"Určitě víte, že Rusko uznalo Česko za nepřátelskou zemi. My, ruský stát, považujeme Česko za nepřátelský stát - ne lidi ani konkrétně vás," jsou slova jednoho ze zaměstnanců z takzvaného ruského domu v Praze.
Reportéři Aktuálně.cz s ním mluvili během jedné z mnoha návštěv zdejší instituce, která v Česku podle odborníků šíří ruskou propagandu a české tajné služby ji spojují s činností ruských zpravodajských služeb.
Jak reportéři zjistili během mapování dění okolo domu, instituci je téměř nemožné navštívit, a to i v oficiální otevírací době.
Centrum provozuje ruská agentura Rossotrudničestvo, která se během války na Ukrajině dostala na sankční seznam Evropské unie. Mimo jiné kvůli kremelské propagandě.
"Ukrajinské ozbrojené síly a nacistické jednotky v Mariupolu úmyslně zabíjely civilisty," zní slova z brožurky agentury, kterou přeložil právě český dům.
"Za vlády prezidentů Petra Porošenka a Volodymyra Zelenského se ideologie radikálního nacionalismu stává nedílnou součástí oficiální státní agendy Ukrajiny. Propaguje se idea ukrajinské etnické nadřazenosti, antisemitismus a rusofobie, oslavují se hrdinové nacismu a jejich kolaboranti," zní text z další brožury.
Aktivní po celém světě
Ruské centrum nefunguje pouze v Česku, domy jsou aktivní po celém světě. A podezření z propagandy či špionáže je provází nejen v tuzemsku. V současnosti se o něm mluví například v Moldavsku, kde se Rusko masivně pokoušelo ovlivnit nedávné volby. Ruský dům zde bude muset skončit.
Moldavská vláda se totiž Rusům během hlasování na začátku listopadu rozhodla neprodloužit smlouvu. Centrum tak pravděpodobně skončí v létě příštího roku.
"Ruské kulturní centrum v Kišiněvě, které mělo rozvíjet kulturní vztahy, se stalo prvkem hybridní války Ruské federace na území Moldavské republiky. Toto rozhodnutí je logické," uvedl analytik Ion Tăbârță pro rumunský deník Cotidianul.
Plánované uzavření centra v Rusku vzbudilo silné emoce. Kreml rozhodnutí moldavské vlády kritizoval a Kišiněv obvinil z přijetí "linie naprostého antagonismu" a "odmítání všeho, co souvisí s Ruskem".
"Můžeme toho jen litovat," řekl agentuře TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uzavření označila přímo za "rusofobii". A v dalších vyjádřeních šla ještě dál. "Už to není jen rusofobie - je to mánie, schizofrenie," uvedla.
Podle ní jde o útok na ruskou kulturu, například na spisovatele Alexandra Puškina. "Moldavští poslanci zašli dokonce tak daleko, že Puškina obvinili ze vztahů s lidmi netradiční orientace," uvedla Zacharovová bez dalších podrobností.
Potíže v Německu i Ázerbájdžánu
Moldavsko přitom není jediná země, kde jsou s institucí problémy. Další je například Německo. Jak připomíná Deutsche Welle, v kině, které v berlínském domě funguje, se například promítal film o holokaustu, ve kterém byli Ukrajinci vykresleni jako nacisté.
Němečtí politici dům označují za šiřitele ruské válečné propagandy v zemi. Kontroverze působí například i to, že ačkoliv budovu vlastní německý stát, spravují ji Rusové. Daň z nemovitosti ale platí Němci. A jde o desetitisíce eur.
V Ázerbájdžánu už ruský dům uzavřeli. Jak uvedla místní média počátkem roku, jedním z důvodů je podezření ze shromažďování zpravodajských informací, tedy špionáž.
Ostatně zprávy o údajných špionech v centrech nejsou nové. Už před dvanácti lety ve Spojených státech FBI vyšetřovala pro podezření ze špionáže šéfa oddělení pro kulturní výměnu místního centra. "Jsme čistí a transparentní, přátelští a upřímní," zněla pak reakce z místního ruského centra.
Podezření ze shromažďování zpravodajských informací se řešilo i v tuzemsku. Česko totiž před třemi roky vyhostilo šéfa střediska a jednoho z jeho podřízených právě kvůli podezření ze špionáže.
Nástroj "měkké" propagandy
Podle odborníků dům představuje "měkký" nástroj kremelské propagandy.
Nemusí tak tomu být ale vždy, jak ukazuje například ruský dům ve Středoafrické republice. Podle nedávných zpráv zde sloužil jako logistické centrum pro operace wagnerovců pro obchod se zlatem, diamanty či dřevem.
Ruské domy přitom v Africe fungují desítky let. Oficiálně slouží ke kulturní výměně či nabízí možnost studia v Rusku, neoficiálně právě k měkké propagandě. Například na knižním veletrhu v Tunisu tak loni místní ruský dům uvedl knihu s názvem 25 otázek o Krymu.
Kniha ospravedlňuje vojenskou invazi na Ukrajinu v roce 2014. Podobně pak vyznívaly i akce, které centrum na severu Afriky pořádá.
Odlišná situace v Česku
Ruské centrum, které funguje v Česku, má v současnosti zmražený majetek. K tomu v minulosti došlo například i ve Finsku, tam úřady před dvěma lety instituci nakonec zavřely. Respektive centrum společně s dalšími nemovitostmi zabavily. A jak před měsícem potvrdil místní soud, tak oprávněně.
Situace v Česku je odlišná. Jak upozornil server iRozhlas, Rusko v současnosti vede spor s českým ministerstvem financí. Týká se právě ruského domu, který v současnosti kvůli svému napojení na sankcionované Rossotrudničestvo nesmí přijímat, vydělávat ani odesílat žádné finanční prostředky.
Jak dříve uvedlo ministerstvo zahraničí pro deník Aktuálně.cz, na stavbu je uvalen zákaz nakládání. Dům "zablokovalo" ministerstvo financí. Na něj pak v současnosti Rusko podalo žalobu. Jednání soudu se chystá na přelomu roku. V současnosti se taktéž pražské úřady po sérii článků Aktuálně.cz chystají do ruského domu na kontrolu.
