Myslím si, že každý z nás se někdy zamyslel nad tím, jaké to je být prezident. Dle mého názoru si většina mladých lidí dělá iluze o tom, jaké to je. Být prezident není nic lehkého, obzvláště takového státu jako je Česká republika.
Celkově nemám o morálce našich politiků valné mínění, zčásti díky tomu, co čtu a vidím kolem nás. Podívám-li se na některé jiné státy Evropské unie, kde je morálka politiků na mnohem vyšší úrovni, mám smíšené pocity. Je náš stát opravdu tak skvělý? Na to je těžké odpovědět. Samozřejmě, že každý stát má své klady a zápory a nic není dokonalé, tím pádem i Česká republika. Kdybych měl tu čest být prezident, rozhodně bych se pokusil bojovat s korupcí, která je v našem státě všudypřítomná. Vím, že si nyní určitě pomyslíte, že tohle už slibovala spousta lidí, ale jen málo z nich se o to opravdu plně pokusilo.
Kdybych byl(a) hlavou státu...
Požádali jsme studenty 7. a 8. tříd ZŠ Londýnská v Praze a Gymnázia Broumov, aby si představili, že jsou hlavou republiky s neomezenou pravomocí. Co by rádi změnili a co by udělali lépe? Prosím pomozte nám vybrat nejlepší studentskou práci nebo jen názor, který je Vám něčím blízký. Stačí text žáků ZŠ Londýnská v Praze nebo Gymnázia Broumov označit tlačítkem doporučit - líbí se mi.Dále bych rozhodně změnil systém sociálních dávek, tedy spíše se snažil řešit nepřizpůsobivost nějakých skupin obyvatel jiným způsobem než naši současní politici, tedy slepým zvyšováním sociálních dávek. Je mi poměrně jasné, že zrušit sociální dávky, byť jen zčásti, by situaci neřešilo, protože by začalo pracovat pouze velmi mizivé procento nepřizpůsobivých, a tím pádem by se velmi zvedla kriminalita.
A tím se dostávám k dalšímu tématu, našemu hospodaření s penězi a ekonomice, kde se v určitých oblastech utrácejí miliardy ročně, které by se mohly investovat do mnohem důležitějších oblastí. Pokud bych tedy měl tu pravomoc něco změnit, tak by se to mimo jiné, výše uvedené, týkalo i menších či větších změn v našem způsobu hospodaření a ekonomice.
Dalším problémem, který vidím jako velmi naléhavý, je školství. V našem školském systému a způsobu, jakým se rozdělují dotace, se poslední dobou příliš nevyznám. Ne proto, že bych ho nechápal, ale protože se tam dějí dosti podivné věci.
Samozřejmě, shrnout všechny problémy, které jsou někdy sice banální, ale o to naléhavější, je v jedné práci velmi těžké, ale základní problémy, nad kterými se pozastavuji, jsou zde vypsány. Závěrem bych snad jen dodal, že být prezident bych opravdu nechtěl, vzhledem k jeho povinnostem a tomu, že nikdy nebudou všichni lidé s jeho prací naplno spokojení.
