Když v roce 1968 vznikli Black Sabbath, československá hudební scéna byla na slušné úrovni. Řada bigbítových kapel tehdy odpovídala evropskému standardu. Jak ale vzpomíná hudební publicista Petr Korál, kapela kolem Ozzyho Osbournea u nás zpočátku zůstávala zcela neznámá. "V době jejich vzniku o nich tady prakticky nikdo nevěděl. Do povědomí fanoušků se dostali až s vydáním první desky a jejich prvními hity," říká.
V 70. letech se Black Sabbath stali u českých fanoušků obrovsky populární, přestože se o nich veřejně příliš nemluvilo. Média je ignorovala a jejich hudba se šířila neoficiálně. "Desky se sem dostávaly pašováním. Vozili je třeba řidiči kamionů. Lidé si je pak nahrávali na kotouče nebo kazety a šířili je dál. Originál měl málokdo," vysvětluje Korál.
S podobnou zkušeností přichází i Pavel Chuchvalec z Benešova: "Black Sabbath jsem zaznamenal v 80. letech. Jednou dvakrát do roka jsem mohl legálně vycestovat za sestrou do Švýcarska. Odtud jsem vždycky přivážel desky do Československa a dál je distribuoval. Měl jsem s tím pak problémy, dokonce jsem musel k soudu, tak jsem si je nechával posílat na různé adresy mých kamarádů," popisuje.
Hudebně se ale tuzemské kapely Black Sabbath příliš nepřibližovaly. "Spíš tady vznikaly kapely, které zněly jako Deep Purple nebo Uriah Heep. Black Sabbath byli těžko napodobitelní, nejen kvůli svému zvuku, ale možná i kvůli tomu, že jejich temná estetika byla pro tehdejší režim silně provokativní. Některé kapely možná měly i strach," uvažuje Korál.
Přesto se jejich písničky objevovaly, zejména na tanečních zábavách, v podobě předělávek s českými texty. Například Jiří Schelinger nazpíval vlastní verzi písně "A National Acrobat" s názvem "Metro, dobrý den". "Bylo to takové nepřímé prosazení Black Sabbath na domácí scéně," dodává.
Pro české publikum se Black Sabbath stali kultem. Spolu s Led Zeppelin, Deep Purple nebo Uriah Heep patřili mezi "zakázané velikány", ke kterým se fanoušci obraceli jako k něčemu zakázanému a výjimečnému. "Tím, že jsme je nemohli vidět naživo, se jejich legenda ještě víc posilovala," říká Korál.
Osobně se s tvorbou Black Sabbath a Ozzyho Osbournea seznámil díky staršímu bratrovi. "Zaujalo mě to okamžitě. A když pak Ozzy rozjel sólovou kariéru, sledoval jsem i tu. Bylo fascinující sledovat, jak se od Black Sabbath odděluje a zároveň se snaží profilovat jinak," říká.
V 90. letech Ozzyho popularita v Česku ještě vzrostla. "Když v roce 1995 poprvé vystoupil v Praze ve Sportovní hale na Výstavišti, oba koncerty byly vyprodané." Už o rok dříve vystoupili v Ostravě Black Sabbath, tehdy ale se zpěvákem Tonym Martinem.
Smrt Ozzyho Osbournea vnímá jako symbolický konec jedné z nejvýznamnějších kapitol rockové historie. "To, co Black Sabbath předvedli na prvních čtyřech albech, ovlivnilo nespočet kapel a dalo základ celé řadě žánrů. Pro mě jsou nejvlivnější rockovou skupinou všech dob," ukončuje Petr Korál.
