Reklama
Reklama

Pylová sezona propukla naplno. Kalendář ukazuje, kdy čekají alergiky nejhorší dny

V Česku trpí asi čtvrtina lidí alergií a nemocných mírně přibývá. Příchod jara, kdy stoupají teploty a rozkvétají stromy, je pro alergiky nejkritičtějším obdobím. Kvůli pylu kýchají, mají ucpaný nos, slzí, štípe je v očích, ale také mohou pociťovat podrážděnost kůže, bolesti břicha nebo dušnost.

Alergie. Ilustrační foto.
Alergie. Ilustrační foto.Foto: Aktuálně.cz
Reklama

Za nejkritičtější období pro rozvoj jarních pylových alergií jsou považovány měsíce březen a duben. V posledních letech se ale v Česku první alergie objevují už v lednu, tedy dříve než obvykle. Můžou za to mimořádně teplé zimy, které urychlují rozkvět stromů a rostlin. Za posledních dvacet let se navíc počty pacientů přibližně zdvojnásobily.

Podle Pylového semaforu Českého hydrometeorologického ústavu panovala většinu tohoto týdne prakticky na celém území republiky vysoká míra ohrožení pylem. Po pátečním přechodu studené fronty by se měla o víkendu zmírnit na střední.

Zdroj: ČHMÚ

Co se týče alergenů, aktuálně dominuje ten nejsilnější z jarních, tedy bříza. „Letošní sezóna květu břízy v těchto dnech vrcholí. Velmi hojný bude stále pyl jasanu. Ve vzduchu bude také pyl vrby, habru, jilmu a javoru, v teplejších oblastech se postupně bude přidávat také pyl dubu,“ uvádí imunolog Ondřej Rybníček z Pylové informační služby.

Jak se „získá“ alergie?

Alergie jsou způsobeny mimo jiné dědičností. U dítěte, jehož oba rodiče jsou alergici, se vyvine alergie až s osmdesátiprocentní pravděpodobností. Alergie se může objevit v jakékoli fázi života, tedy i u dospělého, který nikdy její příznaky nepociťoval.

Reklama
Reklama

Nové výzkumy však naznačují, že důležitější než genetika jsou vnější vlivy. Důkazem je například strmý nárůst výskytu alergií ve vyspělých zemích po druhé světové válce. Tak rychlou změnu není podle vědců možné objasnit jen genetickou mutací. Vysvětlení proto hledají ve změnách životního stylu.

Reklama
Reklama
Reklama