Cena Floccus patří těm, komu nechybí odvaha. Vybrat je můžete právě teď
Překonat bariéry, které jim do cesty staví nemoc, postižení, závislost nebo lidé okolo nich, chce odvahu. Nejen jejich, ale také těch, kdo jim pomáhají a usilují pro ně o normální a důstojný život. Za svou práci zaslouží metál, vlastně Floccus.
Cenu Floccus bude letos na konci ledna poprvé udělovat Nadace České spořitelny, k ocenění se váže také finanční odměna. Jednotlivci a organizace, kteří cenu získají, jsou podle dvanáctičlenné poroty příklady hodné následování. Jejich činnost v oblasti pomoci lidem na okraji společnosti inspiruje a podněcuje ostatní. Jejich úsilí se tak dá přeneseně přirovnat k cestě chmýří pampelišky, symbolu Ceny Floccus (floccus v latině znamená chomáč) - chmýří se odvážně pouští s větrem do dálky a neznáma a tak dále rostlinu šíří. S desítkou finalistů se můžete seznámit zde a svým hlasováním do 27. ledna určit vítěze kategorie Ceny veřejnosti.
Na příkladech činností dvou partnerských organizací Nadace ČS si můžete představit, co konkrétně dělají organizace podobného typu, tedy organizace poskytující zdravotní a sociální služby potřebným lidem.
Žít prostě důstojně
V roce 2050 budou jednu třetinu obyvatel Česka tvořit lidé starší 65 let. Jejich největším problémem zůstává samota. Pečovatelská služba jako je ta, kterou poskytuje liberecký spolek Mareva, je příkladem možného řešení. Mareva pomáhá seniorům a lidem se zdravotním postižením, aby mohli žít co nejdéle ve svém domácím prostředí, měli své soukromí, pocit bezpečí a udržovali se v co nejlepší psychické kondici. Prostě žili plnohodnotný život. Pečovatelky pomáhají seniorům nejenom v domácnosti, ale snaží se je zapojit do aktivního života. „Vyrábíme drobné předměty, cvičíme paměť, čteme nebo chodíme na procházky,“ vypočítává předsedkyně spolku Mareva Martina Škutinová a jedním dechem dodává, že zpětná vazba je v této profesi velmi důležitá. „Je to velmi krásný pocit, pokud vidíte v očích babiček a dědečků štěstí, pohladí vás a vyjádří vám slovy svůj dík,“ říká dojatě.
Příběhy jako z pohádky?
Paní Dáše je padesát let, je mentálně postižená a má nízký invalidní důchod. Její životopis pracovníky náboru tak zaujme jen kouzlem. Dáša sice pracovala v chráněné dílně, ale ta jí nemohla poskytnout potřebný přivýdělek. Nevzdala se a obrátila se na pražskou organizaci Fosa, která pomáhá lidem se zdravotním postižením, ať už mentálním či v důsledku poranění mozku. Pracovní konzultantka Fosy se věnovala Dáše několik měsíců, po které nejen vyhledávala a oslovovala potenciální zaměstnavatele, ale pomáhala své klientce s nácvikem komunikace se zaměstnavatelem a vhodného chování během pohovoru. “Dáša chtěla uklízet a nám se nakonec podařilo zprostředkovat jí úklid v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež dvakrát týdně po šesti hodinách na základě dohody o pracovní činnosti,“ vybavuje si Lucie Bursáková, vedoucí služby Fosy Podpora samostatnosti Osa.
Přijetím do pracovního poměru péče Fosy o klienty nekončí, pracovní asistenti se starají o to, aby se jejich klienti na novém pracovišti dobře orientovali a naučili se zvládat svou práci i komunikovat s nadřízenými a kolegy. Zpočátku tak asistentka Fosy byla s Dášou po celou pracovní dobu, postupně se délka asistence zkracovala, až nebyla potřeba vůbec a spolupráce s Fosou tak skončila. „Dáša si práci udržela a zaměstnavatel je s její prací spokojen,“ dodává s úsměvem Lucie Bursáková.
Více informací o Ceně Floccus na stránkách Nadace České spořitelny.
