Praha - Po týdnu napětí v koalici se v úterý sejde premiér Petr Nečas s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem kvůli evropské smlouvě o rozpočtové kázni.
Klíčovou otázkou jejich schůzky bude podpis eurosmlouvy. Evropa se dokument chystá podepsat na březnovém summitu a TOP 09 v čele se Schwarzenbergem doufá, že se přidá i Nečas.
Podle ministra obrany a bývalého vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry ale nejsilnější vládní strana nehodlá s konečným ano dohodě spěchat.
"Pokud smlouvu v březnu nepodepíšeme, nebude to znamenat konec světa, ani se nedostaneme do izolace. Není kam spěchat," říká Vondra v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
"Smlouvu netorpédujeme"
Vondra odmítá, že by Česko přišlo v Bruselu definitivně o pověst spolehlivého partnera, když v rozmezí jednoho měsíce otočilo ve svém postoji k eurosmlouvě.
"Je to dohoda, která je důležitá pro členy eurozóny. V tomto ohledu my neuděláme nic, abychom tuto dohodu torpédovali, nebo ji zpochybňovali," dodal.
ODS a TOP 09 se ale zřejmě bude muset především shodnout na tom, jak si poradí s referendem o přijetí eura. Zatímco Nečas jej slíbil ODS na kongresu, Schwarzenberg říká, že k přijetí eura se už Česko zavázalo v přístupových smlouvách.
Vláda rozhodování o přistoupení ke smlouvě svázala právě s rozhodnutím o způsobu přijetí eura.
"Referendum o přijetí eura je jedna z možností, je možno dát i jiné politické záruky. To je otázkou budoucí diskuze," říká politik.
A.cz: Podepíše Česko smlouvu o rozpočtové kázni na březnovém summitu jako ostatní země EU s výjimkou Británie?
Nic nás netlačí. Pokud dohodu nepodepíšeme, nebude to znamenat konec světa, ani se nedostaneme do izolace. Ostatně v prosinci Karel Schwarzenberg a Bohuslav Sobotka vyjádřili okamžitou ochotu věnovat Mezinárodnímu měnovému fondu 89 miliard korun. Díky našemu postoji byla nakonec výše naší půjčky 39 miliard.
A.cz: Kdybyste měl osobně nějakého partnera, který by v prosinci řekl, že s vámi půjde do nějakého důležitého projektu a v lednu by otočil s tím, že možná časem si to rozmyslí. Neztratil by vaši důvěru?
Takové jednání je v evropské politice naprosto běžné. Tady sedíme v pátek v Bruselu, Španělé včera řekli ne systému Alliance Ground Surveillance. Dnes možná řeknou podmíněné ano. Je to naprosto běžné.
Nejednoznačnost? Běžná věc
A.cz: My jsme příjemci peněz z EU. Když ale po nás chce EU gesto, že jsme připraveni se podílet na záchraně eurozóny, neřekneme ani jasné slovo.
Francouzský prezident, který v prosinci všechny dotlačil k tomu, aby se šlo cestou mimo rámec struktur EU, tedy cestou mezivládní dohody, teď na té poslední Evropské rady podle mých informací indikoval, že možná ani Francie nebude připravena smlouvu v březnu podepsat. Tyto nejednoznačnosti jsou běžná záležitost.
A.cz: Co je ten důvod, proč jsme k eurosmlouvě na summitu nepřistoupili?
Není tu důvod ukvapeně na cokoli přistupovat, kamkoli spěchat. Je to dohoda, která je důležitá pro členy eurozóny. V tomto ohledu my neuděláme nic, abychom tuto dohodu torpédovali, nebo ji zpochybňovali. Chápeme důvody, proč je ta dohoda důležitá. Chápeme, proč je důležité stabilizovat poměry v eurozóně. Na druhou stranu pro každého by taková dohoda měla přinášet své plusy a minusy.
Pozice nečlenské země je jiná, protože účast pro ni předpokládá nést náklady, ale ty benefity mít odloženy až do okamžiku vstupu do eurozóny. Je evidentní, že tato dohoda, která má být v březnu podepsána, je jeden z nástrojů, které zásadním způsobem změní fungování samotné eurozóny. Čili vzít si tu nějaký čas na rozmyšlenou není vůbec od věci. Nás nic nenutí na to okamžitě kývat.
A.cz: Ostatní země bez eura ale k smlouvě také přistoupily.
Je ještě velkou otázkou, jak se k tomu jednotlivé země postaví. Nechci mluvit za jiné, ale pokud jde o český postoj, myslím si, že rozvaha je zcela na místě a pokud bych měl parafrázovat, co kdysi říkával Miroslav Kalousek, že jsou tady jasné postoje ano, ano a jasné ne, ne, ale pak je tu taky tradiční postoj toho nezpochybnitelného, krystalicky čistého, rozhodného lidoveckého možná.
A.cz: Podmiňujete podpis politickou dohodou na referendu o přijetí eura?
Premiér měl od vlády mandát na poslední jednání Evropské rady, kde bylo jasně uvedeno, že český souhlas je podmíněn několika věcmi. Zaprvé shodou doma na ratifikaci této dohody. Za druhé byl podmíněn některými změnami v textu smlouvy, například plnohodnotnou účast na eurosummitech. Měli jsme zásadní připomínky k některým hlasovacím procedurám. Dlužno říct, že žádná z těch našich věcných výhrad nebyla plně uspokojena. To jsou věcné důvody, stejně jako ty procedurální, tedy domácí shodu na ratifikaci. Není důvod kamkoli spěchat. Můžeme k tomu přistoupit kdykoli v budoucnosti.
A.cz: ODS a VV staví TOP 09 do situace, buď bude referendum o smlouvě, nebo o euru. TOP 09 nechce ani jedno.
To se dá říct i opačně. TOP 09 má tendenci stavět své dva koaliční partnery tak, že pokud k tomu nepřistoupí okamžitě, nastane konec světa. Máme koaliční dohodu, jejíž součástí je, že pokud se na evropském hřišti bude jednat o zásadní přesun kompetencí, má o této věci být referendum. A my říkáme, tato dohoda zásadně spolu s dalšími opatřeními změní podmínky fungování eurozóny, v takovém případě by bylo férové a odpovídalo by to principu, který je v koaliční dohodě, uspořádat referendum nejpozději v okamžiku přistupování naší země do eurozóny. Nevidím tady žádný důvod náš postoj měnit.
V české politice po uši
A.cz: Bude vláda chystat zákon o referendu o euru?
Je to jedna z možností, je možno dát i jiné politické záruky. To je otázkou budoucí diskuze, zatím tu dohodu nemáme.
A.cz: Před koalicí se rýsuje nový spor. Nejpozději v létě má dojít ke střídání českého velvyslance při Evropské unii. Už je ve vládě shoda na tom, kdo jím po velvyslankyni Mileně Vicenové bude? Velvyslankyni Vicenovou jste vybíral vy coby vicepremiér pro Evropu, zároveň je ale coby diplomat tento post podřízen ministrovi zahraničí.
Velvyslance navrhuje ministr zahraničí a potřebuje k tomu souhlas vlády a prezidenta. U všech velvyslanců probíhají konzultace s vládou a prezidentem, aby takový návrh nenarazil. Pokud jde o osobu velvyslance EU, řekl bych, že je to osoba o řád někde výš než běžný velvyslanec. Ať chceme, nebo nechceme, působení v Bruselu má velké přesahy do domácí politiky. Předpokládám, že otázka nástupce paní velvyslankyně bude určitě projednávána i v koalici.
A.cz: Kandidáty nemáte?
Projednávání velvyslanců je v utajovaném režimu. Není to žádný veletrh, nebudu říkat žádná jména.
A.cz: Pro vás by to byla zajímavá funkce? Loni jste nabídl demisi premiérovi kvůli kauze ProMoPro.
Jsem v české politice až po uši a žádný výjezd do zahraničí neplánuji.
A.cz: Nicméně kdyby byli vaši někdejší podřízení v kauze ProMoPro obviněni, zvažoval byste rezignaci?
Já jsem k ProMoPru všechno, co jsem chtěl, řekl. Nevidím důvod říct jediné písmenko navíc, je to věcí vyšetřování a musí se to vyšetřit.
V NATO máme dobrou pozici
A.cz: Rozhovor probíhá na půdě NATO. Jakou v něm má Česká republika pozici? Jedná se o protiraketové obraně, ale z dob vyjednávání o radaru ví se o Češích, že na své půdě nesnesou vojenská zařízení. Akce v Lybii se česká armáda také nezúčastnila.
Neřekl bych, že máme špatné postavení. Během včerejší schůzky jsem dostával slovo v první skupině vystupujících. Naši vojáci v Afghánistánu dělají skvělou práci. To, že jsme nebyli v Libyi, mělo své racionální a pochopitelné důvody. V zásadě naše letectvo není vybaveno všemi systémy, aby se vzdušné operace mohlo zúčastnit. My jsme to dopředu řekli a nikdo se tomu nedivil. V posledních deseti patnácti letech jsme byli ve všech důležitých misích, na Balkáně, v Afghánistánu, v Iráku. Nikdy jsme se nepostavili zády.
A.cz: Česko se nyní hodlá profilovat trénováním pilotů vrtulníků.
Jednáme o zřízení mezinárodního centra leteckého výcviku. Bylo by to zaměřeno na výcvik pilotů helikoptér a souvisejícího personálu. Jde o sdílení a úsporu nákladů. Zatím jsme se domluvili s Chorvaty. Základní výcvik bude probíhat u nás, výcvik v náročném horském nebo přímořském terénu tam. Bude to otevřeno dalším zemím, zájem už indikovali Maďaři. Je to zaměřené na ty, kdo používají ruské vrtulníky Mi-17, které jsme měli úspěšně nasazeny v Afghanistánu.
A.cz: Kdo se tam má cvičit? Jakou by mělo centrum kapacitu?
Závisí na tom, kolik zemí do toho vstoupí a jaká bude poptávka ze strany členských států. Ten základ je postaven na potřebách vycvičit piloty pro afghánskou armádu, což probíhá u nás a v Kábulu. Ale předpokládáme, že to bude pokračovat i poté, co afghánská mise skončí. Dávat si konkrétní počtové cíle, je předčasné. Je to začátek.
A.cz: Klíčová bude podpora USA. Dostaneme toto centrum jako kompenzaci za radar, tedy coby symbolickou přítomnost „západních" vojenských struktur?
Tyto vazby nebo paralely bych nestavěl. Faktem je, že USA se podílejí finančně na výcviku, který probíhá v Pardubicích, probíhá to i na základě peněz uvolněných Kongresem. My jsme rádi, že tu máme tuto podporu. S radarem bych to nesrovnával. Jediné, jak to lze porovnat, je trochu podobný princip. Sdruží se tu prostředky, více zemí si pořizuje nějaký systém a je to levnější, než kdyby si to každá země pořizovala sama.
A.cz: Na květnovém summitu NATO v Chicagu se má rozhodovat i o protiraketové obraně. V Česku měl být radar, ale sešlo z toho. Bude se na tom Česko nějak podílet?
Samozřejmě to bude systém, který bude chránit i nás. Nevylučuji, že v budoucnosti nebudeme mít nějakého našeho vojáka v centru v Ramsteinu nebo kdekoli jinde. Samozřejmě jakmile ten systém bude funkční, budeme se finančně podílet na jeho provozování. Zatím ty první fáze jsou financovány USA.
A.cz: Pokud by v podzimních volbách v USA vyhráli republikáni, je možné, že by se projekt umístění některého z prvků protiraketové obrany mohl vrátit na půdu Česka? Tedy že by se ten projekt oživil?
Nemůžu vyloučit, že kdyby přišla do vlády jiná administrativa, tak své plány nepřehodnotí. Ale myslím si, že teď nemá cenu spekulovat. Jde o to, aby byl systém, který je dnes ve výstavě, dokončen, protože to je systém, který bude chránit celou Evropu.
