Reklama
Reklama

Obrana se soustředí na protivzdušnou obranu a ochranu kritické infrastruktury, oznámil Zůna

ČTK

Revize krizové legislativy, rozvoj protivzdušné obrany a ochrana obyvatelstva a kritické infrastruktury patří mezi rostoucí bezpečnostní priority státu. Na velitelském shromáždění to v úterý oznámil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

"V každém případě máme v naší armádě ekonomice, obranném průmyslu, rozsahu bezpečnostního systému státu a celkově v naší zemi velký potenciál, který bude základem našeho společného dalšího postupu budování armády a posilování obranných schopností země," řekl Zůna. (Ministr obrany za SPD Jaromír Zůna)
"V každém případě máme v naší armádě ekonomice, obranném průmyslu, rozsahu bezpečnostního systému státu a celkově v naší zemi velký potenciál, který bude základem našeho společného dalšího postupu budování armády a posilování obranných schopností země," řekl Zůna. (Ministr obrany za SPD Jaromír Zůna)Foto: Aktuálně.cz
Reklama

Zůna dodal, že v souladu s programovým prohlášením vlády je cílem kabinetu zajistit bezpečnost státu, stabilitu veřejných financí a stát schopný chránit své občany i v krizových situacích, přičemž obrana v tomto kontextu patří mezi klíčové priority. „Jde o mimořádný komplexní úkol, proto k němu musíme přistupovat komplexně od legislativního rámce a koncepčního řízení přes velení a řízení až po personál, infrastrukturu a zbraňové systémy. Základními principy tohoto přístupu jsou odpovědnost, transparentnost, efektivita,“ řekl ministr.

Zůna uvedl, že v aktuálním velitelském hodnocení očekával hlubší pohled na rozhodující procesy výstavby armády místo souhrnného výčtu úkolů a aktivit. Do budoucna proto chce, aby se hodnocení více zaměřovala na podstatné otázky. „Doporučím proto se v následném období a v následujících hodnotících cyklech více přimknout k podstatě věci, kterou jsou kvantitativní hlediska velikosti, rekrutace a zásobování ozbrojených sil, včetně otázky proporcionality v alokaci zdrojů a státu,“ řekl ministr.

Za klíčové Zůna označil i ukazatele týkající se struktury, složení a vybavení armády, včetně hlavních druhů výzbroje a opatření souvisejících s bezpečnostním prostředím.

„V každém případě máme v naší armádě, ekonomice, obranném průmyslu, rozsahu bezpečnostního systému státu a celkově v naší zemi velký potenciál, který bude základem našeho společného dalšího postupu budování armády a posilování obranných schopností země,“ řekl Zůna. Vyzval k tomu, aby se místo zvyšování administrativní složitosti prosazovala praktická a rychlá opatření, jež podle něj reálně posílí bojovou připravenost armády.

Reklama
Reklama

„Naše ambice musí být realistická, rozpočtově udržitelná a věcně podložená,“ uvedl Zůna. Obrana státu se podle něj nedá stavět na iluzích ani na politických vyjádřeních.

Vypracování nové koncepce v dnešní složité době se podle Zůny stane testem toho, jak je vrcholové velení armády způsobilé ji koncepčně budovat. Současnou koncepci schválila bývalá vláda Petra Fialy (ODS) koncem roku 2023, a to do roku 2035. Dokument je vizí, jak by měla česká armáda vypadat v příštích letech. Zůna chce letos koncepci upravit, má pak být do roku 2040.

Prioritou podle Zůny bude doplňování armády kompetentním a motivovaným personálem v požadované struktuře specializací a počtech a zlepšení podmínek kvality života a služby vojáků.

„Rozvoj schopností armády bude vycházet primárně z národních obranných potřeb a aliančních závazků. Významnou roli zde bude sehrávat hra robotických, automatizovaných a softwarově definovaných systémů, digitalizace systémů velení a řízení a modernizace komunikační infrastruktury,“ řekl Zůna.

Reklama
Reklama
Reklama