Jak se daří s evropskými dotacemi
Zatím vyčerpané dotace v %
2006 2005 Slovinsko 52,3 27,4 Estonsko 51,5 28,3 Maďarsko 49,9 22,5 Polsko 38,5 19,3 Litva 36,8 21,5 Slovensko 36,7 19,8 Lotyšsko 34,2 24,0 Česko 33,3 18,1
Tabulka upozorňuje, jaký podíl evropských dotací z rozpočtu 2004-2006 se podařilo vyčerpat jednotlivým zemím.
Praha - Koncem roku 2006 platilo, že z nových členů EU čerpají dotace nejhůře Češi. Ukazuje to dnešní zpráva Světové banky o ekonomickém vývoji střední a východní Evropy.
Během tří let Češi dostali pouze třetinu dotací z těch, které smějí čerpat nejdéle do roku 2008. Jsou nejhorší, příliš se však neliší od čtyř dalších nových členů EU, kteří také nestihli vyčerpat víc než 40 procent.
Pochvalu naopak zaslouží Slovinci, Estonci a Maďaři, kteří dokázali koncem minulého roku či začátkem letošního získat přes polovinu slíbených dotací. V minulém roce se ukázalo, že zemím Visegrádu se dařilo stahovat dřívější náskok pobaltských zemí. Proto je také pravděpodobné, že Češi v čerpání brzy předstihnou Lotyše. Mezi státy Visegrádu se ovšem Česku dařilo nejhůře.
Spíše jako Řecko
Zpráva Světové banky připouští možnost, že se některým z nových členských zemí nepodaří příděl vyčerpat.
Ukazuje to na příkladu zemí "staré evropské patnáctky", které čerpaly dotace po celých sedm let minulého rozpočtového období. Dva roky před uzávěrkou se přes čtyři pětiny dotací podařilo získat Irsku, Rakousku a Španělsku, naopak Řecko se už musí smířit se ztrátou, protože zatím dostalo jen málo přes polovinu.
"Je předčasné soudit, které z nových členských zemí budou následovat spíše irskou, nebo řeckou cestu," stojí ve zprávě.
Především pro Čechy a Lotyše ovšem následování Irska znamená významně zrychlit.
Česko - země průmyslu
Světová banka je k ekonomicky rychle rostoucímu regionu kritičtější, než byla dříve. Například očekává, že se růst zpomalí ve všech zemích s výjimkou Slovenska, Polska a Bulharska.
Důvodem je fakt, že už nerostou zahraniční investice a také se zastavuje boom soukromé spotřeby, který byl mimořádně velký především v Pobaltí. Polákům, Slovákům a s odstupem také Maďarům se však daří nahradit tento výpadek rostoucím exportem.
Češi jsou speciální případ. Mají ze všech zemí regionu nejlepší obchodní bilanci, nedaří se jim však už příliš zlepšovat. Naopak jejich konzum dosud rostl pomaleji než v ostatních zemích s výjimkou Maďarska, kde vláda tvrdě škrtá v sociálních dávkách a zvyšuje daně.
Zvláštnost České republiky může vysvětlit jeho hospodářská politika. Jako v jediné ze všech zemí regionu stál ekonomický růst na průmyslové produkci. Ve všech ostatních včetně Slovenska rostly především služby.
Euro v nedohlednu
V celém regionu se jen velmi obtížně daří bojovat s rozpočtovými schodky a stav veřejných financí viditelně zlepšují pouze Poláci, Bulhaři a Estonci. Důsledkem je mimo jiné fakt, že s výjimkou Slováků, kteří měli loni schodek těsně nad třemi procenty, všechny ostatní země odložily plány na přijetí eura, pokud nějaké měly.
Z pohledu rozpočtových schodků mají k euru nejdále Maďaři s Čechy, naopak inflační kritérium neplní především Bulharsko, Rumunsko a Lotyšsko. Stav veřejných financí totiž vyžaduje zásadní reformy.
"Zájem o reformy v celém regionu oslabuje. Důvodem je únava po vstupu do EU, nestabilní politická situace a slabá úroveň administrativy," píší experti Světové banky.
"Podnikají se jen malé kroky a jen zdánlivě se provádějí reformy podnikatelského prostředí, veřejné správy, práva a pracovního trhu." Je prý nutné, aby se země střední a východní Evropy začaly skutečně zlepšovat.
