Polský prezident Karol Nawrocki, který se v srpnu ujal úřadu, slíbil zmíněné opatření ve své kampani. Reforma prý měsíčně přilepší domácnostem u sousedů v přepočtu o tisíce korun.
Polská nulová daň se má týkat jen rodin, jejichž roční příjmy nepřekročí 140 tisíc zlotých, v přepočtu necelých 800 tisíc korun.
"Je třeba si klást otázku, jaký smysl má podpora rodin s dvěma a více dětmi. Spíš lidé odkládají první dítě," poznamenal sociolog a šéf společnosti PAQ Research Daniel Prokop.
"Kdyby se to, co schválili v Polsku, zavedlo i v Česku, tak na tom vydělají jen ti, kteří mají příjem mezi 600 a 800 tisíci korun ročně," tvrdí Prokop.
Domácnosti s příjmem do 600 tisíc ročně a více dětmi žádné daně neplatí, je to ale díky vysokým slevám na děti a na poplatníka. Musí ovšem platit odvody na zdravotní a sociální pojištění.
"Myslím si, že to není moc dobré opatření, ale je politicky zajímavé říct daňovým poplatníkům, že budou platit nulovou daň," hodnotí polské opatření Prokop.
Co se chystá u nás
I vznikající vláda v Česku slibuje chudším rodinám ulevit, ovšem formou dalších slev na dani.
"Chceme návrat školkovného, obnovení slevy na druhého z manželů, zastavení růstu odvodů OSVČ a další opatření na podporu rodin s dětmi," připomíná na dotaz deníku Aktuálně.cz Alena Schillerová, místopředsedkyně hnutí ANO a pravděpodobně i budoucí ministryně financí.
Počet těch, kteří by kvůli štědrým slevám neplatili žádné daně, by se zvýšil.
Počet daňových výjimek v podobě slev na dani se přitom snažila seškrtat končící vláda schváleným úsporným balíčkem. Zrušila například slevu na nepracující manželku i manžela. Ta by se tedy nyní měla opět vrátit.
Datový ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň opatření kritizuje. "Vlády si myslí, že pomoci úplatku rodičům zvýší výrobu budoucích daňových poplatníků, protože utrácejí a nemají z čeho platit dluhy," konstatuje Bartoň.
Naráží tak na polskou nulovou daň, ale i na plány budoucí české vlády.
"Zapomínají při tom, že extra narozené děti jsou desítky let pro státní rozpočet výdajem, například na školky, školy a tak dále. Takže tím utrácejí za to, aby se zadlužováni ještě zvýšilo," vysvětluje ekonom.
"A pokud se 'úplatek' týká jen nízkopříjmových rodin, je to vlamování se do otevřených dveří. Porodnost klesá hlavně u vysokopříjmových," upozorňuje Bartoň.
Sociolog Daniel Prokop navrhuje upravit stávající slevy.
"V Česku bych zvýšil slevu na první dítě," říká Prokop. Teď si od základu daně odečítají rodiny na první dítě slevu 15 204 tisíc. Prokop ji navrhuje zvýšit na 24 840.
A zároveň by zavedl dodatečnou slevu na dítě do tří let.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček naopak daňové úlevy hájí. "Podpora rodin s dětmi skrze daňové úlevy je efektivnější než vyplácení sociálních dávek," míní Křeček.
"Daňové úlevy jsou motivační, protože jsou vázány na pracovní aktivitu. Výplata sociálních dávek naopak může v některých případech od práce odrazovat," uzavírá.
