Co říká zákon
- §58 odst. 2 Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ vyhlásí ministerstvo do konce ledna kalendářního roku; základ platí pro akademický rok započatý v tomto kalendářním roce. Pro výpočet základu slouží údaje za uplynulý kalendářní rok.
- §58 odst. 3 Studuje-li student ve studijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každých dalších započatých šest měsíců studia nejméně jedenapůlnásobek základu; do doby studia se započtou též doby všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních programech, které byly ukončeny jinak než řádně podle §45 odst. 3 nebo §46 odst. 3, přičemž období, ve kterém student studoval v takovýchto studijních programech a v aktuálním studijním programu souběžně, se do doby studia započítávají pouze jednou.
- §58 odst. 4 Studuje-li absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každý další započatý jeden rok studia nejvýše základ podle odstavce 2; to neplatí, studuje-li absolvent bakalářského studijního programu v navazujícím magisterském studijním programu či jde-li o souběh řádných studijních programů nepřesahující standardní dobu studia programu jednoho. Pokud celková doba dalšího studia překročí standardní dobu studia, stanoví veřejná vysoká škola poplatek za studium podle odstavce 3.
Brno - Nejvyšší správní soud v dalším případě s definitivní platností potvrdil, že o rozhodnutí školy o stanovení poplatků za delší studium se mohou studenti soudit.
Soud se tak v průlomovém sporu důležitém i pro další podobné případy ve druhé kauze zastal bývalého studenta Dana Dvořáčka, který se soudí s Masarykovou univerzitou v Brně.
Škola podle soudu nezdůvodnila proč a kolik peněz má Dvořáček vlastně za delší studium platit, proto musí rozhodnou znovu.
Univerzita zvažuje ústavní stížnost
Soud tak i přes nesouhlas univerzity rozhodl stejně jako v prvním případu sporu Dana Dvořáčka a Masarykovy univerzity, o kterém deník Aktuálně.cz jako první informoval.
"Rozhodnutí stanovující poplatek za prodlouženou délku studia je přezkoumatelné soudy ve správním soudnictví," rozhodl senát Nejvyššího správního soudu pod vedením Dagmar Nygrínové.
Mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová deníku Aktuálně.cz řekla, že univerzita i nadále s rozhodnutím soudu nesouhlasí. "Připravujeme se na další postup, jednou z možností je i to, že se obrátíme na Ústavní soud," řekla.
Poplatky za překročení doby studia se výrazně liší nejen podle škol, ale také podle jednotlivých oborů, rozhoduje jejich finanční náročnost.
Nejvíc platí medici a informatici
Draze vyjde například studium lékařství. Nižší poplatky zaplatí třeba lidé, kteří si prodlužují studium učitelství.
Povinnost hradit poplatek za delší studium stanoví zákon o vysokých školách. Student nesmí překročil standardní dobu daného studijního programu o více než rok, započítávají se také předchozí neúspěšná studia. Kromě poplatku za delší studium se stanovují také poplatky za další studium.
Základ poplatků určuje každoročně ministerstvo školství podle výše neinvestičních výdajů na jednoho studenta ze státního rozpočtu. Za každý měsíc studia navíc by měl student zaplatit minimálně čtvrtinu tohoto základu.
Na Karlově univerzitě tak medici letos platí přes dvacet tisíc korun.
Na Masarykově univerzitě v Brně platí tento rok nejvíce (24 000 korun) informatici, většina ostatních fakult vybírá 12 000 korun.
