Praha - Zbývající dny do konce týdne nebudou jen horké, bouřlivé a deštivé, ale přinesou také větší fyzickou zátěž.
Až do konce týdne předpovídají meteorologové druhý, střední stupeň zátěže, a to právě kvůli velmi teplému počasí, které může zatěžovat osoby s méně přizpůsobivým termoregulačním systémem organismu.
Už první červencové dny s sebou letos přinesly obrovské změny v počasí, s nimiž se organismus obtížně vyrovnává.
Začátek měsíce byl studený, větrný, zatažený s deštěm, během 5. července se pak počasí vrátilo ke slunečné obloze a letním teplotám. Organismus tak musel během 48 hodin místy čelit oteplení o více než 15 °C a návratu z podzimního rázu počasí do letního - postupně tropického.
A nástup tropických teplot zatíží skupinu starších občanů, jejichž tělo hospodaří hůře s vodou - kůže odpařuje daleko více tekutin než u mladších lidí.
Počasí se v České republice "mění" v průměru každé čtyři dny a člověk je nucen se přizpůsobovat. Lidí, kteří jsou zvýšeně citliví na změny počasí a teplot, je v populaci asi 40 až 60 procent.
Co je biopředpověď
- Biometeorologická předpověď je součástí každodenní předpovědi. Je určena pro meteosenzitivní občany, což je skupina přibližně 40 až 60 procent lidí.
- Velikost biometeorologické zátěže je založena na předpovědi výskytu a intenzity rizikových meteorologických jevů, (jako například jsou extrémní teplota vzduchu, bouřky, zhoršené rozptylové podmínky) z hlediska jejich působení na lidské zdraví.
- Stupně „bio" zátěže máme tři (ale třeba na Slovensku jich používají pět): „mírnou zátěž", tedy vlastně normální stav, „střední zátěž" a „vysokou zátěž". Nejrizikovější skupinou z hlediska vlivu počasí jsou kardiaci, ale biometeorologická prognóza se zaměřuje také na chronicky nemocné, starší občany, astmatiky a psychicky labilní jedince.
- Nejrizikovější skupinou z hlediska velkých výkyvů v počasí jsou starší občané, kardiaci, skupina chronicky nemocných, astmatici a psychicky labilní jedinci. To, jak působí počasí na člověka, je však individuální. Náhlé změny nebo extrémní projevy mohou pocítit i zdraví lidé.
- Platí, že zátěž počasí na náš organismus snížíme dostatečným přísunem tekutin, alespoň 2,5 litru denně, vitamíny a fyzickou aktivitou.
- Na zhoršenou náladu například pomůže hodina strávená v tělocvičně nebo bazénu. Při zvýšené pocitové teplotě vícevrstevné oblečení.
Pozor, pocit klame
Zatímco meteorologie měří a definuje teplotu vzduchu podle přesně stanovených pokynů ve stínu v meteorologické budce, lidské tělo vnímá teplotu okolního vzduchu v závislosti i na dalších meteorologických prvcích - tomu se říká pocitová teplota vzduchu.
Ta je v horkých dnech zvyšována vyšší vlhkostí vzduchu - to hovoříme o dusnu.
Naopak vítr pocitovou teplotu výrazně snižuje, což je asi nejcitelnější při nízkých teplotách blízko 0 °C, tomuto efektu se říká "wind chill".
S efektem "wind-chill" se ale můžete setkat i za horkých dnů na pláži u moře, kdy bríza (místní vítr vyrovnávající rozdíly teploty mezi mořem a pevninou) snižuje pocit účinku slunečních paprsků na organismus. Člověk se velmi snadno spálí, neboť hřející slunce necítí.
Pocitovou teplotu budou nejvíce vnímat těhotné ženy, ženy v menopauze, kardiaci a chronicky nemocní.
Pracujte podle počasí
Na lidskou psychiku má největší vliv denní délka slunečního svitu, kterou v předpovědi počasí vnímáme a předpovídáme jako oblačnost. Obecně platí, že při dnech s velkou oblačností, s deštěm ubývá energie.
Naopak slunečné dny nás naladí pozitivní energií. S psychickou pohodou velmi úzce souvisí i naše pracovní výkonnost. Zatímco fotbalisté nebo atleti podávají nejlepší výkony při oblačné obloze, jak při fyzické, tak při mentální práci nám to "jde od ruky nejvíce" při polojasné obloze s teplotou vzduchu něco málo přes 20 °C.
Optimální je, pokud se délka denního svitu pohybuje kolem osmi hodin, to se tvoří v kůži dostatečné množství vitamínu D. Ten sice obsahují i některé druhy potravin, ale Slunce je jeho hlavním zdrojem.
Zatažený a deštivý týden může způsobit únavu celého organismu. Nejhůře snášíme takzvaný inverzní charakter počasí, kdy je celý den zataženo nízkou oblačností a mlhavo. Velkou oblačnost nejhůře snáší skupina labilních občanů, která může pociťovat psychické problémy, někdy se mohou vyskytnout i deprese.
Mladí a nervózní
Z výsledků ankety, která se týkala ovlivnění zdraví, fyzické a psychické pohody v souvislosti s počasím, vyplývá, že výrazné projevy počasí více ovlivňují a vnímají ženy než muži.
Dále platí, že starší skupina občanů pocítí změny počasí většinou na své fyzické pohodě, např. bolestí hlavy, kloubů, malátností.
Naopak u mladší generace se projevuje ve větší míře psychická zátěž organismu v závislosti na počasí, jako jsou například ztráta energie, nespavost, podrážděnost.
Hranice mezi generacemi však není ostře ohraničena a je dána i chronickými zdravotními problémy u starších lidí.
