Foto: Rozhledny v Praze a okolí? To není jen Petřín. Tady jsou tipy

Přehled fotografií
  • Průhonice (okres Praha-západ) - gloriet v zámeckém parku.  Na návrší proti zámku v zámeckém parku v Průhonicích stojí gloriet - vyhlídková věž klasicistního původu, upravená na konci 19. století. Stavba přestala v první polovině 20. století sloužit svému účelu a postupně se proměnila ve zříceninu. Poměrně tenké cihelné zdivo bylo již na pokraji rozpadu. V roce 2009 byla na základě důkladného průzkumu vyhotovena projektová dokumentace a probíhala celková obnova. Podařilo se opravit a doplnit obvodové zdivo, obnovit stropní konstrukce včetně bedněné klenby a zahájit obnovu schodiště a omítek. Obnoven byl i sousední sklípek na potraviny.  (Zdroj: Národní památkový ústav)
  • Funkcionalistický vyhlídkový objekt na Barrandovských terasách z roku 1929 chátrá a je uzavřen stejně jako celý komplex budov. Je součástí urbanistického projektu Václava M. Havla na zahradní čtvrť.
  • V severní části území Zoo Praha vyrostla v červnu 2009 rozhledna vysoká 18,5 metrů, jejíž předlohou se stala dřevěná rozhledna, která stávala od roku 1892 na nejvyšší hoře české strany Jizerských hor - Smrku.
  • Slavnostní otevření Lahovického mostu proběhlo v roce 2004. Od té doby fungují i dvě rozhledny, jež jsou součástí stavby.
  • Rozhledna - nerozhledna v pražských Riegorových sadech, dnes je objekt znám jako "Mlíkárna". Od přelomu 19. a 20. století skutečně jako rozhledna sloužila. Po rekonstrukci v roce 2009 sice byla vyhlídková plošina zachována, ale není z ní příliš vidět kvůli vysokým stromům.
  • Usedlost Cibulka i přilehlý lesopark v Praze-Košířích jsou velmi zchátralé, mimo jiné tu chátrá empírový zámeček. Stará kamenná rozhledna je však přístupná.
  • Originální památník, jenž zároveň slouží jako rozhledna, leží asi 15 km od Prahy u obce Sulice. Pod ni patří i zdejší ves Křížka, dříve samota Mandava čili Želivec Malý, položená na výšině Křížka, kde se roku 1419 odbývala valná schůze lidu. "Na vrchu Křížka se tehdy setkaly zástupy pražské a plzeňské chudiny s poutníky od Sezimova Ústí a z dalších míst v jižních Čechách. Plzeňský kazatel Václav Koranda zde vyhlásil "království Boží na zemi" a vyzval poutníky k tažení na Prahu. Druhý den poutníci vyrazili ku Praze. Vrch Křížka se tak stal místem posledního neozbrojeného setkání lidu před husitskými válkami. Toto setkání zpodobnil Alfons Mucha ve svém cyklu obrazů "Slovanská epopej" pod názvem "Schůzka na Křížkách 1419″. Pravděpodobně již od počátků československého státu se zde konaly vzpomínkové slavnosti. Roku 1931 zde byl postaven péčí osvětového sboru v Jílovém památník s rozhlednou. Sešlosti na Křížkách se konaly přibližně do roku 1947, poté byly zrušeny. Postupně zanikla i zdejší tradice poutí. Od roku 2006 se obec Sulice pokouší tuto tradici obnovit.
  • Rozhledna Skalka u Vyžlovky byla oficiálně zpřístupněna v dubnu 2012. Nejvyšší podesta rozhledny je ve výšce cca 455 n.m a za dobré viditelnosti má být vidět například Milešovku, Bukovou Horu, Sedlo, Vlhošť, Bezdězy, Ralsko Ještěd, Sněžku či Velkou Deštnou. Celková výška rozhledny je 25 m.
  • Plány postavit na vrchu Pepř u Jílového u Prahy rozhlednu jsou již skoro 90 let staré. Nakonec na záměr došlo až v roce 2006. Jílovští zastupitelé odsouhlasili, že nad jejich obcí může být vystavěn telekomunikační vysílač. Měli ale jednu zásadní podmínku - bude tam i turistům přístupná rozhledna. Stalo se, rozhledna byla veřejnosti zpřístupněna v říjnu 2007.
  • Slavnostní otevření nově postavené rozhledny u Kostelního Hlavna se uskutečnilo v říjnu 2011. Vznikla přesunem a opravou bývalé vojenské hlásky ze severních Čech. Umístěna je na vyvýšenině na severním okraji obce Kostelní Hlavno. Nabízí výhledy například na pražskou kotlinu či horu Říp.
  • Nedaleko vesničky Lhotka u Berouna stojí mohutný telekomunikační stožár, který zároveň slouží jako vyhlídkový objekt. Slavností otevření proběhlo v květnu 2007. Vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 25 metrů nad okolním terénem, je z něj vidět na Berounsko, Křivoklátsko a Brdy.
  • Neštětická hora je 536 m vysoký zalesněný vrch v okresu Benešov ležící asi čtyři kilometry severovýchodně od města Neveklov. Na vrcholu stojí rozhledna s částečným výhledem. Jde o nejvyšší vrch na Benešovsku a v této části Posázaví. I tak je kvůli vzrostlému porostu výhled pouze na část Posázaví. Rozhledna je volně přístupná, ale ve značně zchátralém stavu.
  • Kožová hora (Kožova hora, Kožovka) je skalnaté návrší ležící asi 2 km jižně od okraje Kladna. Na vrcholu Kožové hory stojí od roku 1930 z iniciativy Klubu československých turistů 35 metrů vysoká rozhledna. Poskytuje výhled na Kladno, západní okraj Prahy s ruzyňským letištěm, Říp, České středohoří, Křivoklátsko a Brdy.
  • Téměř 13,6 metrů vysoká rozhledna na Městské hoře v Beoruně byla poprvé otevřena o velikonočních svátcích roku 1936. Provozovalo ji město a za návštěvu rozhledny vybíralo vstupné, které v té době činilo 50 haléřů. Částečně zchátralá rozhledna byla v devadesátých letech uzavřena. Po rekonstrukci je od roku 1999 opět přístupná veřejnosti. Každý návštěvník obdrží za symbolické vstupné pamětní list s razítkem.
  • Pod Městkou rozhlednou se nachází medvědárium se slavnými medvědy. Město Beroun, jenž má medvěda ve znaku, si je pořídilo ¨v říjnu 2000. Kuba, Vojta a Matěj se narodili 13. ledna 2000 v Českém Krumlově čtrnáctiletým rodičům Kateřině a Vokovi. Zanedlouho je proslavil večerníček Václava Chaloupka Méďové. Po natáčení našli domov na Městské hoře v Berouně, kde město nechalo postavit medvědárium. Huňáči tu mají krásný a rozlehlý výběh s bazénkem. Každý rok v lednu slaví své narozeniny.
  • Na vrcholku kopce Děd (492 m. n. m.), jež se zvedá západně nad městem Beroun, stojí uprostřed lesního porostu stejnojmenná rozhledna. Výhled z rozhledny již částečně omezily přerostlé okolní stromy. Rozhledna v podobě romantické hradní věže byla dokončena v roce 1893 a byla první, kterou postavil Klub českých turistů. Rozhledna je volně přístupná. Z Berouna se k rozhledně můžeme vydat po modré a nebo po červené turistické značce.
  • Věž mobilního operátora a rozhledna "v jednom" nedaleko obce Cerhovice na Berounsku byla zpřístupněna v září 2007. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 20 metrů, nabízí pohled na Český kras a Brdy.
  • Západně od obce Malé Kyšice se tyčí Vysoký vrch S 486 m.n.m. se jedná o nejvyšší přírodní bod nejen na Unhošťsku, ale i v okrese Kladno. Vrch má bohatou a zajímavou rozhlednu. V roce 1961 objevil archeolog Dr. Zdeněk Peřina na Vysokém vrchu hradiště, zařazované do 5. - 3. století př. n. l., které však mělo mít spíše strážní než obytný význam. Na samém vrcholu se nachází kamenná (Palachova) mohyla, založená koncem 60. let 20. století v návaznosti na tragickou smrt studenta Jana Palacha. Stalo se tradicí, že návštěvník při výstupu na Vysoký vrch vzal sebou kámen nebo i kamínek a tento přidal na kamennou mohylu. V září roku 2007 dokončila skupina nadšenců z okolních obcí na Vysokém vrchu výstavbu nové dřevěné jehlanové rozhledny o výšce10 metrů, která nahradila svou předchůdkyni - dřevěnou rozhlednu známou z českého filmu "Báječná léta pod psa". Při dobré viditelnosti můžeme spatřit Středohoří, západní pražská sídliště, Brdy a Křivoklátsko.
  • Kamenná mohyla na Vysokém vrchu k uctění památky Jana Palacha.
  • Studený vrch se svou výškou 660 metrů je nejvyšším vrcholkem Brské vrchoviny (pohoří Hřebeny). Vypíná se asi 3 kilometry na jihovýchod od města Hostomice. Na jeho vrcholku byla v roce 1940 postavena 17,5 metrů vysoká zděná měřická věž, která dříve sloužila především k zeměměřickým účelům. Po nezbytných opravách byla zpřístupněna turistům a začala se využívat jako rozhledna. Slibuje daleké výhledy i na Klínovec, Milešovku, Říp, Bezděd či Ještěd.
  • O výstavbě rozhledny se na Velké Bukové hovořilo už od 70. let, avšak zrealizovat tento plán se podařilo až v letech 2008-2009. Na snímku rozestavěná rozhledna v květnu 2009.
  • A takto vypadala rozhledna u Velké Bukové po dostavění, v září 2009. Rozhlížet se z ní můžete i virtuálně. Na stránkách obce běží live přenos z webkamery na rozhledně.
  • Kopec Veselý vrch se nachází ve Středním Povltaví. Dnešní ocelová rozhledna v podobě stožáru je vysoká 42 metrů. Ochozu ve výši 25,5 metru dosáhnete zdoláním 137 roštových schodů. Z rozhledny je výhled na Slapskou přehradu, Brdy a zvlněnou krajinu Středního Povltaví. Stavba rozhledny zachránila kopec od záměru povrchové těžby zlata kyanidovou metodou, která by významně ovlivnila ráz krajiny středního Povltaví.
  • Majitelé vinařství Johanka u obce Otmíče vystavělo v roce 2009 "Strážní věž proti špačkům", která celoročně slouží jako vyhlídková věž "Zvonička". Vyhlídková plošina je ve výšce 5 metrů, návštěvu si lze objednat po telefonu.
  • Rozhledna Líský leží nad stejnojmennou obcí asi 15 km od Slaného. Veřejnosti byla otevřena v roce 2009. Přístupná je od května do září, nabízí výhled z 25 metrů na České Středohoří, při dobré viditelnosti i na Ještěd.
  • Slavín, zámecký areál s rozhlednou, byl postaven v roce 1840. Nachází se nad obcí Tupadly na Mělnicku. Kamenná věž objektu dosahuje až výšky 30 metrů, ale veřejnost na ni nemá příliš štěstí. Přístupná byla pouze v letech 1873 až 1946. Za komunismu zde sídlil výzkumný ústav, po revoluci získali objekt buddhisti, kteří ho využívají jako meditační centrum.
  • Návrší nad vesničkou Kadlín na rozhraní Mělnicka a Mladoboleslavska vzniklo asi před 25 miliony let. Náhodné archeologické práce dokazují, že zde bývalo lidské sídliště již v mladší době kamenné, podle Dr. Rudolfa Turka i sídliště keltské.Podle amatérského archeologa pátera Václava Krolmuse ( kolem r.1840 ) zde měli své božiště i obětiště pohané. Důkazem by mohly být zde nalezené lidské i zvířecí kosti, hliněné nádoby, mísy a klíny. V době Karla IV. byl Hradišť opevněn proti loupeživým rytířům. Nedaleko od vrcholu byl neznámými osídlenci vybudovám rybník Nebešťák, který se naplňoval pouze deštěm. Byl vypuštěn před rokem 1900. Později byl na Hradišti čedičový lom. Težba byla ukončena v roce 1890. V roce 1911 vybudovala obec Kadlín vodovod a postavila zde vodojem. Dnes se na Hradišť dostanete asfaltovou cestou, která byla vybudována v roce 2003. Součastně zastupitelstvo rozhodlo o postavení vyhlídkové veže. Z Hradiště je za dobrého počasí vidět hora Říp, Bezděz s královským hradem, Ještěd, Chlum i věnec Krkonoš, prostě kraj praotce Čecha . Nadmořská výška Hradiště je 314,2 m . Výška rozhedny je 19,1 m.
  • Hrubý Jeseník není jen pohoří, ale také vesnice u Nymburka. Leží v rovině, proto pro stavbu telekomunikační věže a rozhledny byl vytvořen umělý kopec. Rozhledna je velmi zajímavě řešena, má několik vyhlídkových pater, nejvyšší ve 26 metrech. Zpřístupněna byla v roce 2003, již v roce 2002 získala cenu v oboru krajinářská architektura. Rozhledna byla pokřtěna na Romanku podle místní holčičky, která o stavbu jevila velký zájem a získala si oblibu montérů.