Brno - Je to průlomový verdikt: Karel de Fours Walderode nebyl kolaborant spolupracující za války s Němci, ale loajální československý občan.

Obec Žďárek u Turnova proto musí vydat Johanně Kammerlanderové les o rozloze čtvrt hektaru. V případě lesa jde o zanedbatelný majetek.

Ústavní soud odmítl stížnost obce Žďárek proti rozhodnutí libereckého krajského soudu a Nejvyššího soudu. Předsedkyně senátu Michaela Židlická uvedla, že Ústavní soud není povolán přezkoumávat, zda obecné soudy vyvodily z provedených důkazů správná či nesprávná skutková zjištění a závěry.

Soudy: Walderode se neprovinil proti státu

Verdikt Nejvyššího soudu je ale podstatný i pro další případy týkající se tohoto rodu.

Kammerlanderová v roce 2005 požádala o pozemky a budovy v hodnotě přibližně 120 milionů korun. Vlastníky jsou například město Turnov, Pozemkový fond, Lesy České republiky a Státní památkový ústav - vlastník zámku Hrubý Rohozec.

"Nebylo adekvátní zjištění, že se Karel de Fours Walderode provinil proti československému státu," uvedl senát Nejvyššího soudu vedený soudcem Ludvíkem Davidem.

Šlechtice vyvlastnily Benešovy dekrety

Případ Walderode provázely od počátku spory o československé občanství hraběte a jeho spolupráci s nacisty.

Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek na základě Benešových dekretů bezprostředně po skončení druhé světové války.

V roce 1947 úřady Walderodemu československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat nazpět, po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel.

V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo a šlechtic zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se objevila svědectví, že během války spolupracoval s nacisty.

Svědectví mluvila ve prospěch šlechtice

To ale podle Nejvyššího soudu není pravda, dokumenty a svědectví hovoří ve prospěch Walderodeho. Walderode se o rodový majetek přihlásil v roce 1992 a o deset let později zemřel.

Počínání šlechtice podle soudu dosvědčují desítky svědectví lidí i úřadů, a to dokonce i těch komunistických, které majetek zabavily.

"Názory na osobnost a chování Karla Walderodeho za německé okupace, a to výrazně v jeho prospěch, vyslovily podle předložených listin takřka desítky lidí, několik institucí a organizací a v ještě daleko pozdější době roku 1956 dokonce i zpráva Okresního oddělení ministerstva vnitra. A to šlo o komunistický režim, jenž připravil jmenovaného o veškerý majetek," uvedli soudci.