Plénum Ústavního soudu dnes zamítlo návrh na zrušení série zákonných ustanovení, jež zmrazení umožnily.
Soudci podle ÚS nemají ústavní právo na každoroční růst platu. Ústavní soud dnes připomněl, že přílišné a neodůvodněné zasahování státu do soudcovských platů skutečně může za určitých okolností omezovat soudcovskou nezávislost.
Platy v justici by podle něj měly být stabilní a snižovat nebo omezovat se smí jen za zcela mimořádných okolností. "Nelze ale dovozovat trvalý a nezpochybnitelný nárok na každoroční růst platů," uvedl soudce zpravodaj Pavel Rychetský.
Návrh na zrušení částí zákonů o mimořádných platových opatřeních a také zákona, jenž upravoval změny v odměňování po reformě veřejných financí, podal Městský soud v Brně.
ČTĚTE V SOUVISLOSTECH
| Soudci nemají na vyšší platy nárok |
| Slovenští soudci se soudí o svoje platy |
Jeden z tamějších soudců se žalobou domáhal peněz, o které kvůli normám přišel. Senát, jenž rozhodoval, dospěl k závěru, že zákony jsou protiústavní, a proto řízení přerušil a postoupil problém Ústavnímu soudu. Argumentoval ústavou a Listinou základních práv a svobod, kde se hovoří o soudcovské nezávislosti. Jednou z jejích podmínek je materiální zabezpečení soudců.
Zákonodárci by podle návrhu neměli zasahovat do platů soudců tak, jak to dělají v jiných oblastech veřejné správy. Platové poměry soudců prý nesmějí záviset na představách a potřebách politiků, kteří jsou právě u moci.
Nezvyklé: Ústavní soud proti soudcům
Ústavní soud se v několika starších nálezech stavěl zpravidla na stranu soudců, a to především ve sporech o 13. a 14. platy. Zásah do jejich finančního zabezpečení musí být podle starších nálezů odůvodněn výjimečnými okolnostmi, například tíživou ekonomickou situací státu, a nesmí být výrazem svévole.
Kritika směřovala především k praxi z let 1997 až 2004, kdy soudci z různých důvodů přicházeli o takzvané další platy.
