Jakmile propuknou první příznaky, je pozdě. Rakovina slinivky břišní se totiž dlouho neprojevuje: klíčí skrytě a je těžké na ni přijít.
"Vzhledem k tomu, že se slinivka nachází uprostřed trupu, tumor ani nenahmatáte. Zvlášť pokud je jen centimetr velký a pacient má tak trochu nadváhu," vysvětluje profesor Jan Žaloudík z brněnského Masarykova onkologického ústavu.
Drtivá většina lidí proto přijde k lékaři až v okamžiku, kdy se nedá nic dělat. "Pacienti bezbolestně zežloutnou, zhubnou a trápí je bolesti břicha. V tu chvíli už jim ale zbývá jen několik měsíců života," dodává brněnský onkolog. Až 96,5 procenta lidí s touto diagnózou podle něj nepřežije ani pět let.
Tumorů slinivky přitom skokově přibývá - jen za posledních deset let jejich počet nabobtnal na téměř dvojnásobek. Zatímco ještě v roce 2013 si diagnózu rakoviny slinivky vyslechlo "jen" 1840 Čechů, v roce 2023 už lékaři zachytili 3381 nových případů.
"Karcinom pankreatu se tak vyšvihl mezi osm nejčastějších nádorových onemocnění vůbec. Vzhledem k jeho vysoké mortalitě se z něj stává jeden z nejhrozivějších zabijáků současnosti," okomentoval data Ústavu zdravotnických informací a statistiky jeho šéf Ladislav Dušek.
Lékaři by podle něj měli tento nárůst řešit i proto, že je jedním z nejrychlejších na světě - během posledních několika let se Česko dostalo ve výskytu rakoviny slinivky břišní dokonce na páté nejhorší místo na světě. Mezi evropskými zeměmi je tuzemsko třetí.
Dědictví po předcích i cukrovka
Proč to tak je, přitom odborníci netuší. "Nevíme si rady, je to stále obrovská záhada," přiznává přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Luboš Petruželka. Spekuluje se podle něj o vlivu genetiky, protože tumory se často objevují u lidí s rodinnou zátěží. "Tímto způsobem se ale dá vysvětlit jen asi šest až osm procent všech karcinomů pankreatu," říká. Rizikovým faktorem je podle něj také vyšší věk, stres a včasný diabetes.
To potvrzuje i profesor Žaloudík. "O příčinách se můžeme jen dohadovat. Nikdo o tom nic moc neví. Na rakovinu slinivky tak zemřela i spousta významných osobností v medicíně - nedávno dokonce i profesor Miroslav Ryska, který celý život tyto nádory brilantně operoval," řekl Aktuálně.cz. Současně ale doplnil, že stále větší počet odborníků spojuje rakovinu pankreatu s konzervanty a dalšími umělými přísadami v jídle.
"Není náhodou, že se před dvěma lety strhla velká mela kolem aspartamu. Světová zdravotnická organizace ho zařadila mezi potenciální karcinogeny," připomenul Žaloudík. Otazníky podle něj visí i nad dalšími "éčky" v potravinách. "V malém množství sice možná neškodí, pokud je ale v jídle zobeme každý den, za třicet let už se to v nás nastřádá," tvrdí Žaloudík.
Problém je podle něj i v tom, že Česko nemá žádnou specializovanou instituci, která by se epidemiologií nádorů zabývala. "Věnuje se tomu maximálně několik jednotlivých onkologů," říká.
Plošný screening v nedohlednu
Oba lékaři také upozorňují, že stále neexistuje dostatečná prevence rakoviny slinivky břišní. "Když už to nedokážeme zastavit, měli bychom se tumory snažit alespoň zachytit včas. Jenomže ani to se nedaří, jakýkoliv plošný screening prozatím chybí," říká Jan Žaloudík.
Onkologové podle něj před lety navrhovali, aby se lidem od určitého věku dělalo plošně vyšetření na endoskopickém ultrazvuku. "Není to sice ideální řešení, alespoň některé z tumorů by to ale zachytilo," vysvětlil. Pojišťovny ale podle něj takový postup odmítly. "Jedno vyšetření by je sice stálo jenom asi 600 korun, přesto to považovaly za příliš velký náklad - raději vydají statisíce za pozdější marnou léčbu," říká Žaloudík.
Místo toho se podle něj zavedl jiný preventivní program, který ovšem cílí jen na rizikové skupiny - tedy na lidi, v jejichž rodině už se toto onemocnění několikrát vyskytlo, případně kteří trpí opakovanými či chronickými záněty. Spustila ho Česká gastroenterologická společnost. Lékaři v rámci tohoto programu takto ohrožené lidi vytipovávají a doporučují jim podstoupit specializované vyšetření.
"Nejdříve je čeká vstupní pohovor s detailním zhodnocením jejich rodinné a osobní anamnézy. Pokud splňují kritéria, je jim naplánován screeningový plán: krevní testy, endosonografické vyšetření slinivky a magnetická rezonance. Vše se opakuje jednou za rok," potvrzuje i členka České gastroenterologické společnosti Dana Ďuricová.
Cílem je podle ní odhalit případný tumor v okamžiku, kdy ho ještě půjde operovat.
Pokud se totiž pacient začne léčit včas, naděje na jeho přežití roste. "Třeba já jsem měl jednoho pacienta, který měl karcinom slinivky břišní a jaterní metastázu, přesto se u něj léčba dařila. Bez jakýchkoliv problémů už přežíval víc než tři roky," popsal profesor Petruželka a dodal: "Měl totiž relativní štěstí - na základě genetické analýzy jsme mu indikovali imunoterapii, která zabrala."
Léčba raných stadií je navíc výrazně levnější. Dnes výdaje zdravotních pojišťoven kvůli této diagnóze raketově rostou - například VZP zaplatila za léčení pacientů s karcinomem pankreatu skoro 500 milionů korun, zatímco ještě v roce 2020 to bylo "jen" 311 milionů.
Test z obyčejné kapky krve
Do budoucna představuje velkou naději při odhalování smrtelné choroby i převratná metoda specialisty na analytickou chemii Michala Holčapka z pardubické univerzity. Ten totiž nedávno objevil, že se v těle lidí s nádorovým bujením chovají jinak lipidy. V krvi se objevují v daleko nižších koncentracích a jsou navíc trochu pozměněné. Jeho tým přitom dokáže tuto změnu při krevním rozboru rozpoznat.
Nyní se proto profesor Holčapek snaží svůj test klinicky ověřit, spolupracuje na tom s 16 českými a moravskými nemocnicemi. Podle mluvčí pardubické univerzity Martiny Mackové by měly být první výsledky k dispozici koncem příštího roku. Pokud studie dopadne dobře, začne se jednat o uvedení testu do praxe. "Tam by se test mohl teoreticky dostat v průběhu roku 2027," řekla a doplnila: "Detekce by se pak mohla stát první neinvazivní screeningovou metodou na světě pro tento typ karcinomu."
Výskyt rakoviny slinivky břišní totiž roste podle onkologů celosvětově. "Karcinom pankreatu patří mezi civilizační choroby, které jsou problémem všude. Nejvíc ale ve vyspělých zemích, kde počty pacientů stoupají o 2,5 procenta každým rokem," podotýká profesor Petruželka.
Jako prevenci lidem lékaři obecně doporučují nepřehánět to s alkoholem či masem a živočišnými tuky. Lidé by podle něj měli také sportovat a nekouřit. Podle profesora Žaloudíka by se měli také stravovat co nejvíce lokálními potravinami, o jejichž složení a původu mají přehled.
