Co říká zákon
- §58 odst. 2 Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ vyhlásí ministerstvo do konce ledna kalendářního roku; základ platí pro akademický rok započatý v tomto kalendářním roce. Pro výpočet základu slouží údaje za uplynulý kalendářní rok.
- §58 odst. 3 Studuje-li student ve studijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každých dalších započatých šest měsíců studia nejméně jedenapůlnásobek základu; do doby studia se započtou též doby všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních programech, které byly ukončeny jinak než řádně podle §45 odst. 3 nebo §46 odst. 3, přičemž období, ve kterém student studoval v takovýchto studijních programech a v aktuálním studijním programu souběžně, se do doby studia započítávají pouze jednou.
- §58 odst. 4 Studuje-li absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každý další započatý jeden rok studia nejvýše základ podle odstavce 2; to neplatí, studuje-li absolvent bakalářského studijního programu v navazujícím magisterském studijním programu či jde-li o souběh řádných studijních programů nepřesahující standardní dobu studia programu jednoho. Pokud celková doba dalšího studia překročí standardní dobu studia, stanoví veřejná vysoká škola poplatek za studium podle odstavce 3.
Brno - Krajský soud v Brně a po něm i Nejvyšší správní soud nepřímo vzkázaly studentům, kteří překročí zákonem stanovenou dobu studia, aby se soudili o výši poplatku, již si vysoké školy a univerzity za prodloužení účtují.
Za takový vzkaz lze považovat soudní verdikty, které obě soudní instituce vynesly v konkrétním případu bývalého studenta Právnické fakulty Masarykovy univezrity v Brně. Ten zažaloval školu kvůli tomu, jak byl poplatek stanoven.
Univerzita nyní musí výši poplatků znovu posoudit.
Jeden z prvních
Vysoké školy mají podle zákona možnost stanovit poplatky pro studenty, kteří studují více než jeden rok nad standardní dobu studia. U pětiletých oborů je to tak více než šest let, u medicíny více než sedm let. Poplatky se pohybují od deseti tisíc za semestr na humanitních vysokých školách až po dvacet či třicet tisíc na technických a přírodovědných oborech.
Studenti se však k vyměření poplatků nemouhou vyjádřit ani se proti rozhodnutí školy odvolat. Začali se proto soudit a zmíněný brněnský případ studenta Dana Dvořáčka je jedním z prvních, který doputoval k definitivnímu verdiktu až k Nejvyššímu správnímu soudu.
Právo na soud
Danu Dvořáčkovi Právnická fakulta v Brně napočítala za jarní semestr ve školním roce 2003/ 2004 poplatek převyšující deset tisíc korun. Dvořáček školu zažaloval a uspěl už v první fázi sporu u Krajského soudu v Brně. Ten rozhodnutí školy zrušil pro vážné vady a nepřezkoumatelnost.
Z rozhodnutí školy o výši poplatku podle soudu není jasné, z jakých konkrétních podkladů škola vycházela a z jakých podkladů posoudila skutečný stav důležitý pro rozhodnutí o překročení standardní délky studia a stanovení poplatku.
Soudci navíc také potvrdili, že ani samotný zákon o vysokých školách nevylučuje možnost, aby rozhodnutí školy o poplatcích přezkoumal soud.
Protižaloba neuspěla
Škola poté podala stížnost na Nejvyšší správní soud. Podle jejích právníků je totiž absurdní přístup, podle kterého je škola považována za správní orgán a rozhodnutí o poplatcích podléhá přezkumu soudem. "Takový přístup je v příkrém rozporu se smyslem existence a posláním veřejné vysoké školy," uvedla škola ve stížnosti.
Nejvyšší správní soud ale nyní stížnost univerzity zamítl. "Rozhodnutí stanovující poplatek za prodlouženou délku studia je přezkoumatelné soudy ve správním soudnictví," rozhodl senát Nejvyššího správního soudu pod vedením Dagmar Nygrínové.
Soud také potvrdil, že rozhodnutí školy o výši poplatků je nepřezkoumatelné. "Z rozhodnutí není vůbec zřejmé, na základě jakých skutečností žalovaná (Masarykova univerzita) k tomuto závěru dospěla. Rozhodnutí neshrnuje, o jakou dobu žalobce (bývalý student) překročil maximální dobu studia, na základě jakých podkladů," uvedli soudci.
Nutné poplatky
Poplatky za prodloužené studium platí v Česku tisíce studentů, školy na něm získavají desítky milionů.
Podle rektorů vysokých škol jsou poplatky nutné, neboť někteří lidé příliš dlouho využívají výhod statutu studenta. Při studiu chodí do zaměstnání a přitom zdaňují příjem nižšími daněmi, využívají slev v dopravě, bydlí na koleji a podobně.
