Na Vysočině se účast v oslovených okrscích večer pohybovala v rozmezí od 16 do 22 procent, v Jihomoravském kraji přesáhla večer v průměru 20 procent. Nejvyšší byla v Brně, kde přišlo k urnám na 26 procent voličů. Spíše podprůměrnou účast hlásili volební komisaři z Prahy, kde lidé volí ve třech senátních obvodech.

Volit v pátek přišlo podle odhadů z různých míst republiky přibližně od deseti do 30 procent voličů. Například téměř dvacetiprocentní účast byla večer v Kolíně, 14 procent lidí zamířilo k volbám v Berouně. Volební okrsky v Karlovarském kraji měly v podvečer voličskou účast mezi 15 až 30 procenty. Podobně to bylo třeba i v Pardubickém kraji. V Plzeňském kraji byla místa, kde k urnám nepřišla ani desetina voličů.

Radnice, volební komise a policie problémy vesměs nezaznamenaly. V Ústeckém kraji působila zmatky mezi voliči situace kolem hnutí Severočeši.cz, jehož zmocněnkyně dala odvolat všechny kandidáty pro krajské volby. Lidé se volebních komisařů ptali, zda mohou hlasovat pro senátorské kandidáty hnutí Alenu Dernerovou na Mostecku a Jaroslava Doubravu na Ústecku.

První den letošních krajských a senátních voleb skončil. Volební místnosti se úderem 22:00 po osmi hodinách uzavřely. Zájem lidí o hlasování se různil, v průměru zatím přišla podle informací ČTK z volebních okrsků zhruba pětina voličů. Nevelký zájem mohlo podle některých komisařů ovlivnit chladné a deštivé počasí. Lidé mohou přijít k urnám ještě v sobotu, kdy budou volební místnosti otevřeny od 08:00 do 14:00.

V části hlavního města lidé vybírají jen zástupce do Senátu. V Praze 6 přišlo do večera k urnám zhruba 13 procent voličů, v Praze 11 kolem 15 procent a v Praze 10 o něco víc než 17 procent.

Na Vysočině se účast v oslovených okrscích pohybuje v rozmezí od 16 do 22 procent. Víc voličů zatím přichází k urnám ve větších městech, na venkově je účast slabší.

Ve Zlínském kraji přišlo odevzdat hlas kolem pětiny voličů. Třeba v největším vsetínském okrsku volilo podle mluvčí radnice Adély Kousalové 19,5 procenta lidí a v nejmenším 20 procent. Podobně je tomu třeba v Uherském Hradišti.

"Volební účast se pohybuje zhruba na deseti procentech," řekla večer Lubica Koláčková z olomouckého krajského úřadu. V krajském městě je však zájem o volby vyšší, například v Základní škole Zeyerova dosahovala 30 procent.

V Pardubickém kraji přilákaly volby zatím 15 až 30 procent lidí. V sousedním Hradci Králové činila účast v okrsku Benešova třída na panelovém sídlišti Moravské Předměstí i třeba v okrsku Labská kotlina v centru města 23 procent. Naopak například v Jičíne v okrsku Základní škola Železnická byla poloviční.

V Ústeckém kraji se zájem o volby výrazně liší podle toho, jaké lokality zahrnují jednotlivé volební okrsky. Například v okrsku v Krásném Březně činila večer účast 14 procent. Více lidí než v minulých volbách je naopak například na sídlišti Skřivánek.

Víc než pětinu lidí zatím volby přilákaly v Libereckém kraji. "V okrsku na Husově třídě v Liberci ale má už odvoleno přes 33 procent voličů. Museli tam přidat ještě jednu plentu, protože se tvořila fronta," řekl ČTK Zdeněk Valášek z krajského úřadu, který volební místnosti objíždí a dohlíží na průběh voleb. Ale například v jednom z okrsků na sídlišti Mšeno v sousedním Jablonci byla účast sotva poloviční.

Volební okrsky v Karlovarském kraji měly v podvečer voličskou účast obvykle mezi 15 až 30 procenty. Třicetiprocentní účast už byla například v Otovicích u Karlových Varů, okrsky přímo v Karlových Varech se blížily 20 procentům. Ve volebních místnostech v Plzeňském kraji se účast pohybuje v průměru kolem 15 procent. "Jsou místa, kde má odvoleno devět procent voličů, jinde i 25 procent," uvedl Jan Nový z krajského úřadu. Například do jednoho z okrsků ve Stříbře na Tachovsku přišlo do večera 19 procent voličů.

Ve středních Čechách volila do večera ani ne pětina lidí. Téměř dvacetiprocentní účast byla v Kolíně; v Benešově a Mělníku přišlo k urnám shodně necelých 17 procent voličů. O něco méně, 15 procent, hlásí Kutná Hora a 14 procent lidí zamířilo k volbám v Berouně.

Do pátečního večera přišlo volit krajské zastupitele a senátory v průměru do pětiny voličů. Zájem lidí o hlasování je podle informací z volebních komisí rozdílný. Celkově by ale mohl být obdobný jako v posledních společných krajských a senátních volbách před čtyřmi lety. Někteří voliči přicházejí vybírat jen budoucí členy zastupitelských sborů, do horní parlamentní komory volit nechtějí. Senátní volby se konají na třetině území.