Praha - Zásadní rozdíly v úrovni maturitních zkoušet na různých školách by měly být do dvou let smazány.
Senát dnes potvrdil nedávné hlasování v Poslanecké sněmovně a schválil zákon o reformě maturit, který předložil ministr školství Ondřej Liška.
Prvními středoškolskými studenty, kteří mají skládat maturitní zkoušku podle nových pravidel, budou ti z ročníku 2009/10.
"Jedním z důvodů pro zavedení státních maturit je velmi rozdílná a roztříštěná úroveň maturit na různých školách. Nejde o to ji totálně sešněrovat a znehybnit. Jde o to zavést čitelný standard, který bude ale zároveň natolik flexibilní, že umožní vyjít vstříc jak požadavkům zaměstnavatelů, tak i nezvratitelnému světovému trendu poskytovat co nejširší všeobecné vzdělání co největšímu počtu lidí," obhajoval státní maturity v nedávném online rozhovoru pro deník Aktuálně.cz ministr Liška.
Ani reforma maturit ale nezačne platit ze dne na den. Ministerstvo školství počítá s dvouletým zaváděcím obdobím.
Povinně čeština, cizí jazyk...
V první fázi, tedy v letech 2010 a 2011 mají studenti maturovat povinně pouze ze dvou předmětů. Navrhovaná úprava státních maturit předpokládá, že studenti budou skládat zkoušku v první řadě z českého jazyka. Jako druhý předmět si mohou zvolit cizí jazyk nebo matematiku.
Uspěli byste u zkoušky? Podívejte se, co budou učitelé zkoušet u maturit
Konečná verze maturit má přijít až v maturitním ročníku 2011-12. Podle návrhu ministerstva školství se má skládat ze tří předmětů, které budou mít povinný charakter. Povinnými předměty se rozumí český jazyk a literatura, cizí jazyk a jeden ze tří okruhů - matematika, občanský a společenskovědní základ nebo informatika.
Vedle těchto tří zkoušek, povinných pro všechny středoškoláky bez výjimky, mají studenti možnost skládat zkoušku až ze tří volitelných předmětů.
Uspěli byste u zkoušky? Podívejte se, co budou učitelé zkoušet u maturit
Zkouška bude těžší
Nový koncept maturitních zkoušek počítá nejen s oborovou diferenciací studentů, ale i s rozdílnou úrovní jejich znalostí a schopností. Pro tento účel ministerští experti připravili dvouúrovňovou maturitní zkoušku.
Ministerský materiál rozlišuje základní a vyšší obtížnost. Každý student bude muset sám odhadnout své síly a zvolit si příslušnou úroveň. Obtížnější varianta zkoušky je určena zejména maturantům, kteří pomýšlejí na vysokoškolská studia.
V případě zkoušky z českého jazyka a literatury spočívá odlišení základní a vyšší obtížnosti například v tom, že slabší student, který si zvolí základní obtížnost, nemusí znát lingvistickou a literárněvědní terminologii. Další rozdíly spočívají v požadované hloubce znalostí a schopností.
V části věnované porozumění textu se u vyšší obtížnosti předpokládá s širšími mezioborovými znalostmi studenta. Od maturanta, který si zvolí vyšší obtížnost, zde zkouška vyžaduje, aby porovnal "rozdíly v recepci textu v době jeho vzniku a v současnosti".