Hlasování o odvolání Jana Součka bylo tajné, s ohledem na průběh úterního jednání Rady České televize a na předešlá hlasování však bylo možné odhadovat, že pro odvolání nehlasovali Petr Šafařík a Ladislav Mrklas. Tedy ti radní, o kterých Aktuálně.cz už v neděli napsalo, že není jisté, jak oba budou při hlasování postupovat.
Pro odvolání generálního ředitele nakonec tedy hlasovalo patnáct radních - o tři víc, než je k odvolání ředitele potřeba.
Že Souček hlasování prohraje, bylo patrné od začátku mimořádného jednání Rady ČT. Chvílemi to dokonce působilo tak, že svůj boj vzdává. Radní mu dali na obhajobu pouhých dvacet minut. A taky si hned v úvodu jednání odhlasovali pevný čas hlasování - a to na 12:00. Následovalo hlasování o programu, které prošlo bez předchozí rozpravy a naprosto hladce.
Následně dostal slovo Jan Souček. V zásadě však neřekl nic, co by už předtím nezaznělo v médiích, případně ve sněmovně během zasedání mediálního výboru, které se uskutečnilo v polovině minulého týdne. Souček hned v úvodu zopakoval, že byl nejpozději od listopadu loňského roku pod tlakem několika radních.
Odvolaný ředitel České televize zdůraznil, že po něm bylo požadováno, aby propustil moderátora Václava Moravce. Dále neměl nevymáhat škody po těch radních, kteří v roce 2020 hlasovali pro odvolání dozorčí komise. "Obojí jsem odmítl. A i v okamžiku, kdy se výhrůžky zhmotnily, tak jsem mlčel." Což odůvodnil tím, že sněmovna a Senát schvalovala "velkou mediální novelu".
Což mu posléze vyčetla radní Ivana Chmel Denčevová. Namísto toho, aby o údajných výhrůžkách informoval kontrolní orgán veřejnoprávní televize, začal Souček chodit do médií. Radní rezolutně odmítla, že by se například hlasování o výročním bonusu - Souček obdržel pouze deset procent z jeho maximální možné výše - stalo předmětem "nějakých mafiánských praktik".
Denčevová Součkovi připomněla, že pro zmíněných deset procent hlasovala kompletní Rada ČT. Zatímco Souček, pokud jde o tlaky, kterým podle svých slov čelil, hovoří o dvou radních. Konkrétně zmiňuje Pavla Matochu a Luboše Xavera Veselého. "Je absurdní si myslet, že někdo má tu moc, aby přesvědčil dvanáct jiných lidí, jak mají hlasovat," podpořil později Denčevovou Vlastimil Ježek.
A podobně hovořil při úterním jednání Rady ČT i další jejich kolega Jiří Padevět: "Pokud se vrcholový manažer dostane do situace, kdy je vydírán, má o tom informovat svůj kontrolní orgán. A má o tom informovat i orgány činné v trestním řízení." Denčevová posléze navrhla usnesení, ve kterém radní Součka kritizují, že namísto toho celou věc řešil skrze média.
"Vydírání? Nic takového se nestalo"
Celkově byla debata před hlasováním o Součkově odvolání postupem času čím dál nepřehlednější. Opakovaně se o slovo přihlásili také Pavel Matocha a Luboš Xaver Veselý. Oba nařčení ze strany Součka odmítli. "Obvinění, že jsem ho měl vydírat či na něj činit nátlak, jsou lživá. Nic takového se nestalo," uvedl Matocha s tím, že pokud po něm něco chtěl, řekl mu to napřímo.
"Pokud bych chtěl prostředníka, nevybral bych si jeho kamaráda," dodal. "Žádné vzkazy jsem panu Součkovi neposílal," stojí si za svým Matocha. Podivil se také tomu, že pokud měl Souček pocit, že je od loňského listopadu vydírán, proč to ihned nezačal řešit. Podobně hovořil v souvislosti s předžalobními výzvami. Podle něj je Souček nechal zaslat až v momentě, kdy věděl, že se bude hlasovat o jeho odvolání.
Chvílemi pak promluvy některých radních měly vyloženě obskurní ráz. Obzvlášť, když si vzal slovo Luboš Xaver Veselý. Přiznal totiž, že se před dvěma lety se Součkem potkal. "Zcela pragmaticky chtěl můj hlas ve volbě generálního ředitele," zdůraznil s tím, že na něj měl i několik požadavků.
"Možná by je šlo označit za podmínky," dodal bezelstně Veselý. První část svého proslovu zakončil větou: "Budu hlasovat pro odvolání Jana Součka." O něco později k pobavení přítomných řekl směrem k Součkovi toto: "Hodil jsem ti hlas. Udělal jsem chybu. V duchu jsem se za to už mnohokrát omluvil Petru Dvořákovi."
O uvolněný post se přihlásila Šmuclerová
Jan Souček byl odvolán ke středě 7. května. Než bude zvolen jeho nástupce, k čemuž má dojít 18. června (o týden dříve Rada ĆT vybere z došlých přihlášek pětici finalistů), povede Českou televizi jeho statutární zástupce Michal Fila, ředitel divize Korporátní služby ČT.
Jak už dříve uvedlo Aktuálně.cz, pokud jde o příštího šéfa ČT, nejčastěji se v zákulisí mluví o Petru Mrzenovi a Milanu Fridrichovi - oba přitom byli součástí managementu Jana Součka. Šéf zpravodajství ČT Mrzena se ohledně kandidatury na místo generálního ředitele ČT "poradí se svými kolegy a pak se rozhodne", sdělil ČTK.
Svou kandidaturu dříve nevylučovala například Libuše Šmuclerová, která dříve vedla vydavatelství Ringier a Czech News Center. V úterý svůj zájem potvrdila, pro agenturu ČTK uvedla, že se o místo generální ředitelky České televize hodlá ucházet. Šmuclerová do tehdejší Československé televize nastoupila po absolvování žurnalistiky v roce 1986, z Kavčích hor odešla společně s řadou kolegů v roce 1993 do vznikající Novy. V komerční televizi byla od roku 1999 programovou a výkonnou ředitelkou, Novu opustila se změnou vlastníka na konci roku 2004. Po působení v rodinném byznysu se do médií vrátila v roce 2007.
Mezi kandidáty na uvolněné místo, o kterých spekulují média, jsou také výkonný ředitel obchodu ČT Hynek Chudárek nebo ředitel programové divize ČT Milan Fridrich.
Podle agentury ČTK je Souček třetí generální ředitelem v historii, který skončil ve funkci po odvolání radou. V minulosti byl odvolaný Dušan Chmelíček (2000) a Jiří Balvín (2002). Další dva ředitelé, Jakub Puchalský a Jiří Hodač, odstoupili pod nátlakem.
Moderátor z rádia i advokátní koncipient
- Generálním ředitelem České televize se Jan Souček stal v říjnu 2023, do funkce jej vybrali radní veřejnoprávního média v červnu téhož roku. Ve výběrovém řízení tehdy dostal Souček přednost před dlouholetým šéfem veřejnoprávní televize Petrem Dvořákem. Na Kavčí hory nešel tehdejší šéf brněnského studia ČT podle svých slov "dělat revoluci", za důležitý cíl označil financování veřejnoprávního média. Situace je podle něj vážná, ručičky na hodinách už překročily příslovečných "za pět minut dvanáct", řekl krátce po svém zvolení.
- Během loňského roku začala sílit kritika Součkova řízení televize, který mimo jiné kvůli zdlouhavému schvalování novely o navýšení poplatků za veřejnoprávní média loni v listopadu hovořil o možnosti snížení počtu kanálů ČT ze šesti na tři. Televize kvůli tomu už loni sáhla k úsporám, velkou pozornost ale vyvolalo hlavně březnové rozhodnutí omezit od druhého čtvrtletí některé pořady na kanálu ČT24 (mimo jiné Archiv ČT24, Fokus Václava Moravce, nebo Regiony ČT24). Koncem dubna Souček oznámil, že se pořady po květnovém zvýšení poplatků vrátí.
- Po Součkově nástupu na předloni podzim s jeho předchůdcem Dvořákem odešli z televize i někteří blízcí spolupracovníci bývalého šéfa Kavčích hor, mimo jiné ředitel zpravodajství a sportu Zdeněk Šámal, jehož nahradil Petr Mrzena. Skončili i šéf komunikace a obchodu Vít Kolář a mluvčí ČT Karolina Blinková. Už před svým nástupem Souček oznámil změny ve struktuře vedení veřejnoprávní televize, příslušnou změnu statutu schválili i radní veřejnoprávní televize. Část nově ustavených šéfů divizí a kanálů ale už skončila.
- Za Součkova mandátu se také vyměnili ředitelé studií v Brně a Ostravě. Prvním se místo Součka stal Petr Albrecht, do té doby vedoucí brněnské redakce zpravodajství, ostravské studio od května vede Gabriela Lefenda, jež ve výběrovém řízení dostala přednost před dosavadním ředitelem Miroslavem Karasem. Pozornost loni na jaře vzbudila rezignace všech pěti členů Etického panelu České televize, tedy poradního orgánu generálního ředitele, který měl se Součkem neshody kvůli moderátorovi Václavu Moravcovi.
- Brněnský rodák Souček (27. června 1974) absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, poté dva roky působil i jako advokátní koncipient, většinu kariéry ale spojil s médii. Už na vysoké škole krátce pracoval v televizi Nova, poté mezi roky 1994 a 1997 působil jako redaktor a moderátor brněnského Rádia Krokodýl. Má zkušenosti také z Českého rozhlasu, kde mimo jiné působil tři roky (1999 až 2002) jako vedoucí brněnské redakce zpravodajství a publicistiky.
- Z rozhlasu odešel Jan Souček na několik let do byznysového světa, mezi roky 2002 a 2007 pracoval v PR agenturách New Deal Communications (patřila později odsouzenému Marku Dalíkovi, Souček z ní odešel krátce poté, co v roce 2004 vypukla kauza kolem ovlivňování poslanců před hlasováním o důvěře vládě Stanislava Grose) a Transparent Communications. Nakonec se ale vrátil do veřejnoprávních médií.
- V České televizi začínal ještě během práce v PR jako moderátor Dobrého rána z Brna (2005 až 2014), mezi roky 2007 a 2012 byl šéfdramaturgem brněnského centra zábavné tvorby. Poté se na dva roky vrátil do rozhlasu jako editor zpravodajství, a v červenci se stal ředitelem brněnského studia České televize. Krátce po jeho nástupu začala už dříve připravená stavba nového brněnského sídla ČT, které bylo dokončeno na podzim 2016.
