Diskriminace se podle Ústavního soudu dopustili tím, že odmítali její nárok na doplacení rozdílu mezi slovenskou a českou penzí.
Ústavní soudci dnes pro porušení několika článků Listiny lidských práv a svobod zrušili verdikt Nejvyššího správního soudu, který její nárok na doplatek k nižšímu slovenskému důchodu zamítl.
A ústavní soudci uvedli, že rozdělování občanů Česka v nároku na penzi podle toho, jestli v době společného státu pracovali na Slovensku nebo pro slovenské podniky, je diskriminující a na takové zaměstnání nejde nahlížet jako na práci v cizině.
Soudce zpravodaj Vladimír Kůrka uvedl, že dnešní nález otevřel prostor pro "dorovnání" takzvaných slovenských penzí.
Jaká by však měla být jeho konkrétní podoba či jaké výše by důchody měly dosáhnout, soudci nestanovili. "K tomu se Ústavní soud nevyjadřuje, protože není Českou správou sociálního zabezpečení a o výši důchodů nerozhoduje," uvedl Kůrka.
Precedentní verdikt pro tisíce lidí
Jde o důležitý a precedentní verdikt, podobný problém jako Anna Weissová má téměř 3000 původně československých důchodců, kteří dnes žijí v Česku, ale pobírají nižší důchody ze Slovenska.
|
Přečtěte si podrobnosti o sporu o česko-slovenské důchody |
V případě Anny Weiszové, která až do roku 1996 pracovala na Slovensku a české občanství získala v roce 1998, jde přitom o desítky tisíc korun.
V roce 1999, kdy podala první žalobu, činil rozdíl mezi slovenským a českým důchodem asi 1500 korun měsíčně, nyní to může být kolem 300 korun.
Anna Weiszová se přitom se stížností na diskriminaci obrátila na ústavní soudce už podruhé.
I v prvním případě jí sice dali zapravdu, rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ale nakonec dospěl k závěru, že stížnost na diskriminaci ze strany českých úřadů není důvodná a zamítl ji.
Ústavní soudci, kteří nyní o česko slovenských důchodech rozhodovali v plénu, za to dnes Nejvyšší správní soud důrazně kritizovali.
Kde je ústava?
"Jeho ústavní stížností napadený rozsudek trpí týmž ústavněprávním deficitem jako jeho rozsudek dřívější, Ústavním soudem zrušený," uvedli ústavní soudci.
U Ústavního soudu dnes neuspěl ani argument českého Ministerstva práce a sociálních věcí. To tvrdí, že pokud by doplácelo nižší slovenské důchody, porušilo by právo Evropské unie.
A navíc by to vedlo k tomu, že by nárok na český důchod získala velká skupina Slovenska, která by měla do konce roku odpracováno dvacet pět let ve společném státě a dosáhla důchodové věku. Česko by tak takové dorovnání stálo podle ministerstva miliardy.
Ústavní soudci ale dnes s odkazem na svůj dřívější verdikt uvedli, že pro posouzení nároku paní Weiszové kvůli přistoupení Česka k Evropské unii nevyplývají žádné důsledky.
O tom, že Česko diskriminuje svoje občany pobírající kvůli rozdělení společné federace nižší slovenské důchody, už ústavní soudci rozhodli ve třech případech.
Zatím ale šlo vždy o rozhodnutí jednotlivých senátů, a ne celého pléna jako dnes.
