Koláž: Aktuálně.cz | Zdroje: Aktuálně.cz, Reuters

Je to přesně rok, co Miloše Zemana na Hradě vystřídal Petr Pavel. Osmasedmdesátiletého prezidenta, který se kvůli zdravotním problémům pohyboval na vozíku, neúčastnil se veřejných akcí včetně nejdůležitějších svátků s vysvětlením, že už vše v minulosti řekl, nahradil o sedmnáct let mladší Pavel, který pravidelně vystupuje na veřejnosti, často jezdí na motorce a v doprovodu své ochranky běhá při oficiálních návštěvách.

S podobnou energií ale nevystupuje na domácí politické scéně. Když Pavel na Hrad nastoupil, bylo ho všude plno, i díky každotýdenním tiskovým konferencím. Po čtvrt roce své aktivity utlumil, nechtěl být tolik na očích. Zvlášť pokud toho jako prezident příliš nezmůže.

Jak Pavla hodnotí parlamentní strany?

Alena Schillerová, předsedkyně klubu hnutí ANO

"Prezident Petr Pavel během prvního roku svého mandátu bohužel nevyužil možnost ukázat, že je prezidentem všech, když všechny vládní zákony směřující proti rodinám s dětmi nebo současným i budoucím důchodcům přijal v zásadě bez výhrad. Pro mě osobně je pak zklamáním, že svého prezidentského vlivu nevyužil ani při schvalování zákona o státním rozpočtu, jehož přijatá podoba popírá samy základní priority Pavlova prezidentství, kterými měla být podpora vzdělávání, vědy, investic nebo boje s byrokracií. Nejvýraznějším okamžikem pak byl paradoxně apel na přijetí eura v novoročním projevu, který však zůstal prost jakékoliv seriózní ekonomické argumentace a způsobil jediné – největší koaliční rozpor od prosince 2021."Foto: Aktuálně.cz, Jakub Plíhal

další

Ačkoliv během posledního roku Česko neřešilo žádnou větší vládní krizi, při kterých může být pokušení prezidentů do dění v zemi aktivně zasahovat silnější, Pavel se jeví jako prezident, který zatím odolává touze uzurpovat si co největší moc – na rozdíl od všech třech jeho předchůdců. Ti odmítali jmenovat ministry, velvyslance či v případě Zemana dokonce dosazovali úřednické kabinety bez podpory sněmovny.

Zatímco v předchozích letech odpovídali právníci na otázky, zdali jsou prezidentovy kroky v souladu s ústavou, s Pavlem mají klid. Úřad vykonává čistě reprezentativně a z Hradu nedělá druhé mocenské centrum země. Na druhou stranu se nenaplnily ani obavy opozice, že by byl provládním kandidátem. Vyjadřoval pochybnosti o vládní penzijní reformě i o úsporném balíčku, v novoročním projevu vyzval k přijetí eura, vládu kritizoval za nedostatečnou snahu pomáhat regionům nebo za špatnou komunikaci.

Pavlovy nejsilnější citáty

"Myslím, že by bylo rozumné, aby zrovna v takovéto funkci člověk trávil jedno volební období. Vím, že se to nemusí některým lidem líbit, ale myslím si, že na to, vykonávat takovou funkci plnohodnotně na sto procent, je pět let až až."

Pavel v březnu 2023 v podcastu Kecy a politika připustil, že nebude v dalším volebním období znovu kandidovat na prezidenta. Podobně se vyjádřil letos v lednu při návštěvě Plzeňského kraje.

"Když probíhá válka, bezpečnostní opatření ohledně ruských občanů by měla být striktnější než v normálních časech. Všichni Rusové žijící v západních zemích by měli být mnohem víc monitorováni než v minulosti. Protože to jsou občané národa, který vede agresivní válku."

Výroku, který Pavel prohlásil v červnu 2023 v ruské redakci Rádia Svobodná Evropa, si všimla zahraniční média včetně vlivného webu Politico.

"Vyjádřil celou řadu názorů, které odpovídají spíše ruské propagandě než našemu vidění světa, to jsou všechno známé věci. To by jistě v případě jeho zvolení a získání důvěry do určité míry narušilo i vztahy mezi námi, protože bychom se na některé zásadní věci dívali jinak."

Český prezident v září 2023 necelý týden před slovenskými parlamentními volbami během návštěvy New Yorku novinářům popsal, že by se v případě zvolení Roberta Fica slovenským prezidentem mohly zhoršít česko-slovenské vztahy. Fico jeho slova považoval za nepřípustný zásah do voleb. Ficova strana Směr-SD volby následně vyhrála a Fico se stal premiérem.

"Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku (přijetí eura) dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností," poznamenal prezident."

Ve svém prvním novoročním projevu prezident apeloval na to, že je čas začít dělat kroky k přijetí eura. V projevu se také obracel k mladé generaci.

"Já osobně jsem zastáncem toho, že by se měly vrátit povinné odvody, protože stát musí v případě konfliktu vědět, kdo je vůbec ochoten tuto zemi bránit, kam se mu dovolá nebo kam mu napíše, kdo z nějakých důvodů říká, že ke zbrani nepůjde, ale je připraven jít například do nemocnice a pomáhat tímto způsobem. A tímto stát v současné době nedisponuje."

V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct prezident podpořil zavedení administrativních odvodů do armády.

Vystupoval ale spíše jako glosátor, který upozorňuje na problémy, než že by vládě kladl reálné překážky. Koneckonců jím kritizovaný konsolidační balíček i penzijní reformu nakonec podepsal a ani nevyužil možnost zákon vetovat. Do jeho pasivnějšího přístupu k domácímu dění se tak propisuje to, že před nástupem na Hrad neměl na rozdíl od svých předchůdců žádné politické zkušenosti.

Jak Pavla hodnotí osobnosti?

Mikuláš Kroupa, ředitel Paměti národa

"Když kandidoval, kritizoval jsem ho za to, jak mlží o své minulosti. Vadilo mi, jak obhajoval své působení v armádě před rokem 1989. Jako voják chtěl prý bránit svoji zemi a lidi, kteří v ní žijí. Za bolševika tu ovšem vojsko sloužilo především jako odporný děsuplný nástroj, jak mladé lidi zlomit, buzerovat a srovnat do řady a zapojit do socialistické společnosti. Jako prezident je ale Petr Pavel skvělý. Když vyzýval k účinné obraně Ukrajiny v Mnichově na bezpečností konferenci a nabídl plán, jak získat munici z třetích zemí, byl jsem na našeho prezidenta pyšný. Na všech akcích Paměti národa je srdečně vítán. Krátce jsem s ním mluvil na Staroměstském náměstí na demonstraci za Ukrajinu. Prosil jsem ho, ať se zastane starší generace. Staří lidé jsou často izolováni, opuštěni, vystaveni dezinformacím, potýkají se s digitálním světem. A na druhé straně vidím neuctivé a útočné chování mladší generace vůči starým. Prosil jsem prezidenta, aby povzbudil společnost k umírněnému generačnímu dialogu. Uvidíme, jak si povede dál. Myslím, že se na něj můžeme spolehnout, že bude věrně hájit západní demokratické hodnoty a nabádat k jejich obraně. A to mi vlastně stačí."Foto: Economia, Jan Rasch

další

Výrazně sebevědoměji vystupuje v zahraniční politice, kde v době probíhající války na Ukrajině jsou v popředí témata obrany a bezpečnosti, která jsou Pavlovi jako generálovi ve výslužbě a bývalému šéfovi vojenského výboru NATO vlastní. Mezi evropskými prezidenty patří vedle polských a pobaltských politiků k jestřábům, kteří vyzývají k co nejtvrdšímu postupu vůči Rusku. Těsně po svém zvolení si telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, loni v dubnu odjel přímo na Ukrajinu.

V únoru pak představil českou iniciativu, jejímž cílem je nákup 800 tisíc kusů dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu. Více než se podařilo sehnat celé Evropské unii jako celku, jejíchž 18 států následně Česku přislíbilo, že mu na nákup pošle peníze.

Pavlovy zahraniční cesty

×

Co současného a minulého prezidenta naopak spojuje, jsou problémy kolem hradního týmu. Zatímco Zemanovo působení poznamenaly kauzy jeho kancléře Vratislava Mynáře i neprůhledná minulost a ruské kontakty poradce Martina Nejedlého, Pavlovi lidé řeší vzájemné hádky a personální otřesy. A to až do takové míry, že se navzájem pranýřují v médiích. Popisují, že v prezidentově okolí probíhá boj o vliv. To vedlo k tomu, že prezident několik měsíců neměl svého mluvčího.

Prezidentovo okolí

Půl roku po nástupu na Hrad se kolem Pavla začali střídat spolupracovníci. Personální otřesy začaly loni na podzim, když o post ředitelky komunikačního odboru přišla Markéta Řeháková a ve funkci ředitelky kabinetu skončila Linda Jozwiak Kopecká. Poslední změny proběhly letos v únoru. Skončila jedna z prezidentových nejbližších spolupracovnic, kancléřka Jana Vohralíková.

Pro zobrazení podrobností klikněte na fotky.

Jana Vohralíková Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky

skončila v lednu 2024Jedna z nejbližších Pavlových spolupracovnic skončila podle svých slov z osobních důvodů. Podle Seznam Zpráv odešla z Hradu po konfliktu s klíčovým mužem prezidenta, jeho poradcem a bývalým diplomatem Petrem Kolářem.Foto: Aktuálně.cz

Milan Vašina Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky

Vašina nahradil Janu Vohralíkovou ve funkci kancléře. Do té doby působil jako výkonný ředitel neziskové organizace Aspen Institute.Foto: ČTK

Tomáš Lebeda Ředitel odboru vnitřní politiky

Politolog z Univerzity Palackého se specializuje na volební systémy a volby. Pavel si ho vybral do svého týmu jako odborníka na domácí politiku.Foto: Economia, Libor Fojtík

Jaroslav Zajíček Ředitel zahraničního odboru

Zajíček působil v Bruselu jako český velvyslanec při Evropské unii.Foto: Aktuálně.cz

Mlada Princová Bezpečnostní ředitelka

Princová v minulosti působila jako náměstkyně Úřadu pro zahraniční styky a informace neboli civilní rozvědky, což z ní dělalo nejvýše postavenou ženu zdejších zpravodajských služeb.Foto: Aktuálně.cz

Markéta Řeháková Mluvčí prezidenta

skončila v listopadu 2023Nejprve skončila Markéta Řeháková loni na podzim ve funkci ředitelky hradního tiskového odboru, měsíc na to i jako prezidentova mluvčí. Bývalá novinářka a bezpečnostní analytička provázela Pavla celou jeho kampaní před prezidentskými volbami. Foto: Economia, Libor Fojtík

Petr Kolář Poradce prezidenta

Bývalý diplomat Kolář je externím poradcem prezidenta pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Do konce loňského roku byl jeho oficiálním poradcem, nyní ale už na Hradě nemá smlouvu. U prezidenta by měl tedy nadále vliv, ale bez formálních náležitostí. Pavel Koláře veřejně označil svým "přítelem po boku".Foto: Aktuálně.cz, DVTV

Linda Jozwiak Kopecká Ředitelka kabinetu prezidenta

skončila v září 2023Jozwiak Kopecká byla od začátku kampaně považována za Pavlovu pravou ruku. Působila po zvolení jako ředitelka kabinetu prezidenta. Na Hradě skončila loni na podzim.Foto: Aktuálně.cz, Radek Bartoníček

Vít Kolář Ředitel odboru komunikace Hradu

Odbor komunikace Hradu vede od listopadu, kdy vystřídal Markétu Řehákovou. Manažer, bývalý novinář a diplomat měl za úkol stabilizaci odboru a jeho doplnění o nového mluvčího. Foto: ČTK

Eva Hromádková Mluvčí prezidenta

Od poloviny března bude mluvčí prezidenta.Foto: Aktuálně.cz, Radek Bartoníček

Vojtěch Šeliga Mluvčí prezidenta

Od poloviny března bude mluvčím prezidenta spolu s Evou Hromádkovou. Od roku 2020 až doposud působil v redakci CNN Prima News. Po studiu na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy pracoval jako novinář v redakci Echo24 a Týdeníku Echo. Foto: Web Pražského hradu

Radko Hokovský Tajemník prezidenta

V minulosti založil think-tank Evropské hodnoty.Foto: Aktuálně.cz, DVTV

Tomáš Richter Šéf poradců prezidenta

skončil v prosinci 2023Richter se podílel na přípravě Pavlovy kandidatury už od roku 2019, ve volebním týmu měl na starosti finance a fundraising.Foto: Aktuálně.cz, Radek Bartoníček

Jan Kysela Poradce pro Ústavu a právní otázky

Kysela je ústavní právník a expert na státovědu a politologii.Foto: Economia, Václav Vašků

David Marek Poradce pro ekonomiku

Marek je hlavním ekonomem společnosti Deloitte.Foto: Economia, Honza Mudra

Vladimír Bezděk Poradce pro důchodovou reformu či rozpočtovou politiku

Expert na penzijní reformu v minulosti vedl důchodovou komisi.Foto: Economia, Lukáš Bíba

Nejasné bylo i postavení jeho poradce Petra Koláře, kterého Pavel označuje za „přítele po boku“. Kvůli své lobbistické práci pro zbrojařský holding Colt CZ Group byl srovnáván s Nejedlým. Pavel původně sliboval, že požádá o bezpečnostní prověrku pro Koláře, nakonec z toho ale Hrad vycouval. Kolář nyní prezidentovi radí pouze neformálně a bez nároku na honorář.

I přes kontroverze v jeho nejbližším okolí prezidentova podpora podle šetření CVVM výrazně neklesá, od zvolení přišel jen o pár procentních bodů a i v ekonomicky těžkých časech mu důvěřuje zhruba polovina populace. Ačkoliv důvěryhodnost prezidenta nedosahuje takových hodnot jako po většinu doby, během které na Hradě seděl Václav Havel a Václav Klaus, s nástupem Pavla se po úpadku v závěrečných měsících Zemanova mandátu zase vrátila důvěra lidí v hlavu státu.

Nejdůležitější okamžiky Pavlova prvního roku

duben 2023

Cesta na Ukrajinu

Prohlédnout si fotografie Foto: ČTK / Čapek Karel

Společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou vyrazil během loňského dubna Pavel na Ukrajinu. Setkali se tam s prezidentem Volodomyrem Zelenským a navštívili místa postižená válkou. Nejdřív Pavel a Čaputová zamířili do Irpině, pak se přesunuli do Boroďanky, Pavel pokračoval i do Buči. Setkal se také s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. V červenci pak dorazil na oficiální návštěvu Česka naopak Zelenskyj.

září 2023

Pavel podepsal penzijní novelu

Krátce po nástupu na Hrad se Pavel zabýval vládní novelou o nižší valorizaci důchodů, kterou nakonec přes své výhrady podepsal. "Mám však stále pochybnosti o tom, zda není v rozporu s Ústavou. Proto jsem přesvědčen, že je naprosto nezbytné, aby tento zákon přezkoumal Ústavní soud," řekl k tomu. Podnět k Ústavnímu soudu nakonec podalo hnutí ANO, novela však u soudců obstála.

srpen 2023

Prezident se rozhodl nejmenovat Roberta Fremra ústavním soudcem

Pavel plánoval jmenovat ústavním soudcem místopředsedu Vrchního soudu v Praze Roberta Fremra. Po oznámení jeho nominace se objevily pochybnosti o Fremrově předrevoluční minulosti. Podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci. Na základě toho Pavel Fremrovo jmenování odložil, než si jeho minulost detailně prostuduje. Mezitím se Fremr kandidatury sám vzdal.

srpen 2023

Jmenování nového předsedy Ústavního soudu

Foto: Aktuálně.cz, Jakub Zuzánek

Pavel jmenoval novým předsedou Ústavního soudu Josefa Baxu, který byl 15 let předsedou Nejvyššího správního soudu. Ve funkci vystřídal Pavla Rychetského, který instituci vedl 20 let.

únor 2024

Dělostřelecké granáty pro Ukrajinu

Prezident oznámil, že Česko našlo v zahraničí zdroje stovek tisíc kusů dělostřelecké munice, kterou by mohla v řádu týdnů dodat na Ukrajinu. "Identifikovali jsme půl milionu kusů munice ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů munice ráže 122 milimetrů,“ řekl Pavel. Britský list Financial Times v této souvislosti uvedl, že Česko převzalo otěže v podpoře Ukrajiny.

Video: Pavlův první rok plný cestování

Video: Aktuálně.cz