Červnového průzkumu se zúčastnilo 2856 respondentů z Česka.

Snahy o ovlivnění voleb z Ruska očekává 42 procent respondentů z Česka, ze strany EU 41 procent Čechů. Respondenti v Polsku, dotazovaní několik dní po skončení druhého kola prezidentských voleb v zemi, vyjádřili v zásadě obdobné postoje jako Češi, uvedli autoři průzkumu.

Za nejpravděpodobnější považovali ovlivnění voleb ze strany Ruska (47 procent), následované Evropskou unií (39 procent) a Spojenými státy (35 procent).

Oproti tomu postoje slovenských respondentů se od názorů Čechů a Poláků poměrně výrazně liší. Jako nejpravděpodobnějšího aktéra vměšujícího se do voleb vnímají Slováci především Evropskou unii (46 procent), následují USA (39 procent) a až na třetím místě Rusko (38 procent).

Ve srovnání s dřívějším výzkumem, který Středoevropská observatoř digitálních médií uskutečnila před volbami do Evropského parlamentu na jaře 2024, jsou aktuální výsledky podobné, a to zejména v případě českých respondentů. Nejvýraznější změnou je pokles obav z ovlivnění voleb Ruskem v Polsku, loni je vyjádřilo 63 procent dotázaných Poláků. Na Slovensku zase od té doby mírně vzrostl podíl respondentů, kteří považují za pravděpodobné ovlivnění voleb ze strany EU.

Volby do sněmovny, ze které vzejde příští vláda, se v Česku uskuteční začátkem října. V Polsku a na Slovensku by se příští parlamentní volby měly konat v řádném termínu na podzim 2027.