Co se v Afghánistánu vlastně odehrálo?
Afghánský vládní voják Vahidulláh Chán v roce 2018 zaútočil na auto s českými vojáky na základně Šindánd. Zranil dva a jednoho - rotného Tomáše Procházku - zavraždil. Chán poté, co byl držen českými, americkými a afghánskými vojáky, zemřel.
Češi Chána vyslýchali 20 minut a 75 minut ho střežili. Američané ho měli 25 minut a Afghánci 285 minut. Vyšetřování ovšem v praxi probíhalo jen u amerických a českých ozbrojených sil.
Z čeho byli vojáci obviněni?
Přestože vojáci nebyli obviněni z žádného násilného trestného činu, hrozil jim výjimečný trest. Dva z nich se podle dozorového žalobce dopustili porušení povinnosti strážní služby a neposkytnutí pomoci.
Další dva byli obžalováni z vydírání a neuposlechnutí rozkazu. To všechno jsou obecně přečiny, za které je obvykle sazba maximálně několik let vězení a dosud netrestaný člověk by od soudu pravděpodobně odešel spíše s podmínkou nebo by trestní stíhání bylo podmínečně zastaveno.
Jenže za neuposlechnutí rozkazu a porušení povinnosti strážní služby teoreticky hrozí vojákům až výjimečný trest v případě, pokud k jejich spáchání dojde za bojové situace.
Co je to bojová situace?
V bojové situaci se z prostého přečinu stává zvlášť závažný zločin. Jde tedy o trest, který je v trestním zákoníku jakousi variací na odvěký "trest smrti za usnutí na stráži" neboli výjimečný trest ve výjimečné válečné či bojové situaci.
Jenže podle bývalého vojenského prokurátora Karla Brücklera začíná bojová situace v okamžiku, kdy bezprostředně hrozí střet, a končí, když je střet ukončený. V případě afghánské kauzy je zjevné, že cokoliv se stalo od okamžiku zadržení Vahidulláha Chána, pod bojovou situaci nespadá.
Podíleli se naši vojáci na smrti Vahidulláha Chána?
S tím, že naši a američtí vojáci mučili, přišel poprvé týdeník Respekt v roce 2020 na základě informací afghánského tlumočníka v rámci amerického vyšetřování. Tlumočník však dvakrát změnil výpověď.
Americké vyšetřování nakonec skončilo pouhou výtkou. Afghánské vyšetřování po pádu Kábulu do rukou Tálibánu nepokračovalo.
Čím argumentuje obhajoba?
Advokát obviněných Radek Ondruš poukazuje na absurditu aplikace bojové situace. Tvrdí také, že mu státní zastupitelství neumožnilo se seznámit s celým spisem a že nebyli vyslechnuti ani všichni Američané, ani afghánští velitelé, kteří se po emigraci ze země po vítězství Tálibánu prokazatelně nacházejí v Evropě.
Existuje precedens?
Ano, v 90. letech prezident Václav Havel omilostnil vojáka, který se bez rozkazu stáhl z pozorovacího stanoviště mise UNPROFOR (mírových sil OSN, tzv. modré přilby) u letiště Udbina na chorvatsko-srbské linii.
Stanoviště se stalo terčem útoku mnohem početnějšího a částečně vyzbrojeného davu. Velitel vyhodnotil situaci jako bezvýchodnou a zavelel k ústupu i přes to, že mu nadřízený povolení ke stažení nevydal. Byl obviněn z opuštění vojenských prostředků a neuposlechnutí rozkazu za bojové situace. Hrozilo mu až 20 let vězení.
