Brno - Nejvyšší soud potvrdil právo otce žijícího v cizině, aby mu bylo vydáno dítě, které matka bez jeho vědomí odvezla do Česka.
Jen výjimečně toto právo nemusí být vzato do úvahy - tehdy, když existuje vážné riziko, že děti budou návratem podstatně poškozeny.
Tento podstatný závěr učinil Nejvyšší soud na případem, kdy v dovolání rozhodl v otcův prospěch ve sporu mezi českou matkou a otcem z Izraele.
Nejvyšší soud rozhodl opačně než předtím Okresní soud v Bruntále a Krajský soud v Ostravě.
Matka se dvěma dětmi z Izraele odjela bez vědomí otce zpět do Česka, otec se snaží o jejich vydání dva roky.
Zůstaňte v Česku
Krajský soud přitom návrat do Izraele odmítl s tím, že by děti vystavil nebezpečí duševní újmy.
"Je v zájmu dětí s ohledem na jejich věk a dosavadní průběh jejich fyzického, duševního a citového vývoje, aby mohly nadále vyrůstat v péči matky, bez ohledu na to, na jakém teritoriu s ní budou žít," uvedl ve svém rozhodnutí.
Soud měl k dispozici posudky odborníků, podle kterých jsou děti na matku fixovány. Uvedl také, že by bylo výhodné, kdyby nebyly vystavovány stresujícím situacím v Izraeli.
Musí jít o vážné riziko
Senát Nejvyššího soudu rozhodnutí o nevydání dětí z Česka zrušil, protože řekl, jaká rizika musí dětem hrozit.
"Důvodem k nenavrácení dítěte musí být takové riziko, které není jen vážné, ale musí se jednat o podstatnou a nikoli jen triviální újmu," rozhodli soudci Nejvyššího soudu.
Podle soudců to byla matka, která děti protiprávně v České republice zadržela, a vytrhla je tak z prostředí, kde se narodily a žily společně s oběma rodiči - tím jim způsobila psychické trauma.
Podle Nejvyššího soudu mají děti vytvořeny v Izraeli podmínky k bezpečnému návratu do země, nic nenasvědčuje tomu, že by je to uvrhlo do vážného rizika.
Co říká úmluva
Podle Haagské úmluvy, která upravuje podmínky při sporech rodičů o děti, může vážně nebezpečí pro děti existovat v případech, kdy jsou navráceny do válečné zóny, do oblastí, kde je hladomor, nebo v případech, kdy existuje vážná hrozba, že budou zenužívány.
A to v případě sporu o děti narozené v Izraeli podle Nejvyššího soudu nenastalo.
"Je v nejlepším zájmu obou dětí, aby věcné rozhodnutí o právu péče o obě děti vydal soud v jejich obvyklém bydlišti, tedy v Izraeli, který je s poměry dětí a jejich situací nejlépe obeznámen," rozhodli soudci.