Proč Češi platí za pistole víc než Němci. Popisujeme nákup Babišova ministra

Už v roce 2020, kdy vláda Andreje Babiše dokončovala přípravy miliardového nákupu ručních zbraní z České zbrojovky, vzbuzoval záměr kontroverze. Zejména kvůli vysoké ceně pistolí a pušek. A také proto, že ministerstvo obrany obchodovalo napřímo, bez soutěže. Rozdíl v ceně zbraní pro českou armádu a bundeswehr, na který ve čtvrtek upozornil deník Aktuálně.cz, problematičnost kontraktu potvrdil.

„Cena jednotlivých položek, které byly předmětem nákupu, byla posouzena soudním znalcem. Ten ve svém znaleckém posudku konstatoval, že cena každé z položek je v místě a čase obvyklou,“ brání ministerstvo obrany jeho mluvčí Karel Čapek.

Reaguje tak na zjištění deníku Aktuálně.cz, že čeští vojáci platí za své nové pistole CZ P-10 z Uherského Brodu o několik tisícovek víc, než dá za své zbraně ze Slovácka německý bundeswehr.

Jakub Sondel, tiskový mluvčí České zbrojovky, pak vyšší cenu modelu pro českou armádu obhajuje bohatým příslušenstvím, které si ozbrojené síly nadiktovaly: „Konfigurace obsahuje například tritiová mířidla, tři zásobníky, balení v podobě odolného polymerového kufru pro každou jednotlivou zbraň a řadu dalších příslušenství. Oproti tomu konfigurace pro německou armádu obsahuje pouze základní mířidla a součástí dodávek nejsou zásobníky, čištění ani odolnější balení.“

Není ale jasné, proč si mnohem větší a zkušenější bundeswehr u svých pistolí vystačí s daleko skromnějším vybavením než jednotky české armády. Pražský generální štáb přitom mluví o „specifické výbavě“ jako o nutnosti.

„Zatímco v mnoha armádách plní pistole roli čistě záložní zbraně (poslední záchrana), pro nás je její role širší,“ reaguje Zdeňka Sobarňa Košvancová z kanceláře náčelníka generálního štábu.

„Vojáci plní úkoly při ochraně objektů kritické infrastruktury, hlídkují společně s policií nebo působí v rámci vnitřní bezpečnosti státu. V těchto scénářích je pistole často hlavní a jedinou zbraní vojáka, protože v naprosté většině situací je prezence dlouhé zbraně z pohledu veřejnosti absolutně nežádoucí. Z toho vyplývají nároky na její špičkovou výbavu, která nesmí být v krizové situaci limitující,“ doplňuje Košvancová.

Dlužno připomenout, že – dle mnohých – nadstandardní výbava byla v minulosti tím, proč čeští vojáci nakupovali mnohem dráž než jiné alianční země. Řeč je například o kulometech Minimi či transportních letounech CASA. Oba tyto miliardové obchody byly navíc přes prostředníka.

„O čem se tu vlastně bavíme?“

Řada z oslovených insiderů má nicméně za to, že za vyšší cenu ručních zbraní pro českou armádu může i jiná skutečnost. A sice, že se o zakázku nesoutěžilo, ale vláda Andreje Babiše rámcovou dohodu na tisícovky kusů ručních pistolí a útočných pušek za 2,9 miliardy korun uzavřela s Českou zbrojovkou v dubnu 2020 napřímo. Právě souboj několika dodavatelů, jaký proběhl třeba v Německu, totiž často cenu nabízených produktů sníží.

„Ptáte se, za jakou cenu bychom své zbraně české armádě nabízeli, pokud by byla vyhlášena soutěž? Žádná soutěž ale nebyla, takže o čem se tu vlastně bavíme? Je to zbytečné. K ceně, kterou bychom mohli z naší strany nabídnout, se už nikdy nedobereme. Je to tak vždy, když podobný kontrakt neprojde soutěží, jakkoliv při tak velké dodávce, jako je 16 tisíc pušek, sehrává vždy významnou roli i takzvaná množstevní cena,“ opřel se do nadstandardních vztahů mezi ministerstvem obrany a Českou zbrojovkou Radim Polach, český obchodní zástupce amerického výrobce zbraní Daniel Defense.

Sama slovácká firma nechce upřesnit, jak by výsledná cena zbraní pro české vojsko mohla vypadat, pokud by proběhla otevřená soutěž a musela bojovat s konkurencí. „Nepřísluší nám komentovat způsob zadávaní a výběru produktu a dodavatelů jednotlivými zákazníky. Pokud by německá armáda měla srovnatelné požadavky jako Armáda ČR, cena by byla obdobná,“ tvrdí jen Jakub Sondel.

„Obraťte se na mého nástupce“

Lubomír Metnar, pod jehož vedením obrana s Českou zbrojovkou dohodu před pěti lety domlouvala, se nyní s Babišem do vlády opět vrátil a vede tentokrát ministerstvo vnitra. Na dotazy, proč se nenakupovalo v otevřeném výběrovém řízení, však nereagoval ani poté, co reportér deníku Aktuálně.cz oslovil mluvčí resortu Ivanu Nguyenovou. Mlčí ona i sám ministr.

Deník Aktuálně.cz proto oslovil i Lubora Koudelku, který jako náměstek pro vyzbrojování v roce 2020 miliardovou rámcovou dohodu podepisoval. Na resortu už také nepracuje. Spolu s Filipem Říhou, dalším bývalým – a kritizovaným – náměstkem Metnara, nyní tvoří dvojici obranných poradců české diplomatické mise při vídeňské centrále Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

„Chci vás požádat, abyste se obrátil na mého nástupce,“ reagoval jen Koudelka a ukázal zpátky na pražské ministerstvo obrany. Za resort pak odpověď poskytl mluvčí Karel Čapek.

„Zakázka byla zadána napřímo České zbrojovce jako strategickému domácímu výrobci na základě požadavků Armády ČR – zajištění bezpečnosti dodávek u domácích dodavatelů v případě krize je jednou z důležitých okolností, které musí být zohledňovány,“ vysvětlil mluvčí, proč se nešlo cestou otevřené soutěže.

„Pokud jsou rozdíly v jednotkové ceně, nepochybně budou způsobeny podmínkami tendru. Jde často o parametry, které výslednou cenu zásadně ovlivňují. Porovnávat cenu zbraní bez znalosti těchto parametrů je zcela nemožné a zavádějící. Z ceny zbraně je nutné odečíst příslušenství a pak teprve cenu porovnávat. Nelze tedy tvrdit, že pořizované pistole jsou o několik tisíc korun dražší než pro bundeswehr,“ pokračuje Čapek.

Černochová kritizovala, pak otočila

Není bez zajímavosti, že v roce 2020 nad miliardovou dohodou s Českou zbrojovkou zvedala obočí i Jana Černochová (ODS), tehdejší šéfka sněmovního výboru pro obranu. „Zákon o veřejných zakázkách se asi poněkud ohnul. Ten zákon to ale jinak neumí. Měli to asi udělat jinak. Ceny dodávaných zbraní musí být obhajitelné,“ prohlásila tehdy Černochová pro deník Aktuálně.cz.

Nicméně jí vedený resort obrany v září 2025, jen pár dnů před sněmovními volbami, krok z roku 2020 zopakoval. Ministerstvo uzavřelo s Českou zbrojovkou – zase bez soutěže – další mnohaletou rámcovou dohodu na dodávku pistolí a útočných pušek za 5,2 miliardy korun.

Reportér deníku Aktuálně.cz proto nynější poslankyni Černochovou oslovil. Stejně jako Metnar či Koudelka však na zaslané otázky neodpověděla.

A zatímco čeští vojáci za nové pistole z Uherského Brodu platí s daní v průměru více než 11 500 Kč, podle německých médií dá bundeswehr za jednu v přepočtu sedm tisíc korun. Samotná zbraň CZ P 13 po odečtení všech položek by pak neměla Němce stát ani pět tisíc korun.