Aktuálně.cz přináší přehled všech oceněných, kteří ve Vladislavském sále obdrželi státní vyznamenání u příležitosti 107. výročí vzniku samostatného Československa.

Drábová, Svěrák, stoletý stavař i devítiletý školák. Prezident ocenil 48 osobností

Infografika

Předávání státních vyznamenání ve Vladislavském sále skončilo. Pavel při svém třetím předávání ocenil 48 osobností, o osm méně než loni. Rekord drží Havel s téměř 90 oceněnými v roce 1998.

Medaili Za zásluhy dal Pavel zpravodaji ČRo Martinu Dorazínovi, spisovateli Miloši Zapletalovi nebo Josefu Průšovi, jenž přispěl k rozvoji 3D tisku.

Medaili Za zásluhy od prezidenta obdrželi  dirigent Jakub Hrůša či in memoriam herec Alois Švehlík a architekt Jan Kaplický.

Dirigent Jakub Hrůša obdržel medaili za zásluhy I. stupně v oblasti umění. | Foto: ČTK

Končící vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar a náčelník generálního štábu Karel Řehka obdrželi od prezidenta Pavla medaili Za zásluhy.

Tomáš Pojar obdržel medaili I. stupně za zásluhy o stát v oblasti obrany. | Foto: ČTK

Prezident udělil Medaili za zásluhy Anně Geislerové, jedné z nejuznávanějších hereček své generace a držitelce pěti Českých lvů.

Prezident Petr Pavel vyznamenal Annu Geislerovou medailí za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti umění. | Foto: ČTK

Medailí Za zásluhy ocenil prezident Pavel rychlostní kanoisty Dostála a Fuksu, nevidomého paraplavce Kratochvíla či bojovníka proti dopingu Bubníka.

Medaili Za hrdinství udělil prezident Petr Pavel osmi lidem. Ocenil mimo jiné vojáky za hrdinství v boji nebo tři občany, kteří svojí pohotovostí pomohli k záchraně lidských životů.

Vyznamenání obdržel příslušník Centra podpory speciálních sil české armády David Hurák, který v roce 2018 jako velitel jednotky v Afghánistánu přes vážné zranění dokázal dovést jednotku pod nepřátelskou palbou zpět na základnu. Za hrdinství v boji byl oceněn také plukovník generálního štábu ve výslužbě Karel Klinovský, který podle Hradu prokázal odvahu a velitelskou rozhodnost především v zahraničních misích v bývalé Jugoslávii, Iráku a v Afghánistánu.

In memoriam obdržela medaili Za hrdinství Anna Malinová, která za druhé světové války podporovala parašutisty operace Anthropoid, jejímž cílem byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, a také poskytovala úkryt jednomu z nich, Jozefu Gabčíkovi. Vyznamenání převzala vnučka Malinové Zuzana Dohnalová.

Prezident dále udělil medaili in memoriam brigádnímu generálovi a legionáři Josefu Svatoňovi, který se za druhé světové války zapojil do protinacistického odboje a velel východočeským partyzánům. Převzal ji Svatoňův vnuk Jiří Daněk.

Ocenění obdržel in memoriam také plukovník Arnošt Valenta, jenž se během druhé světové války zapojil do zahraničních jednotek v Polsku, ve Francii a v Británii, kde sloužil u 311. československé bombardovací perutě RAF. Vyznamenání převzala Valentova příbuzná Jitka Srovnalová.

Za hrdinství při záchraně lidského života medaili obdržel žák čtvrté třídy základní školy v Osicích na Královéhradecku Šimon Malý, jenž vytáhl na břeh svého dědečka, který ztratil vědomí při koupání. Medailí prezident ocenil také řidiče zdravotní služby táborské nemocnice Martina Černého a jeho syna, grafika a tatéra Jakuba Černého, kteří zachránili koncem února na pražském Černém Mostě dva tonoucí chlapce, pod kterými se prolomil led.

Prezident Petr Pavel vyznamenal Šimon Malého, žáka 4. třídy, v Osicích, který dokázal vytáhnout na břeh svého dědečka, jenž při koupání ztratil vědomí. | Foto: ČTK

Řád Tomáše Garrigua Masaryka, tedy druhé nejvyšší státní vyznamenání, dnes večer prezident Petr Pavel udělil in memoriam někdejšímu ministru spravedlnosti či předsedovi Nejvyššího soudu Otakaru Motejlovi a signatářce a mluvčí Charty 77 Daně Němcové. Ocenění při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě obdržel také ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.

Šimon Pánek obržel státní vyznamenání od prezidenta Petra Pavla ve Vladislavském sále Pražského hradu, 28. října 2025, Praha. | Foto: ČTK

Řád bílého lva občanské skupiny 3. třídy byl zapůjčen jaderné inženýrce Daně Drábové, která zesnula letos 6. října. 

Zdeněk Svěrák - spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana, dramatik, scenárista a herec - byl oceněn Řádem Bílého lva občanské skupiny II. třídy.

Prezident Petr Pavel předal státní vyznamenání Zdeňku Svěrákovi. | Foto: ČTK

Zveřejňujeme kompletní znění projevu prezidenta Petra Pavla k letošnímu 107. výročí vzniku samostatného Československa ze dne 28. října 2025.

Dokument: Projev prezidenta Petra Pavla u výročí vzniku Československa

Projev prezidenta republiky skončil.

"Pokud budeme schopni nacházet shodu na základních hodnotách a společné vůli žít ve svobodě, v bezpečí a v právu, pak i nadále můžeme s hrdostí slavit 28. říjen - nejen jako připomínku naší minulosti, ale také jako zdůraznění naší síly, vize a odhodlání, se kterými tvoříme budoucnost," zakončil prezident svůj projev.

Prezident zdůraznil, že Česko je patří mezi západní demokracie a vyzdvihl roli EU a NATO. Zároveň však upozornil, že geopolitická role Spojených států se mění a nelze se spoléhat na partnerství Evropy a jejího dlouhodobého zámořského spojence.

"Musíme být s našimi spojenci vojensky natolik silní, abychom Rusko, i kteréhokoli jiného možného agresora, včas od jeho záměru odradili. Pokud naopak podceníme naši obranu, snadno přijdeme i o to cenné, co jsme investovali do škol, zdravotnictví, dálnic, bydlení, energetiky i dalších oblastí. Vidíme to denně ve zpravodajství z Ukrajiny," upozornil Pavel na hrozbu ze strany Ruska.

"Udělám vše pro to, aby výsledky svobodných voleb mohly být naplněny řádným, klidným a konstruktivním způsobem. 

Budu ale vždy, a nejen v tyto týdny, upozorňovat na porušování základních hodnot naší ústavy a principů demokracie," řekl Pavel směrem ke vzniku nové vlády.

Prezident na úvod svého projevu zhodnotil sněmovní volby.

"Volby přinesly i řadu zpráv o stavu naší společnosti:

Zprávu o velké vůli lidí podílet se na rozhodování o své zemi, která se promítla do vysoké volební účasti.

Zprávu o cenné schopnosti odolávat těm nejextrémnějším nabídkám, které slibovaly nereálná, neživotaschopná, naivní nebo i nebezpečná řešení.

A také zprávu o silné občanské angažovanosti a schopnosti prosadit vlastní představu o změně. Ta se promítla nejen do rozdělení křesel mezi strany, ale především do toho, kteří z kandidátů do nich usednou."

Prezident Petr Pavel ve Vladislavském sále zahájil svůj projev ku příležitosti 107. výročí vzniku samostatného Československa.

Prezident Petr Pavel ve Vladislavském sále Pražského hradu,, 28. října 2025, Praha. | Foto: ČTK

Do sálu za doprovodu manželky Evy přišel prezident Petr Pavel, který za chvíli pronese projev. 

Na předávání ocenění dorazil i předseda hnutí ANO Andrej Babiš v doprovodu Moniky Babišové, přestože loni oznámili rozchod.

Do první řady usedli nejvyšší státní činitelé, včetně premiéra Petra Fialy nebo předsedy Senátu Miloše Vystrčila. Do sálu jsou přinášena nejvyšší státní vyznamenání. 

Ve Vladislavském sále začne ve 20 hodin předávání státních vyznamenání.

Nynější prezident Petr Pavel prozatím oceňoval nejvíce osobností za zásluhy v oblasti kultury, umění a vědy. Čtrnáct pak získalo medaili za rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.

Třetí prezident samostatné České republiky Miloš Zeman se při oceňování výrazně ohlížel do minulosti, čímž se významně odlišoval od svého předchůdce.

Havlův nástupce Václav Klaus byl v počtu udělených metálů o poznání skoupější a během deseti let ocenil pouze 226 lidí.

Jako první uděloval vyznamenání Václav Havel. Přestože se stal prezidentem už v roce 1993, první vyznamenání rozdával až o dva roky později. Tehdy ocenil 54 osobností, přičemž téměř polovině dal nejvyšší česká vyznamenání, a to Řád bílého lva či Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Za osm let Havel rozdal celkem 422 vyznamenání.

Vzpomínkové a pietní akty se konají po celé zemi, například v Lánech, Plzni, Brně, Olomouci, Pardubicích či ve Znojmě. Na téměř devadesáti místech v ČR se uskutečnil sedmý ročník Sokolského běhu republiky.

Přestože už není Václav Klaus dvanáct let prezidentem a nemá žádnou politickou funkci, nadále vede svůj boj proti Evropské unii. Jeho součástí je i to, jakým způsobem si připomíná výročí vzniku Československa. Stejně jako v minulých letech i letos Klaus přišel před pražský Obecní dům, kde byl 28. října 1918 přijat zákon o vzniku samostatného Československa.

Bojovný Klaus. Exprezident na svátek znovu kritizoval EU, vidí v ní hrozbu pro Česko

3:56

Vyjádřil se rovněž slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. "Slovenská republika by nevznikla tak klidně a důstojně, pokud by neexistovalo ČeskoSlovensko. A ČeskoSlovensko by nevzniklo, pokud by se v roce 1918 Češi nepřihlásili ke Slovensku a Slováci o dva dni později v Martině nepřihlásili k Česku," uvedl v prohlášení Blanár.

Slovenský prezident očekává, že po vzniku nové české vlády, kterou skládá vítěz sněmovních voleb, hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše, se obnoví společné schůzky slovenské a české vlády. "Čechům a Slovákům se vždy dařilo, když táhli za jeden provaz," dodal Pellegrini. Uvítal by rovněž obnovení spolupráce v rámci středoevropského uskupení Visegrádská čtyřka (V4), kterou kromě Česka a Slovenska tvoří Maďarsko a Polsko.

Při kladení věnců se vyjádřil k nynějším vztahům mezi dvěma státy. "Navzdory našemu rozdělení v roce 1993 společná cesta nadále existuje. Jsme v jednom regionu, jsme součástí jednoho velkého evropského společenství, jsme součástí kolektivního systému naší vzájemné obrany a ochrany. Jednoduše jsme odsouzeni k vzájemné spolupráci."

Slovenský prezident Peter Pellegrini spolu s českým velvyslancem na Slovensku Rudolfem Jindrákem položil věnce k památníku československé státnosti a k soše spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika.

Krátce po poledni květiny na Hradčanském náměstí položili také zástupci České konference rektorů. Její předsedkyně a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková následně novinářům řekla, že svátek je pro české vysoké školy příležitostí ukázat, že chtějí být aktivní oporou české společnosti a přispívat k tomu, aby se ČR dařilo.

Slovensko a Česko jsou i po rozdělení společného státu na společné cestě, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini k výročí vzniku Československa. Věří ve zlepšení politických vztahů.

Za nově jmenované generály promluvil ředitel Vojenského zpravodajství Petr Bartovský, který Pavlovi poděkoval za důvěru a poctu. "Chápeme ji jako ocenění naší dlouhodobé a odpovědné práce pro Českou republiku. Zároveň ji chápeme i jako závazek do naší práce budoucí," doplnil.

Prezident generálům pogratuloval, k získání hodností podle něj museli překonat řadu překážek a splnit obrovské množství kritérií. "Generálská hodnost také předpokládá, že pro své nadřízené budete nejenom rádci ve svém oboru, pokud možno co nejobjektivnějšími. Budete jim také oporou," řekl. Pro své podřízené budou inspirací jako lídři, kteří jsou na správném místě, dodal.

Na návrh ministerstva obrany jmenoval prezident Petr Pavel vedle Bartovského a Horáčka také dva plukovníky do nejnižší generálské hodnosti. Brigádním generálem se stali velitel 22. základny vrtulníkového letectva Petr Slíva a zástupce ředitele sekce logistiky ministerstva obrany Daniel Synek. Na návrh ministerstva vnitra prezident povýšil na brigádního generála ředitele Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje Aleše Černohorského a náměstka ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace Petra Hrazánka.

Prezident Petr Pavel dopoledne na Pražském hradě povýšil do hodnosti generálporučíka ředitele Vojenského zpravodajství Petra Bartovského. Generálmajorem prezident jmenoval generálního ředitele Vězeňské služby Tomáše Hůlku, ředitele Krajského ředitelství policie Středočeského kraje Václava Kučeru a prvního zástupce ředitele Vojenského zpravodajství Přemysla Horáčka. Celkem u příležitosti výročí vzniku samostatného Československa povýšil osm mužů, stejně jako loni.

Při dnešním připomenutí vzniku samostatného československého státu pořádá Poslanecká sněmovna Den otevřených dveří. To samé platí i pro Senát, který nabídne prohlídky nepřístupných prostor či debatu s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS).

Na stejné síti tento významný den připomněl i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). "Společně se senátorkami a senátory jsme si tradičně připomněli náš státní svátek a s ním spojené poselství o nutnosti ochrany a péče o naši svobodu a demokracii," uvedl mimo jiné šéf Senátu.

"Dnes, 28. října, si připomínáme vznik Československa - státu, který se zrodil z odvahy, víry ve svobodu a touhy po spravedlivé a sebevědomé zemi," napsal na síť X pravděpodobný budoucí předseda vlády Andrej Babiš (ANO).

Davy lidí proudily také do Obecního domu v Praze, kde se v roce 1918 sešli čeští poslanci vídeňské říšské rady a zemských sněmů historických zemí Českého království, aby zde zveřejnili prohlášení známé jako Tříkrálová deklarace. To požadovalo autonomii pro Čechy a Slováky a jejich spojení v jeden státní celek.

Foto: Radek Bartoníček

Prezident Petr Pavel v Praze na Hradčanském náměstí položil před 10:00 věnec k pomníku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Aktu přihlíželo několik stovek lidí, prezidentovi při příchodu i odchodu zatleskali. U sochy Masaryka později květiny položili také senátoři v čele s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem.

Prezident Petr Pavel během oslav 28. října. | Foto: ČTK / Deml Ondřej

Československo podle pravděpodobné budoucí ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) před 107 lety vzniklo jako mírumilovná, ale nezlomná země, která byla postavená na základech demokracie, svobody a humanismu. Karel Havlíček (ANO) zdůraznil, že je důležité si u příležitosti svátku připomenout ty, kteří stáli u zrodu Československa, ať už působili v exilu nebo v domácím odboji.

Petr Fiala (ODS) považuje 28. říjen za důležitý svátek, který připomíná hodnoty, jako je možnost rozhodovat sami o sobě, svoboda či demokracie. "Musíme si uvědomit, že jsou to věci, za které nejen bojovali naši předkové a položili za ně životy, ale že je i naší odpovědností, abychom se o ně starali a rozvíjeli je," řekl.

U hrobu Neznámého vojína položili stejně jako loni věnce Pavel, Fiala, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministryně obrany Jana Černochová (ODS), pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) nebo arcibiskup Jan Graubner. Pietního aktu se zúčastnili také zástupci dalších politických stran, včetně místopředsedů hnutí ANO Aleny Schillerové a Karla Havlíčka.

Vojenská hudba na úvod ceremoniálu zahrála státní hymnu. Následně vojáci na čestný dvůr památníku na Vítkově jako každoročně přinesli historické armádní prapory za zvuků husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci. Po položení věnců přítomní uctili památku padlých vojáků minutou ticha, zazněla Večerka a čestná salva.