenastoupí kvalitní maturanti. Proto se musí zvýšit úroveň základních a středních škol, které podceňují všeobecné předměty, především matematiku a jazyky. Proto také není možné, aby byla absolventů gymnázií jen čtvrtina, jako dosud.
Jeho názor podporuje také bývalý vicepremiér Havel: "Zaostáváme v jazykové přípravě, v osnovách většiny středních škol chybí matematika."
Nižší školy: Nemáme dost sil
Na základních a středních školách zatím ministryně školství Dana Kuchtová se změnou kursu nepočítá. "Chceme dát větší váhu všeobecným předmětům, to však neznamená, že budeme rušit odbornou výuku," řekla na dotaz Aktuálně.cz.
Ministryně se chce soustředit na dokončení plánu své předchůdkyně Buzkové, která začala měnit osnovy základních a středních škol. "Cíle její reformy jsou i mé cíle," zdůraznila.
Konkrétní postup vysvětlil její hlavní poradca Karel Rýdl: "Připravujeme především osvětu, aby se učitelé dobře připravili na nový školní rok, kdy každá škola začne učit podle vlastního vzdělávacího programu."
Vlastní osnovy mají podpořit iniciativu škol, nová ministryně chce ještě uvolnit mantinely, ve kterých se smějí pohybovat. Proto se snaží novelou školského zákona odložit státní maturity z roku 2008 o další dva roky.
Prostřednictvím poslanců předloží i další novely, například chce zrušit předpis, že vyučovací hodina trvá 45 minut anebo zrušit paragraf, podle kterého se žáci smějí hlásit pouze na jedinou střední školu.
|
"V současné politické situace je obtížné prosazovat ještě něco navíc," říká předseda školského výboru sněmovny Walter Bartoš (ODS). Už jeho novela o odložení státních maturit narazila na odmítavý postoj levice i pochybnosti lidovců.
Proto také nebude možné zvýšit počet hodin jazyků a matematiky na základních a středních školách.
Vzdělávací expert Ondřej Hausenblas připouští, že ministerstvo školství si ani nemůže klást větší ambice. "Víc nejde, protože nejsou potřební učitelé," říká a doporučuje, aby si ministerští úředníci ujasnili, co budou od škol žádat v průběhu příštích deseti let od zavedení školních vzdělávacích programů.
"Pojetí matematiky i dalších předmětů je zaostalé a změnit to půjde jen postupně," vysvětluje Hausenblas. Stát podle něho může do pěti let zlepšit profesní podporu učitelů, například dodat lepší příručky a stanovit pravidla, podle kterých mají učitelé hodnotit, co se žáci naučí. S tím souhlasí poradce Rýdl, který navíc slibuje, že každá škola dostane psychologa, který by místo učitelů řešil výchovné problémy s žáky.
