Praha - Limit pro malou veřejnou zakázku u stavebních prací se od příštího roku znovu zvýší na šest milionů korun.

Počítá s tím vládní návrh zákonného opatření, které ve čtvrtek schválil Senát. Oproti vládnímu návrhu zdvojnásobil současný limit, který by se jinak od příštího roku snížil na jeden milion korun. Usnadnil také zadavateli postup při opakovaném výběrovém řízení.

Premiér Jiří Rusnok všechny senátní úpravy v zásadě podpořil s tím, že situaci v zadávání zakázek zlepšují. "Bez schválení tohoto zákonného opatření by situace ve vypisování veřejných zakázek, která již tak je tristní, byla katastrofální," uvedl předseda vlády.

Zákonné opatření nyní dostane k podpisu prezident a jeho platnost bude muset potvrdit nová sněmovna.

Návrat k šestimilionovému limitu, který platil do loňského dubna, prosadil senátor ODS Pavel Eybert. Podle jeho návrhu se rovněž zvýší limit pro zakázky na služby z jednoho na dva miliony korun.

Pokud by opatření nebylo schváleno, snížením hranice pro podlimitní zakázky u stavebních prací by podle premiéra vzrostla administrativa a prodloužil by se také proces ve stavebnictví.

To by podle něj poškodilo zadavatele i dodavatele. Bez přijetí zákonného opatření by se počet zadávacích řízení zvýšil zhruba o 11 500 ročně a zpomalilo by se čerpání peněz z fondů EU.

TIC: jde o nesmyslný postup

V současnosti musí být zadávány stavební zakázky v režimu zákona, pokud je jejich předpokládaná hodnota vyšší než tři miliony korun. Senát vrátil hranici na úroveň, která platila do loňského dubna.

Pokud by zákonné opatření neplatilo, podle zákona o zadávání veřejných zakázek by od ledna muselo postupovat už u zakázek nad milion korun.

Podle ředitele Transparency International Davida Ondráčky jde o nesmyslný postup. "Limity se snižovaly proto, aby se více soutěžilo. Třímilionový limit u stavebních zakázek je rozumný, vyšší šestimilionový už je kontraproduktivní a jde proti smyslu veřejných soutěží," reagoval na zvýšení limitů Ondráčka. Dodal, že je to jen populistický krok.

Překvapení neskrýval ani Tomáš Langr, předseda představenstva společnosti Odidea, která se veřejnými zakázkami zabývá. "Vše se vrací do původní podoby. Zadavatelé dostanou větší volnost, a tím pádem mohou opět účelově rozdělovat veřejné zakázky na menší části," poznamenal Langr, podle kterého udělal Senát velký krok zpět.

"Transparentnost veřejných zakázek se opět sníží," doplnil Langr.

Povinnost vyznačit změnu podmínek

Navrhovaná změna v opakovaném výběrovém řízení se týká postupu zadavatele po povinném zrušení výběrového řízení, v němž by měl k dispozici pouze jednu nabídku.

Zadavatel si ale podle autora úpravy, někdejšího ministra pro místní rozvoj Radko Martínka (ČSSD), bude moci proti vládou navrhovanému znění znovu určit zadávací podmínky. Bude ale muset vyznačit, v čem se od původních podmínek liší.

U opakovaných zakázek má být opatřením také zrušena povinnost uveřejňovat předběžné oznámení, které nyní každou soutěž prodlužuje o měsíc.

Zákonné opatření také ruší institut osoby se zvláštní způsobilostí, tedy zaměstnance, který absolvoval zvláštní školení na ministerstvu pro místní rozvoj. Těchto státních úředníků měly být podle vlády tisíce, není ale žádný, neboť ministerstvo na jejich proškolení nedostalo peníze.

V zákoně bude podle Senátu zrušena také povinná účast architektů v hodnotících komisích u nadlimitních zakázek na stavební práce.

Vznik oponentů se odkládá

Opatření také odkládá vznik oponentů a hodnotitelů u nadlimitních veřejných zakázek, neboť předpokládaný seznam hodnotitelů neexistuje, což by znemožnilo zadávání nadlimitních zakázek.

Zatím poslední novela zákona o veřejných zakázkách platná od dubna 2012 snížila zákonné limity pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu z dosavadních dvou milionů korun bez DPH na polovinu.

Pro stavební práce novela limit snížila z šesti milionů bez DPH na tři miliony. Od 1. ledna 2014 pak měla pro obě oblasti veřejných zakázek podle této novely platit stejná výše limitu - jeden milion korun bez DPH. To nyní Senát zrušil. Kromě toho musí být všechny dokumenty a informace související s veřejnou zakázkou veřejné.

Novela také zrušila u veřejných zakázek losování. Zadavatel musí nově zveřejňovat konečnou cenu za zakázku a seznam subdodavatelů. Důvodem přijetí novely bylo zvýšení transparentnosti při zadávání veřejných zakázek.