Na konferenci se střetával razantní postoj disidentů s opatrnějším postupem některých politiků a úředníků. "Sankce nic nezměnili, i jako zastánce tvrdé linie se domnívám, že je na čase změnit přístup," řekl europoslanec Pavel Svoboda, když pochvalně hodnotil novou dohodu mezi Evropskou unií a Kubou. Podobně pozitivně ji hodnotili i ostatní panelisté, bývalý europoslanec Libor Rouček a zástupce Evropské služby pro vnější činnosti Aldo Dell´Ariccia. Opačný pohled však měl Kubánec a bývalý politický vězeň Pedro Fuentes-Cid: "Castro terorizuje kubánský lid. A nyní má díky této dohodě v kapse miliony dolarů. Kdyby se miliony dolarů, které dostává kubánská vláda, daly Kubáncům samotným, byla by Kuba už svobodná," řekl Fuentes-Cid.
O zhoršení situace na Kubě hovořil Šimon Pánek, ředitel Člověka v tísni. "Pod rouškou pomalého otvírání se světu, kubánský komunismus znovu začíná být tvrdší vůči svým odpůrcům. V diskuzi nad přístupem mezinárodní komunity proto apelovala Rosa Maria Paya: "Prosím, buďte odvážní a mluvte veřejně pravdu o tom, co se na Kubě děje, o útlaku kubánského národa." V této souvislosti hovořil o Kubě jako mezinárodním aktéru i zástupce Organizace amerických států Gonzlo Koncke, který Kubu označil za hlavní destabilizační prvek Latinské Ameriky. Zároveň dodal, že "dodržování lidských práv na Kubě je zásadní hlavně pro samotné Kubánce, ale i pro záchranu demokracie v celé oblasti." I proto je podle Daniela Maffeie z Federální námořní komise USA důležité ukazovat Kubáncům dnešní svět, aby se samotní občané mohli rozhodnout o tom, jaký osud pro svou zemi chtějí.
Kubánská ekonomika potřebuje soukromý sektor
Prostor dostala i diskuze o kubánské ekonomice. Panlisté se shodli na tom, že k demokratickému přechodu je nutná existence soukromého sektoru, který Kubě chybí a současná vláda podmínky pro jeho vznik nevytváří. Že je potřeba zajistit přísun prostředků přímo Kubáncům samotným zdůraznil Charles Adams, který jako pozitivní příklad uvedl Airbnb, skrz které se ke Kubáncům dostalo na 40 milionů dolarů. Nedostatek zdrojů, které by mohly být využity ke stimulaci ekonomiky zmiňuje Enix Berrios Sarda. Zdůrazňuje ale, že ke změnám je potřeba celospolečenská shoda. "Budoucnost musí být celostátní projekt." Ekonom Zdeněk Tůma k tomu dodává, že pro úspěšný přechod na tržní ekonomiky musí být existující instituce, legislativa i konzistentní makroekonomická politika, jinak bude systém podléhat tlakům a změnám.
Toten Comas-Bacardi hodnotí stav kubánské ekonomiky spíše negativně. Podle něj se nenachází v přechodném období. Vyhlídka není ani na svobodu podnikání, ani na svobodu slova. Chápe, že změny potřebují čas, nicméně dle jeho názoru už je situace na Kubě nepříznivá příliš dlouho. "Tahle situace je na Kubě už 60 let, Kubánci si nezaslouží čekat dalších 50 let na změnu."
Na závěr vystoupil se svým shrnutím předseda Výboru pro evropské záležitosti PS PČR a místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík. ČR má podle něj Kubě co nabídnout, ať už se jedná o hodnoty, historickou zkušenosti či fungující demokracii. Souhlasil s tím, co zaznělo z úst některých řečníků, že se kubánský režim otvírá pouze na oko, ve skutečnosti svůj přístup přitvrzuje. Ze své zkušenosti ví, že je rozdíl mezi Kubánci, kteří Kubu opustili, ti tvrdě odmítají smířlivý postoj EU. Na druhé straně stojí Kubánci z šedé zóny přímo na ostrově, kteří věří, že ekonomická spolupráce může vést k postupné demokratizaci.
Na závěr konference byly představeny první záběry z projektu organizace Post Bellum - Paměť kubánského národa, ve kterém bylo natočeno 21 svědectví Kubánců. MZV se nerozhodlo zcela opustit tradici V. Havla a zaměřit se jen na ekonomiku a podporuje projekt Post Bellum. Projekt představili Martin Palouš a Marie Janoušková.
