Brno - Jsou nevidomí a sami si ani neuvaří čaj. Na jižní Moravě existuje jediné místo, kde se to můžou naučit. I toto slepecké centrum už je zastaralé, v Brně ale na modernizaci nejsou peníze.

Stejně tak chybí peníze na další sociální zařízení - pro bezdomovce, děti ulice nebo staré lidi. Brněnské neziskové organizace mají desítky projektů, jak všem těmto lidem pomoci. V Bruselu jsou na ně nachystány stovky milionů korun.

Brněnský magistrát ale tyto peníze nechce. Alespoň tak to vidí zástupci neziskových organizací.

"Až budeme žádat o evropské peníze, budeme mít smůlu. V mnoha případech se nám zřejmě nepodaří dostat dotaci na sebelepší projekt, který by Brnu sloužil. A to právě kvůli brněnskému magistrátu," shodují se zástupci organizací.

Jak je to možné? Magistrát totiž pustil jen minimum projektových záměrů neziskových nestátních organizací ze sociální oblasti do dokumentu, který je pro získávání peněz klíčový - do integrovaného plánu rozvoje města.

Podle jedněch to způsobila obyčejná nevědomost úředníků, podle druhých je to obrázek dlouhodobého macešského přístupu města k neziskovým organizacím.

Nechtějí peníze, které potřebují

"Město v podstatě znemožnilo získávání peněz, které samo potřebuje," tvrdí ředitel brněnské Charity Karel Kosina.

Jeho slova potvrdil i předseda Asociace nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje Jaromír Hron. Podle něj se problém navíc netýká jen sociální oblasti. Také v ostatních kategoriích se do integrovaného plánu prosadilo jen minimum nestátních neziskových subjektů.

"Dá se říct, že veškeré peníze pro neziskovky v rámci integrovaného plánu do roku 2013 jsou nenávratně pryč," uvedl Hron.

Proč je pro organizace účast v integrovaném plánu tak důležitá? "Kdo v plánu není, přichází automaticky o deset bodů v hodnocení svého záměru, kdekoli by na projekt žádal o evropské peníze," vysvětluje Kosina.

"V situaci, kdy bojujeme o každý půlbod, obrovsky ztrácíme," dodává Lenka Zemanová z Centra pro rodinu a sociální péči.

Jinými slovy, kdyby například brněnská charita žádala u ministerstva pro místní rozvoj o peníze z programu Lidské zdroje a nezaměstnanost a dostala se do souboje o peníze s neziskovkou z jiného města, která by byla zahrnuta v tamním integrovaném plánu, Brno by proti svému soupeři zbytečně deset bodů ztrácelo.

Například magistrát v Ústí nad Labem přitom na svém webu všechny žadatele o peníze z evropských fondů výslovně vyzývá, ať se do integrovaného plánu města přihlásí, že tak budou mít desetibodový náskok.

Nevědomost nebo naschvály?

Proč tedy Brno "své" neziskové organizace nemotivuje tak jako jiná města? Zemanová věří, že se to stalo jen kvůli nevědomosti úředníků.

Hron volí příkřejší slova. Postup Brna prý odpovídá tomu, jak se ve městě odjakživa k neziskovým organizacím přistupuje.

"Integrovaný plán vznikl naprosto bez spolupráce s námi. Do poslední chvíle nás například město nevyzvalo, že můžou žádat o peníze na takzvané tvrdé projekty. Zato městské části informovali dlouho předem," řekl Hron.

Jeho přesvědčení potvrzuje i fakt, že zatímco ze svých pěti projektových záměrů si město do plánu prosadilo čtyři, neziskovým organizacím z jedenácti záměrů vzalo také pouze čtyři.

Magistrát jakékoli pochybení odmítá. Organizace se prý zkrátka musí snažit předkládat tak dobré projekty, aby deset bodů navíc nepotřebovaly.

"Projekty nebudou v žádném případě penalizovány. Naopak, pokud bude projekt zařazen do integrovaného plánu, může dostat extra deset bodů v hodnocení. V krátkosti, projekt musí být tak dobrý, že dostane podporu i bez tohoto zvýhodnění," uvedl Ivan Hloušek z Magistrátu města Brna.

Asociace nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje je přesto přesvědčena, že integrovaný plán v Brně neziskovky znevýhodňuje a hodlá ho napadnout. Zatím totiž dokument neschválila nadřízená Regionální rada.