Brno - Muž, který byl odsouzen na tři a půl roku do vězení za účast v organizovaných krádežích vozidel, získal právo na nový proces, protože policie na jeho usvědčení nasadila nekorektně odposlech mobilního telefonu. 

Ústavní soud kvůli chybně nařízeným odposlechům zrušil trest, který Petru Hošnovi uložil mělnický soud. Policie totiž při vyšetřování požádala soud o povolení k odposlechu hovorů jiného člena gangu, ale číslo, které nahlásila, patřilo Hošnovi. Na základě takto získaných důkazů byl pak Hošna odsouzen.

Podle Ústavního soudu byly porušeny zásady nařizování odposlechů a jejich soudní kontroly, a tím i Hošnovo základní právo na ochranu tajemství zpráv podávaných telefonem.

"Přístup k zásadním otázkám souvisejícím se zásahem do osobnostní sféry toho, jehož hovory mají být odposlouchávány, je možné označit za rezignaci na přezkumnou funkci soudu. Je to naprosto neakceptovatelné," uvedl soudce zpravodaj Jiří Nykodým.

Autor fotografie: Reuters

Odposlechy v souvislostech

Kauza odposlechy: Policie napíchla politiky i jejich děti - čtěte speciál textů reportérů Aktuálně.cz

Odposlechy dětí byly nelegální. Ale tresty nepadnou

Vladá schválila přísnější pravidla pro odposlechy

Zásah do osobnostních práv

V roce 1999 vyšetřovala policie kvůli krádežím aut jistého Radka Šorma. Požádala proto Okresní soud v Děčíně o povolení k tříměsíčnímu sledování hovorů na dvou telefonních číslech, která podle policistů využíval. Soud vyšetřovatelům vyhověl. Brzy se však ukázalo, že telefon patří Hošnovi.

Policie zjistila z odposlechů, že i on má na zločinech podíl. V roce 2005 byl Hošna Okresním soudem v Mělníku spolu s dalšími muži potrestán za krádeže 23 aut.

Soud při povolení odposlechu neprověřoval pravdivost údajů od policie, což Hošna považuje za nepřípustné.

Podle Hošny se navíc jednoznačně neprokázalo to, že byl on tím mužem hovořícím v odposlechnutých telefonátech, ty byly vedeny ve slangové řeči. "Policií zpracovaný výkladový slovník považuji za spekulaci," uvedl Hošna.

Koho se odposlechy vlastně týkaly?

Při přehrávání odposlechů u soudu nebylo patrné, kterých obžalovaných a jakých vytýkaných skutků se jednotlivé přehrávky týkaly.

Právo na ochranu tajemství zpráv podávaných telefonem je podle ústavních soudců zahrnuto v Listině základních práv a svobod. "Jeho porušení lze zdůvodnit pouze zájmem na ochranu společnosti před závažnou trestnou činností," uvedl Nykodým.

Odposlechy povoluje soud písemným a odůvodněným příkazem, jenž může být vydán jen v přímém vztahu ke stíhanému nebo podezřívanému člověku. Pokud není u operátora registrován jako majitel mobilního čísla, musí policie doložit, že telefon opravdu užívá či užíval, což neudělala. Soudy chybu nenapravily, takže selhaly i kontrolní mechanismy. 

"Ústavní soud nesdílí názor obecných soudů, že příkaz splňuje všechny na něj kladené podmínky. Především z něho není zřejmé, z čeho pramenil závěr orgánů veřejné žaloby a potažmo soudu o tom, že obě telefonní stanice využívá právě Šorm," uvedl Nykodým. 

Změna zákona

Přepisy hovorů musí být nyní zničeny a nemohou v novém procesu před okresním soudem sloužit jako důkazy. "Orgány veřejné moci nedisponují oprávněním nakládat s takto vzniklými záznamy, a tudíž je nelze použít jako důkaz v trestním řízení," řekl Nykodým.

Odposlechy a to, jak často se v tuzemsku používají, se staly  jedním z důležitých politických sporů.

Lidé se budou moci v budoucnu možná dozvědět, že je odposlouchávala policie. V případě, že by postup policie považovali za neoprávněný, budou moci žádat o odškodné. Počítá s tím novela trestního řádu, kterou už schválila vláda.

Odposlouchávaný by se podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) měl nejpozději do jednoho roku po pravomocném uzavření konkrétního případu dozvědět o odposlechu.

Následně by mohl požádat Nejvyšší soud o přezkum nařízeného odposlechu a případně žádat náhradu škod.

Návrh zároveň zpřesňuje formální náležitosti příkazu k odposlouchávání. Zatímco doposud musí příkaz obsahovat jen konkretizaci účastnické stanice, v budoucnu bude muset být v dokumentu uvedena například i totožnost konkrétní osoby nebo skutkové okolnosti případu.

Novela také výslovně ukládá policejním orgánům povinnost sledovat, zda stále trvají důvody, pro které byl odposlech povolen, v opačném případě musí být odposlech okamžitě ukončen.

Maximální lhůta trvání nařízeného odposlechu je zkrácena ze šesti na čtyři měsíce.