Přijímací zkoušky, maturity, kvalita škol a pedagogové. Témata, která se každoročně objevují v debatách o stavu českého školství. A každý rok vyvolávají podobnou míru nespokojenosti, rozčarování a často i bezmoci. O tom, co v systému funguje a kde je naopak potřeba zásadní změna, jsme v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvili s podnikatelem a předsedou správní rady škol PORG Martinem Romanem.
Ten upozorňuje mimo jiné na to, že dnešní maturitní otázky testují spíše schopnost memorovat, než přemýšlet, a že systém přehlíží skutečný talent. Navrhuje změny v kurikulu, hodnocení i fungování škol jako celku.
Aktuálně.cz: Jak hodnotíte současný systém přijímacích zkoušek na střední školy?
Martin Roman: Nejsem žádným ostrým kritikem. Myslím, že systém přijímaček v Česku vlastně funguje poměrně dobře. Obrovský posun nastal loni, kdy se podařilo digitalizovat celý proces. To přineslo jasně dané priority škol i větší transparentnost a odstranilo spoustu stresu.
Samozřejmě, když se objevil test s více možnými správnými odpověďmi, byla to chyba. Ale to je věc, kterou lze jednoduše vyřešit kvalitnější kontrolou testů.
Jak by se dal proces přijímaček zlidštit pro rodiče a samotné studenty?
Určitě by pomohlo zkrátit dobu mezi napsáním testů a oznámením výsledků. Tato prodleva je pro rodiče i studenty velmi stresující a existuje tam prostor ke zlepšení.
Martin Roman
je český manažer, podnikatel a filantrop, který působí jako předseda správní rady prestižních gymnázií PORG v Praze a Ostravě. Dříve zastával vysoké manažerské pozice, mimo jiné byl generálním ředitelem společnosti ČEZ. Po odchodu z korporátní sféry se zaměřil na oblast vzdělávání a filantropie. Dlouhodobě se angažuje v podpoře českého školství.
Co říkáte na kombinaci centrálních testů a individuálních školních přijímaček?
Pro školy typu víceletých gymnázií je centrální testování příliš jednoduché. Například loni mělo na PORGu sedmnáct dětí plný počet bodů z matematiky. To vám ztěžuje kvalitní výběr vhodných adeptů.
Podle zákona musíme zohlednit výsledky centrálních testů z matematiky a češtiny. My k tomu ale přidáváme vlastní formu testu obecních studijních předpokladů. Tento test je výrazně náročnější než test od Cermatu. Díky tomu máme šanci odhalit i děti, které jsou výjimečně nadané, ale například neměly tolik příležitostí k drilu a intenzivní přípravě. Právě v těchto těžších testech mohou svůj potenciál lépe ukázat.
Je prostor pro další centralizaci?
V oblasti přijímaček spíše ne. Možná by se mohlo uvažovat o možnosti podávat pět přihlášek místo tří. Ale jinak bych ten systém nechal tak, jak je. V porovnání s jinými zeměmi máme v této oblasti opravdu solidní systém.
Maturita jako slepá kolej. Musí se změnit
Myslíte si, že dnešní maturita plní svou úlohu?
V současné podobě je maturita prakticky zbytečná. Vysoké školy ji neberou v potaz, student ani nedostane klasickou známku, pouze percentil. Není divu, že se na ni většina studentů nepřipravuje s nasazením, když výsledky nikoho nezajímají.
Jak by se to dalo změnit?
Základní změna je centralizované opravování maturit. V Německu to postupně zavedly všechny spolkové země. Důsledkem byl nejen větší respekt k maturitě, ale i zlepšení výsledků studentů a dopad do ekonomiky - růst HDP, platů a snížení sociální nerovnosti mezi studenty. Teď při přijímání do práce hraje větší roli protekce než výsledky maturity. Pro potenciálního zaměstnavatele jsou ale mnohem důležitější výsledky, které odhalí pečlivého a pracovitého člověka.
Je reálné, aby maturita byla vstupenkou na vysokou školu?
Ano, a měla by být. V Británii to tak funguje. Mimo Oxford a Cambridge berou univerzity studenty jen podle výsledků závěrečných zkoušek na středních školách. A studenti tam dostudují v 90 procentech případů. U nás jen kolem 40 procent. To je šílené mrhání penězi. Šílené mrhání časem těch studentů. A je to samozřejmě finanční ztráta pro stát.
Jak se díváte na možné zavedení mezinárodní maturity IB (International Baccalaureate)?
Je to skvělý program, který vede k hlubšímu porozumění. Ale plošné zavedení v Česku je velmi těžké. Je drahé a vyžaduje vynikající znalost angličtiny. IB je také nesrovnatelně náročnější než česká maturita, kterou dnes skládá až 70 % populace. U nás to dělají studenti s IQ od 90 do 150. A zkouška pro tak širokou škálu populace nemůže být nikdy spravedlivě nastavena.
Potřebujeme progresivnější učitele a kvalitnější učebnice
Jak by podle vás měla vypadat moderní maturita?
Měla by být nejen obtížnější, ale i zaměřená na hlubší pochopení. Jde hlavně o formu otázek. Nemá tam být: "vyjmenuj vzorec", ale "navrhni pokus". Otázky by měly jít do hloubky a testovat porozumění, nejen paměť.
Jaké změny byste navrhl v kurikulu a učebnicích?
Naše učebnice se změnily za posledních 30 let méně než svět kolem nás. Potřebujeme více příkladů z praxe, propojení s hlubším pochopením. Ve společenskovědních předmětech by měly být prameny, letáky, dobové materiály. Zkrátit objem faktů a zlepšit provázanost s realitou. Učivo musí být přehledně strukturované a rozdělené podle náročnosti, jako je tomu například v Británii.
Mají ředitelé dnes dost prostoru ke zlepšování školy?
Určitě ano. Problém je, že podle mě se devadesát procent škol nechce nikam odchylovat. Je to přirozené nastavení lidí, kteří nechtějí dělat nějaké významné změny. Chybí jim opora v jasných pravidlech. Kdyby měli za sebou jasné nařízení, snadněji by prosadili změny. Často nám chybí odvaha a opora pro systémové zlepšení. Chtějí se prostě držet dodaného kurikula. Obecně jsou podle mě pedagogové velmi konzervativní lidé.
Jaká je vaše zkušenost ze škol PORG?
My máme systém popsaný detailně. Děláme pravidelné testování, vyhodnocujeme progres studentů i učitelů. Důležitá je i zpětná vazba od studentů. Ti učitele hodnotí, ředitelem se to rozebírá v rámci tzv. PDP - profesního rozvojového plánu. Je to příležitost k individuálnímu růstu a také nástroj pro efektivní řízení rozvrhu nebo další profesní podporu.
Vzdělávání učitelů? Naprosto klíčové
Co dělat s nekvalitními školami? Mají zaniknout?
Nemusí zanikat, ale měli bychom odmítnout, aby stát financoval osmiletým gymnáziím žáky, kteří nezískali ve zkouškách od Cermatu alespoň 50 %. Systém, který dovolí, aby se uchazeč dostal na víceleté gymnázium s deseti body ze sta, je pro mě nepochopitelný. Taková kvalita studentů je velmi diskutabilní. Za tyto studenty by se pak nemělo platit a bylo by to férovější pro systém.
A co financování obecně?
Je chyba, že se opustil model financování na žáka. Dnes se platí podle počtu odučených hodin, tzv. PHmax. Je to jako kdybyste restauraci platili podle toho, jak dlouho je kuchař v práci, ne podle toho, kolik připravil jídel. To deformuje celý systém.
Jak důležité je vzdělávání učitelů?
Naprosto klíčové. Nemáme žádnou zásobu tisíců nových učitelů. Pokud chceme změnu, musíme pracovat s těmi, co jsou ve systému. Zvýšení platů pomůže, ale efekt se dostaví za desetiletí. Krátkodobě je jedinou cestou systematické vzdělávání učitelů.
Vidíte budoucnost ve větší samosprávě škol?
Ano. V Británii funguje model akademií, kde o škole spolurozhodují rodiče a místní elity. Stále se jedná o úplně bezplatné školy. Ale jejich samospráva přináší lepší výsledky. Stát by mohl zvažovat něco podobného.
