Lidé se mohou seznámit například s tvorbou romského umělce Nihada Nina Pušiji. Fotograf a fotožurnalista působící v Berlíně se ve své tvorbě dlouhodobě zaměřuje na dokumentaci života Romů v Evropě a na Balkáně. Výstava představuje kromě děl Pušiji i další osobnosti německé romské umělecké scény, Lidiji Mirkovićovou a Alfreda Ullricha.

Výstava propojuje umění a aktivismus, doplňuje ji současná tvorba českého kolektivu Romane Khale Panthera a umělců z organizace ARA ART ve spolupráci s Divadlem Husa na provázku. Podle kurátorky Artivist Labu v kampusu Hybernská v centru Prahy Tamary Moyzes přináší každé z prezentovaných děl osobní přístup ke kolektivnímu traumatu. Výstava podle ní dává prostor hlasům, které byly v historii umlčovány. Lidem umožňuje setkat se s romskou pamětí tak, jak ji prezentují Romové různých generací, uvedla.

Lidé mohou zhlédnout i dílo Mirkovićové. Jedná se o video, ve kterém si nechává vytetovat fiktivní číslo z tábora v Osvětimi. Číslo, které má vytetované na ruce, nikomu nepatřilo. Rozhodnutí nechat si tetování udělat trvalo asi tři roky, uvedla Mirkovićová. "Jedná se o akt solidarity," řekla ČTK, tetování má nyní asi 14 let.

Akce pokračuje i v sobotu, v Atriu Žižkov se uskuteční veřejné čtení jmen romských obětí holokaustu. Součástí programu bude podle organizátorů také scénické vyprávění příběhů přeživší pamětnice Alžběty Demeterové v podání Pavlíny Matiové.

V Protektorátu Čechy a Morava byla drtivá většina Romů shromážděna v táborech v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu, odkud byli deportováni do nacistického vyhlazovacího tábora Březinka na území dnešního Polska, kterým postupně prošlo zhruba 22 000 evropských Romů. V létě 1944 byl tábor po odsunu práceschopných vězňů zlikvidován. Za jedinou noc ze 2. na 3. srpna bylo v plynových komorách zavražděno několik tisíc lidí.

Z českých Romů přežilo druhou světovou válku méně než 600, uvádí Muzeum romské kultury. To znamená, že bylo vyvražděno 80 až 90 procent předválečné romské populace.