Praha - Poslanci nepodmíněně odsouzení k trestu odnětí svobody by podle návrhu Miroslavy Němcové, který v pátek poslala sněmovna do druhého čtení, přišli o svůj mandát.

Pro hlasovalo 123 poslanců, proti nebyl nikdo.

Vzhledem k tomu, že se jedná o změnu ústavy, bude pro tento návrh potřeba sehnat podporu napříč politickým spektrem v obou komorách Parlamentu ČR.

"K zániku mandátu by nemělo vést každé odsouzení poslance nebo senátora," píše se v důvodové zprávě k návrhu - závažnost takového protiprávního jednání by proto měla odrážet skutečnost, že by za něj byl zákonodárce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.

"Základ toho zákona jistě stojí za projednání, ale je tam několik věcí, na které je třeba dát pozor - zánik mandátu při odsouzení k trestu odnětí svobody neříká, jakých trestných činů či jaké délky trestu se to týká," zmínil v rozpravě jeden ze sporných bodů Stanislav Grospič (KSČM).

Podmínka? Není problém

Nicméně za současného znění návrhu by se situace nezměnila třeba pro poslance a senátory odsouzené sice pravomocně, ale "pouze" k podmínečnému trestu.

Vládě je však i toto málo - v jedné ze svých připomínek se zmiňuje například o možnosti, kdy se alternativní trest může přeměnit v trest odnětí svobody.

Kabinet argumentuje, že za těchto podmínek by mohl mandát zaniknout i v případě, pokud by "odsouzený poslanec nebo senátor nevykonal třeba i jen jednu hodinu trestu obecně prospěšných prací", což podle svého názoru považuje za nepřiměřené.

Vláda také upozorňuje na to, že k nepodmíněnému trestu odnětí svobody může být člověk odsouzen za trestné činy spáchané z nedbalosti a má proto pochybnosti o přiměřenosti takové úpravy.

"Existuje řada řešení, která by mohla odstranit pochybnosti vyjádřené vládou. Sněmovna činí první krok k vydání, proběhne soud a ten rozhodne - a řešení by tak mohlo být, že by sněmovna nakonec stvrdila také odnětí mandátu po rozhodnutí soudu, například ústavní většinou," navrhla jedno z možných řešení vládních připomínek Němcová.