Praha - Ani nárůst inflace v listopadu a prosinci už nemohl pokazit očekávanou zprávu. Reálné příjmy rodin se loni zvýšily nejvíc od listopadu 1989, a zřejmě tedy i v delší perspektivě.
Průměrná rodina si polepšila o pět procent, v roce 2006 to bylo jen o 4,6 procenta. Větší procentní nárůst zaznamenali Češi v letech 1995 a 1996, vzhledem k nižšímu základu si však polepšili o třetinu méně, než loni či předloni.
Češi si dokázali blahobyt užít, když proti roku 2006 méně spořili (uložili o pětinu méně) a naopak si o třetinu víc půjčovali. Nezabránila jim v tom ani vyšší úroková sazba, která narostla o procento.
Informace o neobvyklé prosperitě přináší pravidelná zpráva o příjmech a výdajích českých rodin, kterou projednala vláda.
Podnikatelé, zaměstnanci i penzisti
Loňský rok byl zvláštní i tím, že se přibližně stejně zlepšily příjmy všech velkých sociálních skupin, rodin zaměstnanců s dětmi i bez dětí, živnostníků i důchodců.
Nezáleželo tolik na tom, jestli lidé mohou či nemohou vydělávat. Mzdové příjmy obyvatel se sice nominálně zvýšily o 8,8 procenta, příjmy ze sociálních dávek však vyrostly o nevídaných 12,1 procenta. Podepsalo se na tom mimořádné zvýšení důchodů a rodinných dávek.
V roce 2006 si rodiny zaměstnanců polepšily reálně víc než loni, dokonce o osm procent. Zásluhu na tom mělo společné zdanění manželů a nižší daňová sazba pro pracovníky s nízkým platem. Zhruba na svém však tehdy zůstali penzisté a živnostníci.
Staří vpřed
Přes zvýšení všech a zvláště sociálních příjmů se nezlepšil hlavní problém české daňové a sociální soustavy: investujeme stále větší peníze do penzistů a ubíráme rodinám s dětmi.
Loni žila naprostá většina důchodců ve třetině domácností s průměrnými příjmy. Tři čtvrtiny dětí však žily v rodinách, jejichž příjmy patřily do chudší poloviny české populace. V nejbohatší pětině rodin žije osm procent dětí.
"Nepřímá úměra mezi výší celkového příjmu domácnosti a počtem nezaopatřených dětí v domácnosti se prohlubuje," potvrzuje vládní zpráva dlouhodobý trend.
Rodičovské příspěvky nezabraly
Takovému výsledku nezabránilo ani mimořádné zvýšení porodného a rodičovských příspěvků. Tyto dávky byly dvojnásobné, pomohly však jen rodinám s dětmi do čtyř let. Ostatní zůstali odkázáni na dětské přídavky, jejich reálná hodnota se však snížila o víc než dvě procenta.
Proto také patří kategorie nejchudších rodin s dětmi k těm, jejichž příjmy se loni vůbec nezlepšily. Druhou kategorií byli nezaměstnaní.
V takových důsledcích sociální politiky je Česko mezi zeměmi OECD výjimkou. Na opačném pólu jsou skandinávské země, kde jsou děti chudobou ohroženy méně než penzisté.
Ženy v minusu
Loňský pokus pomoci rodinám s dětmi sociálními dávkami se tak osvědčil méně než severská metoda, kdy stát podporuje pracovní místa pro ženy s malými dětmi, obvykle se zkrácenou pracovní dobou.
Loni pokračovaly v příjmech domácností i další obvyklé trendy, podle vládní zprávy však nebyly dramatické. Opět se otevřely nůžky mezi příjmy mužů a žen: muži brali za stejnou práci o 27 procent víc než ženy.
Znovu se propadly mzdy v malých firmách, kde se bralo rovněž o 27 procent méně než v průměrném podniku.
Desetina nejbohatších měla loni už pětkrát vyšší příjmy než desetina nejchudších.
2008: méně peněz, stejné trendy
Vládní zpráva uvádí i některé údaje z počátku roku. Předem je jasné, že vinou inflace se zlepšení reálných příjmů z loňska opakovat nebude. Platí to i přesto, že spotřeba zatím roste skoro stejně jako loni, bez ohledu na inflaci. Důvodem může být, že si lidé půjčují ještě víc.
Propad reálných příjmů vinou větších nákladů na bydlení a potraviny zaznamenali důchodci a chudší rodiny s dětmi. Důchodcům bude uhrazen zvýšením penzí v srpnu.
Daňová pravidla, která platí od letošního roku, by měla rychleji zvýšit rozdíl mezi bohatými a chudými. Nezavádí se žádné pravidlo, které by výrazně pomohlo rodinám s dětmi.
